V plnění programu z Lisabonu jsou seveřané nejlepší

Na základě doporučení Evropské rady v roce 2000 se na Lisabonském zasedání EU zabývá kroky, které by mělo Společenství podniknout na podporu růstu a zaměstnanosti v oblastech, kde pouhá intervence národních vlád nestačí. Byla přijat program, který vstoupil do povědomí jako Lisabonský.

Dosažené výsledky se zveřejňují ve Výroční zprávě a na základě jejich každoročního hodnocení dochází i k revizi Lisabonského programu Společenství.

Podle výsledků z roku 2005 je v realizaci Lisabonského programu nejúspěšnější Dánsko, které na této pozici vystřídalo Švédsko. To potvrzuje silnou vedoucí pozici severských zemí, které jsou v pokroku plnění cílů Strategie dlouhodobě úspěšnější než další země EU. Skandinávským zemím se současně daří dosahovat vysoké konkurenceschopnosti a zároveň nízké zaměstnanosti. Podle zprávy Centra pro evropskou reformu (CER) již ekonomové začínají debatovat o tom, jak dánský model aplikovat i v jiných zemích.

V původní Strategii měla EU splnit všechny své ambiciózní cíle do roku 2010, avšak přezkoumání výsledků v loňském roce ukázalo, že původní vize byly příliš optimistické.

Nejslabším článkem bylo podle zprávy za loňský rok Polsko, které na tomto místě vystřídalo Itálii. Reformy v Polsku se zpomalily díky loňským parlamentním volbám a díky populismu vládní strany zpráva neočekává pokrok ani v tomto roce.

Česká republika se do plnění cílů Lisabonské strategie zapojila již v předvstupním období. Byla jednou z těch zemí, která uplatňovala aktivní přístup v otázce jejího zaměření a zejména pak potřebných institucionálních změn řízení celého procesu. Mnohé z podnětů, presentovaných Českou republikou na jednáních na úrovni EU se promítly do návrhu nového cyklu řízení, který ČR považuje za nutný krok z pohledu další smysluplné existence Lisabonské strategie.

Z výročního hodnocení za rok 2005 vyšla Česká republika smíšeně. Za nedostatečný byl označen pokrok v oblasti inovací a podpoře podnikání. Pokroku ČR dosáhla v oblasti státní pomoci, politiky hospodářské soutěže a v oblasti životního prostředí.

Pavel Dobrovský, podle EurActiv.cz, 20. března 2006

Lisabonský program

Lisabonský program je dlouhodobý program, jehož cílem je vytvoření silné konkurenceschopné evropské ekonomiky, která bude schopna čelit výzvám globalizovaných trhů byl koncipován jako doplněk k národním programům pro růst a zaměstnanost. Stejně významným cílem je však zachování sociálních výhod, které jsou v EU v průměru výrazně vyšší než u jejích největších světových konkurentů, jimiž jsou Spojené státy a východoasijské země.

Program má tři hlavní cíle: – posílení znalostí a inovací, – Evropa jako atraktivnější místo pro investice a práci a – vytvoření více a lepších pracovních příležitostí.

Realizovaný prostřednictvím osmi klíčových opatření:
1. podpora znalostí a inovací v Evropě,
2. reforma státní pomoci,
3. zlepšení a zjednodušení regulační struktury pro podnikatele,
4. dokončení vnitřního trhu služeb,
5. dosažení dohody v rámci kola Dauha,
6. odstranění překážek zabraňujících fyzické mobilitě a mobilitě pracovníků,
7. rozvíjení společného přístupu k ekonomické migraci,
8. programy podpory zaměřující se na sociální důsledky ekonomické restrukturalizace.

20. března 2006