znak SLSeverské listy

           

 

Stará Rauma







Stará Rauma
foto tabisite.com

Z finských památek byly jako první na List světového dědictví UNESCO zapsány stará Rauma a pevnost Suomenlinna. Stalo se tak v roce 1991.

Rauma byla ze všech severských tradičních středověkých měst vybrána jako nejreprezentativnější, rozsáhlé, stále stejné, ale přesto živé město, v jehož uličkách se prolíná středověká atmosféra s moderní dobou. Mnohé detaily na domech jsou živoucím důkazem dobrého vkusu a zručnosti jejich stavitelů.

Rauma je jedním ze šesti finských středověkých měst a zároveň třetím nejstarším městem ve Finsku. Městská privilegia jí byla udělena roku 1442. Původně byla postavena kolem františkánského kláštera, ale brzy se stala také významným přístavem. Na ploše třiceti hektarů zde najdeme přibližně 600 dřevěných staveb a 250 stavebních parcel různého tvaru; v tomto ohledu patří městu skandinávské prvenství. Nejbohatší občané bydleli kolem radnice a tržiště.

Roku 1620 byla kolem města vystavěna dřevěná ochranná zeď, nyní dělící Starou Raumu od nových městských oblastí, které za ní vyrostly v posledních stoletích. Během 16. století bylo město poničeno mnohými požáry. Poslední velký požár byl v roce 1682. Od té doby byla Stará Rauma po více než 300 let ničivých požárů uchráněna, což je pro dřevěné město výjimkou.

Kromě františkánského kostela, radnice z roku 1776 a několika soukromých domů, jsou všechny stavby ze dřeva. Vedle obytných domů zde najdeme také další budovy, jako jsou stodoly a na některých pozemcích také skladovací prostory. Vzhled domů se v průběhu času měnil. V 90. letech 18. století, kdy Rauma velmi prosperovala a vlastnila největší námořní flotilu ve Finsku, prošlo mnoho domů rekonstrukcí a různými většími či menšími změnami. Posledním větším zásahem byly domy upraveny do novorenesančního stylu, jak se nám také dochovaly dodnes.

Srdcem Staré Raumy a dnes centrem celého města je tržiště, kde nalezneme kolem 200 obchodů a drobných krámků. Nákupní zónou jsou rovněž ulice Kauppakatu a Kuninkaankatu. Nejvíce zdobenou budovou v Raumě je Marela. Tento dům dnes slouží jako jedno z muzeí.

Z dalších památek můžeme zmínit Naolmäki, do jejíž zahrady vede 300 let stará brána; nejstarší brána v Raumě. Toto místo bývalo bydlištěm řemeslníků a námořníků. V ulici Vähäkoulukatu nalezneme domy označené cedulkami, jež nesou názvy podle jmen rodin, rodných vesnic přistěhovalců, povolání osob a dalších charakteristických vlastností osob, jež v nich bydlely. Na konci Pappilankatu si můžeme prohlédnout rodné místo Alfreda Kordelina. Alfred Kordelin byl syn chudého námořníka z Raumy, kterému se podařilo nashromáždit velké bohatství. To pak použil na rozvoj vzdělání a kultury ve svém rodném městě. Místo narození dalšího významného raumského občana najdeme v domě Jokela na konci nejužší finské uličky zvané Kitukränn. Zde se narodil finský spisovatel Frans Hjalmar Nortamo, který psal svá díla raumským dialektem. Kromě toho byl přínosem pro finskou literaturu také jeho detailní popis života finského námořníka. Bustu F. H. Nortama, která je k vidění v parku Ruikka, vyrobil v roce 1930 Wäino Aaltonen.

Zajímavá je pověst o tom, jak Helsinské náměstí dostalo svůj název. V roce 1550 prý král Gustav Vaasa dal pokyn občanům Raumy, kteří se chtějí podílet na založení Helsinek, aby se zde shromáždili. Nedaleko je také dům zvaný Helsing. Projevem úcty k tradičním rukodělným výrobkům, jejichž tradice sahá daleko do minulosti, je socha nejpilnějšího výrobce krajek od Kauko Räikea z roku 1976 stojící rovněž na náměstí.

Ve Staré Raumě, kde se dodnes zachovaly klikaté úzké uličky mezi nepravidelně velkými a tvarovanými pozemky, žije kolem 750 lidí. Celkem má toto přímořské město kolem 36 000 obyvatel. Rauma je největším exportním přístavem papíru ve Finsku, nákladní auta sem přijíždějí průměrně každých 20 minut ve dne v noci. Je proslulá také díky výrobě lodí a rozvinutému průmyslu, zejména dřevozpracujícímu. Právě odtud pochází mnoho kvalitních a světově známých výrobků.

Rybářská a rukodělná tradice, zvláštní dialekt a Staré město se svými památkami jsou lákadlem turistů, kterým nabízí široké spektrum kulturního vyžití. Kromě již zmíněných památek je možno navštívit dvě muzea umění a dvě muzea historie, některé z divadel, galerie nebo obchody ručních prací. Léto, od brzkého jara do pozdního podzimu, je plné nejrůznějších hudebních a jiných festivalů.

Krajky z Raumy jsou světoznámé, jejich tradice sahá do doby kolem roku 1700. Ručními pracemi se v Raumě zabývá mnoho jejích obyvatel, vedle výroby krajek je to zejména keramika, obrazy, sochy, grafiky, barvené sklo, práce se zlatem, stříbrem, textiliemi a mnoho dalších tradičních ručních výtvarných technik. Ukázky výroby krajek a výstavu ručních výrobků všemožných výtvarných technik můžeme vidět během Raumského týdne krajek (Rauman pitsiviikko). Mezi mnohé události tohoto týdne patří také Karnevalová noc Černá Krajka (Musta Pitsi Karnevaaliyö) a hokejový Krajkový turnaj“ místního hokejového týmu.

Pro milovníky moře jsou jistě lákavé výlety lodí a možnost rybaření; úlovek je téměř zaručen. Za vidění jistě stojí ostrov s majákem Kylmäpihlaja. Maják byl postaven roku 1953 a naposledy renovovaný byl v roce 1988. Kuuskajaskari je ostrov, na němž se rozkládá dřevěná pevnost. Jedná se o přibližně 31 různě starých budov, které v dřívějších dobách složily obráncům města.

Tauno Koskela, učitel zabývající, chránící, rozvíjející a vyučující raumský dialekt, o Raumě řekl: „Pamatujte obyvatelé Raumy, že moře vaším otcem a matkou je. Vaším bratrem bolest a potíže, které to přináší. Krev ve vašich žilách je vždy slaná, vaším nebem moře a lodě jsou.“

In: Alena Vavříková, Památky UNESCO ve Finsku (písemné práce studentů finštiny na FF UK)

Alena Vavříková, 31. května 2005

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Průměrná známka:  1,33   hodnoceno: 3 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah, ručí za uváděné informace a za to, že jejich příspěvek nporušuje Autorský zákon. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na stanovsky@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • michael@stanovsky.eu, tel.: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2024 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel.: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2024. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.963.424 • onln: 2 • robot ostatni • php: 0.496 sec. • www.severskelisty.cz • 44.192.95.161
file v.20230419.185103 • web last uploaded 20240807.005202
2017:305 • 2018:202 • 2019:474 • 2020:225 • 2021:152 • 2022:80 • 2023:41 • 2024:43