Norské investice z ropy

ropná plošina, foto statoilhydro

Norsko chce využít krize. Miliardy z ropy bude investovat do rizikových akcií. Největší investiční fond světa otáčí strategii. Tradičně konzervativní Norové budou více riskovat. Změna přichází po kritice vlády, která byla viněna za to, že fond v době finanční krize přišel o obrovské finanční prostředky.

Největší investiční fond světa razantně mění strategii. Bude více riskovat, aby posílil svou roli strategického investora. Norský ropný fond, v kterém je zhruba 600 miliard dolarů, což představuje zhruba 1 procento světového jmění, by tak mohl otočit trend. Státní fondy totiž byly vždy spíše konzervativní.

„Fond může využít situace, a to tím, že bude poskytovat likviditu v době, kdy ji na trhu bude málo,“ řekl pro Financial Times ředitel investic norského ministerstva financí Pål Haugerud.

Nová strategie fondu bude jistě podrobně sledována ostatními investičními fondy států ze zejména Blízkého východu a Asie. Mohl by tak spustit novou vlnu v investování státních peněz.

Norský fond je zdaleka největší na světě. Za ním je fond Abu Dhabí Investment Authority, který ale podle statistik Roubini Global Economics spravuje „jen“ 400 miliard dolarů.

Norský fond, který vznikl v roce 1996, se bude teď soustředit na zejména podhodnocené akcie. Podle slov jeho správců se zřejmě v jeho portfoliu zvýší podíl aktiv s vyšší rizikovou prémií.

Norská vláda přehodnocuje strategii už dva roky, tedy od té doby, co byla silně kritizována veřejností za to, že fond v době finanční krize z let 2008/2009 utrpěl vysoké ztráty.

Podle některých byl fond v té době řízen příliš agresivně. Jenže akademický audit odhalil to, že řízení fondu bylo naopak příliš pasivní. Ze zprávy akademiků tak vyplynulo doporučení, že by se fond měl vrátit k rizikovějšímu chování, tedy spíše nakupovat akcie než dluhopisy, které přináší delší a nižší návratnost investice.

Seveřané se bezstarostně zadlužují

Podobná hypoteční bublina, která v roce 2008 odstartovala ekonomickou krizi, teď podle některých ekonomů ohrožuje i jednu z nejvíce prosperujících zemí současnosti – Norsko.

V zemi, která měla loni třetí největší HDP na obyvatele na světě, vzrostly za posledních pět let ceny bytů a domů takřka o 30 procent, a za posledních patnáct let se dokonce zčtyřnásobily. Podle MMF jsou tak nyní nadhodnocené asi o 15 až 20 procent.

Dobrá pověst Norům uškodila

Za nafukování nemovitostní bubliny může podle ekonomů paradoxně právě dobrá pověst norské ekonomiky. Země je obecně považována za bezpečný přístav v rozbouřených vodách evropské ekonomiky, a právě kvůli tomu do ní v posledních letech přitéká velké množství zahraničního kapitálu.

Aby centrální banka zabránila následnému prudkému posilování norské koruny, které ubližuje exportérům, snížila v roce 2009 sazby na historické minimum 1,25 procenta. Ještě na konci roku 2008 byla přitom základní sazba 5,75 procenta.

Lidé začali nízkých úroků okamžitě využívat a ve velkém se zadlužovali. Půjčené peníze přitom z velké části používali na nákup nemovitostí, jejichž ceny pak neúměrně rychle rostly. Jen letos by měly podle odhadů norského statistického úřadu růst ceny nemovitostí v zemi dvakrát rychleji než platy.

Ekonomové Marius Jurgilas a Kevin Lansing ve své studii, kterou v červenci 2012 zveřejnil sanfranciský Fed, upozornili na to, že situace v Norsku je v mnoha ohledech dokonce horší, než byla ve Spojených státech před krachem nemovitostního trhu.

Například poměr dluhu norských domácností vůči jejich disponibilním příjmům letos dosáhne zhruba 210 procent. To je dvakrát více než v Německu a o třetinu více než v USA před krizí, která zasáhla hypoteční trh.

Zadlužení navíc nejvíce roste u mladých lidí a u osob s nízkými příjmy. V okamžiku, kdy by se zvýšila nezaměstnanost, snížily příjmy či zvýšily úrokové sazby, nemovitostní trh by dostal velkou ránu. Právě zvýšení úrokových sazeb je přitom podle ekonomů pouze otázkou času.

ihned.cz, 1. července 2012, 20. srpna 2012