Islandský parlament se vyslovil pro členství v EU

Islandský parlament se dnes těsnou většinou vyslovil pro to, aby se země, kterou tvrdě zasáhla současná finanční a ekonomická krize, ucházela o vstup do Evropské unie. Informovaly o tom tiskové agentury.
Pro návrh sociálnědemokratické premiérky Jóhanny Sigurdardóttir hlasovalo 33 z 63 poslanců, 28 se vyslovilo proti návrhu, dva zákonodárci se zdrželi. Konzervativní opozici se nepodařilo prosadit, aby o tom, zda Island bude o členství v Evropské unii usilovat, rozhodli nejdříve voliči v referendu.

„Jde zřejmě o nejdůležitější hlasování v dějinách našeho parlamentu od založení republiky,“ řekla premiérka, která chce oficiálně požádat o vstup do EU 27. července 2009 při schůzce ministrů zahraničí sedmadvacítky. Islandská politička považuje členství své země v evropském bloku za jedinou možnost, jak dlouhodobě stabilizovat islandské hospodářství, které tvrdě postihla světová finanční krize.

Přijetí Islandu do unie by se mohlo uskutečnit relativně rychle, hovoří se o letech 2011 či 2012. Zelenou vstupu své země do Evropské unie ale musejí nakonec dát i islandští voliči. Island je od roku 1994 členem takzvaného Evropského hospodářského prostoru (EHP). Toto uskupení, jež sdružuje země EU a kromě Islandu též Lichtenštejnsko a Norsko, totiž mezi svými členy uplatňuje volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu. Ovšem další rozšíření unie však závisí i na ratifikaci lisabonské smlouvy, či přijetí jiné úpravy základních smluv EU, neboť současná niceská Smlouva o EU počítá maximálně s 27 členy unie. Švédsko se již nechalo slyšet, že věří v zahájení přístupových rozhovorů s Islandem během svého nynějšího půlročního předsednictví unie.

Až do loňska byla podpora vstupu do EU na Islandu nízká. Nicméně kolaps tamního bankovního sektoru podkopal důvěru lidí v islandský bankovní systém. Islandská koruna se propadla, nezaměstnanost a inflace prudce vzrostly. Reykjavík musel požádat Mezinárodní měnový fond o pomoc až ve výši 10 miliard dolarů. Krize také otřásla pověstí této země coby ostrova stability a klidu. Díky členství v centrálně řízené eurozóně by Island získal silnou měnu, jež by mu umožnila hospodářskou obnovu.

Největší překážkou přístupových rozhovorů bude islandský rybářský průmysl, jehož produkty představovaly loni asi 37 procent exportu země a který je pro Islanďany velmi citlivou otázkou národní identity. Jde o jeden z mála sektorů, jež přežily otřes, který loni zažila islandská ekonomika. Unijní rybolovná politika stanoví mimo jiné pro každou členskou zemi roční kvóty a má přísná pravidla pro rybářské náčiní a praktiky.

Svá moře – bohatá zejména na tresky a sledě – si Island pečlivě střeží (v 50. a 70. letech minulého století vedl dokonce s Británií „tresčí války“). Unijní rybolovná politika stanoví mimo jiné pro každou členskou zemi roční kvóty či přísná pravidla pro rybářské náčiní a praktiky. Island by také se vstupem do EU musel zpřístupnit část svých vod zemím unie a Brusel by zřejmě omezil i lov velryb a tuleňů.

Island podal přihlášku do EU

Islandský parlament schválil mandát vlády k podání přihlášky ke vstupu do EU a zahájení přístupových jednání 16. července 2009 těsnou většinou 33 ku 28 hlasů. Díky tomu mohl islandský ministr zahraničí Ossur Skarphedinsson 23. července 2009 předat oficiální přihlášku do EU Carlu Bildtovi, ministrovi zahraničí Švédska, které nyní Unii předsedá. Přihlášku musí schválit členské státy EU a nakonec se k ní budou vyjadřovat islandští občané v referendu. Carl Bildt možné islandské členství v Unii uvítal a řekl, že vstup této ostrovní země do Unie posílí její severní dimenzi.

Někteří analytici soudí, že Island by mohl do EU vstoupit dříve než Chorvatsko, jehož vstup brzdí územní spor se Slovinskem. Arni Thor Sigurdsson, předseda výboru pro evropské otázky islandského parlamentu, agentuře Reuters ale řekl, že Island nebude připraven na členství dříve než v roce 2013.

Bankovnictví a rybolov jako možná jablka sváru

Očekává se, že přístupové rozhovory s Islandem budou velmi krátké. Island je totiž s Unií již poměrně těsně spjatý. Je členem Evropského hospodářského prostoru a Schengenského prostoru. Také švédský ministr zahraničí řekl, že počet kapitol přístupových jednání bude nižší, než je obvyklé. Islandský ministr zahraničí však včera dodal: „Hodně lidí je přesvědčeno, že jednání budou velmi rychlá. Tím si nejsem jistý. Mohou být velmi obtížná.“ Připomněl tak citlivou oblast, které se jednání dotknou – rybářský průmysl.

Islandská cesta do EU však nebude jednoduchá. Nizozemský ministr zahraničí Maxime Verhagen v nedávné době totiž prohlásil, že jeho země bude vstup severoevropského ostrova do EU blokovat, pakliže se Reykjavík nepostará o odškodnění Nizozemců, kteří utrpěli bankrotem islandské banky Icesave.

Záležitostí by se měla ve svém vyjádření zabývat i Evropská komise. Podle sdělení z diplomatických zdrojů, které má EurActiv k dispozici, by Nizozemsko ani Velká Británie, jejíž občané byly krachem banky rovněž zasaženi, neměly v této fázi jednání proti Islandu vystupovat.

Další překážku by mohla představovat otázka rybolovu, která by podle diplomatů mohla Islandu cestu do EU velmi znepříjemnit. Je totiž známo, že Island nesouhlasí s nastavením společné evropské rybolovné politiky. Rybolov představuje téměř polovinu islandského vývozu a tvoří 10% jeho HDP. EU má pro každou zemi stanovené rybolovné kvóty a není jasné, jak se s nimi vypořádá Island, kde právě pouze rybářský průmysl nebyl výrazněji zasažen hospodářskou krizí.

podle čtk, EurActiv, 27. července 2009