Finský humorista Arto Paasilinna

Autor humoristických románů Arto Paasilinna je nejpopulárnější finský spisovatel. V pětimilionovém Finsku vycházejí jeho knihy ve statisícových nákladech, na jeho autogramiádách stojí dlouhé fronty, na autorská čtení přicházejí stovky lidí. Jeho popularita ve Finsku se dá přirovnat k popularitě Michala Viewegha u nás, je však oblíbený i v západní Evropě, zejména ve Francii a v Itálii.

Populární jako Viewegh, ale ne stylem. Arto Paasilinna je typický „mužský“ spisovatel. Tím se vyděluje z ženského či přímo feministického hlavního proudu současné finské literatury, který je v poslední době tak markantní. Paasilinna píše pro muže a o mužích. Jeho typičtí hrdinové jsou unaveni životem ve městě a v civilizaci, velmi často jsou rovněž znechuceni svými neustále nespokojenými manželkami, nebaví je jejich práce, která nemá žádný smysl. Utíkají do drsné finské přírody, kde pak ve společnosti divokých zvířat, svérázných venkovských podivínů, mnohdy i mladých a vždy spokojených dívek a nikdy nevysychajícího alkoholu prožívají jen stěží uvěřitelná dobrodružství. Kdo ví, kde se všude autoři populárního ruského filmu Svéráz národního lovu inspirovali.

Arto Paasilinna se narodil 20. dubna 1942 v laponské obci Kittilá. Jeho rodina sem utekla před válkou, či přesněji řečeno přišla sem z Petsama na břehu Severního ledového oceánu, z oblasti, kde se těžil nikl a která už v roce 1939 „připadla“ Sovětskému svazu. Paasilinna pochází ze zajímavé rodiny – jeho jeden bratr Erno Paasilinna (1935-2000) byl rovněž spisovatel a publicista (jeho esej o Laponsku a ekologii vyšel česky ve Světové literatuře 4/1992) a druhý bratr Reino Paasilinna (nar. 1939) je politik, od roku 1996 poslanec Evropského parlamentu za finskou sociální demokracii.

Arto Paasilinna, nejpopulárnější z bratří, vystudoval večerně vysokou školu a působil pak jako novinář, nejprve v Laponsku a později v jižním Finsku, v Helsinkách. Od počátku 70. let 20. století, kdy začaly vycházet jeho úspěšné knihy, je spisovatelem z povolání. Od té doby je každá jeho nová kniha netrpělivě očekávána čtenáři. Čtenáři. Paasilinnovy knihy jsou tradičním dárek k svátku finských mužů, Dni otců, který se slaví druhou neděli v listopadu.

Vztah kritiky k Paasilinnovy už tak jednoznačný není, ovšem v případě úspěšného a hojně prodávaného autora to není tak úplně překvapivé. Kvalitní oddechová literatura je termín, který Paasilinnovu tvorbu plně vystihuje. Jeho knihy se dobře čtou, čtenáře zajímá, jak to dopadne, snadno se vžije do pocitů hrdinů knih a touží prožívat stejná dobrodružství jako oni. Přitom problémy, které se v knihách vyskytují a řeší, nejsou nijak plytké, jsou to problémy skutečného života, ale autor o nich píše s humorem, nadsázkou a fantazií.

Havlíčkobrodské nakladatelství Hejkal právě vydává jeho Zajícův rok, připravuje k tisku i několik jeho dalších románů – Stará dáma vaří jed, Chlupatý sluha pana faráře a Les oběšených lišek.

podle tiskových informací nakladatelství Hejkal
1.  října 2004