Ve Finsku panuje nálada pro opuštění eurozóny

Paavo Väyrynen

Průzkumy ukazují, že Finové by opuštění eurozóny pravděpodobně odmítli. Zároveň ale debata o euru poukazuje na ekonomické problémy severské země. Vývoj ve Finsku je překvapivý vzhledem k tomu, že v eurozóně dlouho nepatřilo k problémovým zemím. Kabinety vládly s vyrovnanými rozpočty, příliš se nezadlužovaly a ekonomika rostla…

Na druhou stranu si vám dnes téměř každý druhý Fin na ulici či v hospodě postěžuje, že je draho, že my se máme, protože nemáme euro. A podobně, jako u nás, počet euroskeptiků stoupá.

Na stránkách deníku E15 píší, že zlom v nahlížení na Evropskou unii přišel s finanční krizí. Následoval kolaps mobilní divize společnosti Nokia a místního papírenského průmyslu. Na těchto dvou složkách byla přitom ekonomika silně závislá. To doplnila slabá vnější poptávka. Finsko se totiž stále do velké míry opírá o vývoz do klesajícího a stále více se izolujícího Ruska. A vyhlídky na návrat severské země k původnímu platidlu marce posílila petice 50 tisíc Finů, která požaduje vypsání referenda o této otázce.

Takže i země, která v našich očích nejvíce kopala za EU, dnes lehce otáčí. Finsku se stále nedaří vrátit do stabilního růstu. Ve třetím čtvrtletí letošního roku jeho ekonomika poklesla o 0,6 procenta. Finsko loni porušilo rozpočtová pravidla eurozóny, když jeho deficit překročil hranici tří procent HDP. „Konkurenceschopnost narušil nárůst platů v letech 2008–2010,“ píše ve své zprávě Mezinárodní měnový fond.

V zemi v posledních letech kvůli ekonomické situaci narostl euroskepticismus a jedním z jeho projevů je právě i petice na uspořádání referenda o vystoupení z eurozóny. Došlo i k vzestupu středopravé populistické strany Praví Finové, kteří jsou v současné době i ve vládě.

Podnět k petici ovšem vzešel od liberálního politika Paava Väyrynena ze Středové strany. Ten během své dlouhé politické kariéry vystřídal řadu ministerských postů a před třemi lety se těsně nedostal do druhého kola prezidentských voleb.

Dosavadní průzkumy ovšem naznačují, že případné referendum by pravděpodobně nebylo úspěšné. Pro odchod z eurozóny by totiž hlasovala pouze třetina Finů. Podpora společné měny mezi Finy ovšem klesá. Zatímco loni za ní v průzkumu Eurobarometru stálo 69 procent dotázaných, letos se jejich číslo snížilo o pět procentních bodů.

V současnosti převládá v parlamentu i společnosti názor, že rozhodnutí opustit eurozónu není realistické,“ cituje Väyrynena agentura Bloomberg. „Ale to se rychle změní, až lidé pochopí, že úsporná opatření, tedy vnitřní devalvace, budou pro Finsko zničující. Únikem je opuštění eurozóny.“ Ekonomka Aktia Bank Heidi Schaumanová s ním ovšem nesouhlasí. „Návrat k vlastní měně by mohl mít nepředvídatelné následky, jeho cena by mohla být překvapivě vysoká. Podceňují negativní důsledky.“

Michael Stanovský, zdroj e15.cz, kráceno, 1. prosince 2015