ToplistNa vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Adolf Erik Nordenskiöld – S lodí Vega severním průlivem

Objevení Severovýchodní cesty


Adolf Erik Nordenskiöld
S lodí Vega severním průlivem

loď VEGA

Adolf Erik Nordenskiöld
loď VEGA v pozadí

Když se Švédu Adolfu Eriku Nordenskiöldovi s jeho expedicí podařilo na konci roku 1879 proplout severovýchodním průjezdem – Beringovým průlivem, splnil se tři sta let starý sen.

Mnoho mořeplavců dlouho hledalo cestu z Atlantiku podél pobřeží Evropy a Asie do Tichého oceánu. Námořní cesta do Japonska by se tím zkrátila. Ale bylo nebezpečné plout ledovým Severním mořem. Led mohl lodě lehce zastavit nebo rozmačkat. Mnoho expedic z Anglie, Holandska a Ruska bylo neúspěšných. a mnoho lidí přišlo o život. Adolf Erik Nordenskiöld byl se svou expedicí první, kdo uspěl. Narodil se v roce 1832 v Helsingforsu. Již v mládí se rozhodl, že bude objevitelem. Studoval na univerzitě v Helsingforsu a Rusku. Po složení doktorátu se v roce 1858 přestěhoval do Švédska. Stal se profesorem a vedoucím říšského muzea ve Stockholmu. Nordenskiöld podnikl několik expedic do severního ledového oceánu a k severnímu pólu. Především objevil severní pobřeží Asie, ale chtěl také otevřít novou obchodní cestu kolem pobřeží Sibiře. Mnozí ho varovali. Severní moře je neustále pokryto ledem a je nemožné jím proplout. Nordenskiöld byl ovšem přesvědčen o tom, že led pod proudem přítoku teplých ruských řek v létě roztaje. Proto se chtěl plavit na konci léta. Ale kdo by chtěl cestu severním ledovým oceánem financovat?

Nejdříve se dotázal švédského krále Oskara II. Expedice krále zaujala a pozval Nordenskiölda a další badatele do zámku na večeři. Nordenskiöld vyprávěl o svých plánech a král se rozhodl, že mu pomůže.

Za den zrození expedice Vega je považován 27. leden 1877, den, kdy se Nordenskiöld setkal s králem.

Loď byla postavená z velmi tvrdého a silného dřeva, aby mohla odolávat ledu a bouřím, dostala jméno Vega. V červnu roku 1878 vyplula z přístavu Karlskrona. Na palubě bylo 18 námořníků, lékař, tlumočník a několik badatelů, kteří jeli studovat floru, faunu a počasí. Cesta vedla podél pobřeží Norska a Vega minula polární kruh. V červenci připlula do nejsevernějšího norského města Tromsø. Počasí bylo nádherné, na břehu lidé provolávali slávu a mávali na rozloučenou. Nordenskiöld byl spokojen. Vega plula vstříc ostrovu Novaja Zemlja. Zastavili se u pobřeží severní Sibiře, vystoupili na pevninu a několik dní zůstali ve vesnici, kde se setkali se Samojedy – národem živícím se lovem sobů. Muži z Vegy si zde vyměnili rukavice a několik dalších věcí, které si chtěli vzít domů do Švédska. Výprava pak pokračovala na východ. Cestou badatelé zkoumali život zvěře, měřili teplotu, hloubku moře a mnoho dalšího. Dosažení nejsevernějšího sibiřského Mysu Čeljuskin oslavili vztyčením vlajky a výstřelem z děla. Pak následovala oslava, všichni dostali zvláštní příděl cukru, sýra a tabáku. Velký lední medvěd stál na břehu a pozoroval, co se děje. Zůstali zde nějaký čas, aby badatelé mohli shromáždit poznatky o zdejší přírodě. Žili tu lední medvědi, tuleni a ryby, které nikdy před tím neviděli. Pro zpestření jídelníčku lovili také ptactvo a jinou zvěř. V září teplota dosahovala již -15 ºC. Blížila se zima a vzniklo riziko, že Beringův průliv zamrzne. Teď bylo důležité v cestě pokračovat. Nordenskiöld zjistil, že mapa byla špatná, zpracovaná technikou 100 let starou a nemohli se na ni spolehnout. Dalším problémem byla tma a hustá mlha. Museli plout opatrně a cesta trvala dlouho. Jak to půjde dál? Jednoho zářijového dne připluly k Veze dvě lodi potažené kůží s neznámými muži. Byli to Čukčové, národ žijící na Čukotce. Oděv měli z kůže, obličeje ošlehané větrem a sluncem Nikdo jejich řeči nerozuměl. Nordenskiöld jim předal dárky. Druhý den na palubu přišli další Čukčové, aby vyměnili ryby za cukr a tabák. Zvláště jim zachutnal chléb, neboť ten nikdy před tím nejedli. Čukčové se živili lovem a rybařením. Bylo čím dál tím obtížnější pokračovat v cestě. Voda mrzla na lodi, padal sníh a nakonec loď uvízla zamrzlá v ledu. Muži brzy pochopili, že není možné v cestě pokračovat. A přitom zbývalo pouze několik hodin do Beringova průlivu. Katastrofa. Musí se připravit na zimu. a co řeknou jejich rodiny? Vega byla zamrzlá 1400 m od pevniny. Po několika dnech byl led tak silný, že po něm mohli přenést potraviny na 100 dní na pevninu, neboť hrozilo nebezpečí, že Vega bude rozdrcena. Během zimy muži sledovali, přírodu, zvěř a život zdejších obyvatel. Teplota se měřila každou hodinu a dosáhla -45 ºC. Hodně sněžilo.

V jejich blízkosti žilo pohromadě asi 300 Čukčů. Lidé z Vegy se s nimi brzy spřátelili. Jeden z mužů se naučil jejich řeč a sestavil seznam slov. Jednoho dne byl náčelník požádán, zda by do Irkutska a odsud dál neodeslal dopis králi Oskaru II. 18. října byl dopis odeslán, 16. května následujícího roku byl dopis doručen do Stockholmu. Všichni žili v obavách, co se přihodilo, a teď se konečně dozvěděli, že je vše v pořádku. Nastala zima a přišly vánoce, které oslavili po švédském způsobu. Samozřejmě neměli vánoční stromek, ale ozdobili si větve. V pět hodin se shromáždili ve velké místnosti, aby si rozdali dárky přivezené ze Švédska. Nordenskiöld měl proslov o švédském králi, muži připíjeli na jeho zdraví a na zdraví svých rodin. Po vánocích se dny prodlužovaly a slunce začínalo hřát. Ale v červnu byl led stále půl metru silný. Ještě na svátek slunovratu Midsommaren (24. červen), byla Vega uvězněna v ledu. Počasí bylo krásné a teplota pouze -3 ºC. Z věnečku z větví a vlajek si na stožáru vytvořili májku. Jednoho dne přilétli ptáci a led roztál. 18. července se loď pohnula a muži s voláním “jedeme, jedeme” vyběhli na palubu.

Nebyla to však Vega co se pohnulo, nýbrž velká kra vedle lodi. Odpoledne se dala do pohybu i loď. Na břehu stáli přátelé Čukčové a dívali se na loď odplouvající k Beringovu průlivu. Když byla uprostřed, vytáhli muži na stožár vlajku. Na jedné straně průlivu ležela Aljaška, na druhé Sibiř. Z děl bylo vypáleno několik ran. Jeden muž hrál na harmoniku. Expedice dosáhla svého cíle. Ale cesta domů byla daleká. Vega pokračovala na jih ke Kamčatce a dále do japonské Yokohamy. Teď všichni věděli, že Vega přežila zimu a posílali blahopřejné telegramy a přání s pozváním do všech koutů světa. Výpravu přijal i japonský císař. Po dvou měsících pobytu v Japonsku pokračovala Vega přes Hongkong a Singapur do Švédska. Za 8 měsíců byli opět doma. Návrat 25. dubna 1880 byl fantastický.

Když se Vega blížila k hlavnímu městu, velké i malé lodě vypluly, aby ji přivítaly. Po setmění se rozzářil ohňostroj a duněla děla. V 10 hodin večer dorazila Vega do samotného Stockholmu. Muži stoupali po ozářeném schodišti zámku, aby byli přijati králem.

Rok po návratu napsal Nordenskiöld knihu o expedici. Vega byla prodána jako obchodní loď a plula mezi Skotskem a Grónskem. V roce 1903 uvízla v ledu a zmizela v moři. Cesta, kterou Vega vykonala, je nyní otevřena ruskými ledoborci po tři měsíce v roce.

přeložila Marta Janíková, 10. března 1998

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Průměrná známka:  1,40   hodnoceno: 5 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na autor@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese webmaster@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

Název Severské listy je zapsán jako slovní ochranná známka na ÚPV ČR pod číslem 308361.

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2018 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2018. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.306.709 • onln: 3 • robot ostatni • php: 0.252 sec. • www.severskelisty.cz • 54.83.66.51
file v.20180216.034203 • web last uploaded 20180217.034757
2017:324 • 2018:11