Na Islandu začala pohanská zima

Pára stoupala ze slavnostní večerní obětní tabule. Hosté trpělivě čekali na pokrmy z koňského masa, krvavý puding a játrové párky, které byly požehnány předtím, než byly předloženy na stůl.

Na Island dorazila zima. Ještě dřív, než první sníh zavál ulice Akureyri, a než reykjavíčtí výrostci mohli vyzkoušet první led na rybníku v centru, oslavili v sobotu 21. října 2006 islandští vyznavači pohanského vikinského náboženství, členové Islandské pohanské společnosti Ásatrúarfélagið, první zimní den. Podzimní oběť Haustblót byla při té příležitosti oslavována v Mörkin v Reykjavíku.

Většina hostů byla oblečena v současném šatě. Někteří však vypadali, jako by si právě odskočili z vikinských dob. Tito tradicionalisticky odění mužové měli na sobě hladké vlněné košile nebo svetry z islandské vlny. Někteří přišli s dlouhými vlasy a vousy. Ženy v bílých šatech s barevnými zástěrami byly ozdobeny šperky. Mezi muži i ženami byl nejoblíbenějším šperkem náhrdelník či přívěšek ve tvaru Tórova kladiva, zlatý nebo ze sobího parohu.

Náčelník se dvěma asistenty stál před oltářem, kněz s rohem zdobeným runami, který byl naplněn pivem, požehnal pohanské bohy, shromáždění i jídlo, napil se piva z rohu a pokropil jím oltář. Vycpaný havran usazený na tyči shlížel na kruhový oltář se sladkostmi. Místo slavnosti osvětlovaly pouze svíčky, což zvyšovalo mystickou atmosféru setkání.

Po zvolání hlavního kněze „Heill Ódni“ (Odin je svatý), které účastníci zopakovali následovalo zvolání „Heill Freyju,“ (Freyja, bohyně lásky, je svatá) a sál reagoval stejně, jako by byl ozvěnou. Poté kněz prohlásil slavnost za zahájenou a nastal hodokvas.

Haustblót je jednou z pěti slavností, kterou pohané během roku slaví. Kromě tohoto prvního zimního dne je to první letní den, zimní a jarní slunovrat a Thorrablót, který připadá na prostředek zimy.

Pohanská společnost Ásatrúarfélagið byla založena začátkem roku 1970, ale náboženství Ásatrú (www.asatru.is) vychází z norské mytologie staré stovky let. Je to náboženství, které praktikovali dávní vikingové.

Někteří členové považují Ásatrú spíš za životní styl společného příjemného trávení času. Islanďané jsou prý v hloubi srdce pohané, přesto, že se navenek hlásí ke křesťanství, které zde zapustilo kořeny již v roce 1000.

Nejvyšší kněz Ásatrú Hilmar Örn Hilmarsson vysvětluje, že být pohanem znamená být odpovědným a být tolerantní k ostatním. Stále roste počet členů této společnosti, cílem společnosti však není, aby Ásatrú převládlo.

Mezi Islanďany i cizinci vzrůstá obliba svatebních obřadů podle pohanských zvyků. Pro uzavření takového manželství není podmínkou, aby oba novomanželé byli pohané, mohou patřit k jakékoliv náboženské skupině. Již brzy budou mít pohané na Islandu svůj vlastní svatostánek, kde budou pořádat své obřady a slavnosti. Bude stát v v Reykjavíku poblíž restaurace Perlan.

Pavel Dobrovský, icelandreview, 27. října 2006