Finština a počítač

O tom, že finština patři do rodiny Ungaro-finských jazyků se pravděpodobně nemusím moc šířit. Je naprosto neprůstřelná a středoevropan vybavený běžnými jazykovými základy z angličtiny, franštiny resp. němčiny nemá šanci. Zatímco švédštině zejména v emergency situation začnete rozumět, ve finštině je takové proslechnutí vyloučeno. Samozřejmě najdou se slova, která nám zaznějí česky např. auto nebo smetana, ale pozor, jsou také slova nápadně připomínající situaci Járy da Cimrmana, v které se ocitl, když v jizerské vísce nacvičoval s domorodci divadelní kus pro ruské ochotníky, kteří ohlásili svou návštěvu.

Takže např. matka vůbec neznamená tu milovanou či puberťáky trpěnou bytost, ale cestu či vzdálenost. Finové alespoň u některých slov projevili překvapivou odolnost proti internacionalizaci svého jazyka a tak realizovali to, o čem naši jazykoví puristé jenom snili. Nevytvořili však čistonosoplenku ale puhelin, což je telefon, v překladu něco jako mluvítko. Ovšem skutečným puhelinem je ve Skandinávii všeobecně a ve Finsku zejména mobil (říká se tomu tak v Česku?) s nejvyšším počtem na 100 obyvatel v Evropě. Finové, zdá se, trpí krční chorobou neboť se pohybují po chodnících, v obchodních domech a v hotelech s hlavou na stranu přidržujíce mobila ramenem pod uchem, a brumlají do něho svou zakódovanou řeč.

Ale nejdůležitější zvláštností finštiny je, jak ještě dávno před prvním počítačem předešla problémům s kódovaním v Latin2 nebo v bří Kamenických. Dlouhé hlásky jsou prostě zdvojené tedy zdvojenee. Schvaalnje rrikaam hlaasky, protozze finsstina maa i dlouhee k tedy kk nebo nn atd. Pro nás je to samozřejmě nevyslovitelná záhada, ale Finové to dokáží a samozřejmě nevyslovení dlouhé souhlásky může změnit význam slova.

To je taky jeden z důvodů, proč jsem rezignoval na aktivní zvládnutí finštiny. Naštěstí v zaměstnání máme oficiální pracovní jazyk angličtinu. Nakupovat chodím do sámošek, kde vystačím s paiva a kiitos tj. dobrý den a děkuji. Tato slůvka potřebujete, protože pokladní samozřejmě každého svého zákazníka zvlášť pozdraví a hned na začátku poděkuje za to, že si něco v obchodě vybral. Všechno zboží je popsáno nejméně dvojjazyčně (pokud ne všemi nordickými jazyky), protože Finové mají v ústavě zakotvenou dvojjazyčnost (Finština a Švédština) kvůli asi 5 procentní švédské minoritě, která byla v době vzniku Finska dostatečně mocná či vlivná.

Všichni Finové se tudíž učí jako první cizí jazyk švédsky a mnozí z nich to milují stejně jako my jazyk našeho velkého slovanského bratra. Pro mě to ale má značnou výhodu, protože když váhám zda šampon, který si vybírám, je pro psy nebo pro lidi, švédština obvykle pomůže.

 Ivo KUPKA, Joensuu, Finsko, 26.6.1996

převzato z Neviditelného psa