Amerikanizace islandských stravovacích zvyků

Islandské dívky málo sportují a proto jsou v průměru tlustší
než jejich vrstevníci opačného pohlaví

Z nedávno zveřejněné studie vyplývá, že se stravovací zvyky Islanďanů v posledních třinácti letech radikálně změnily. Islandský jídelníček již není nijak typický, ale přesně kopíruje globalizační trendy. Stále se zvyšuje již tak enormní konzumace cukru, limonád a sladkostí. Průměrný islandský teenager dnes spotřebuje jeden litr slazené limonády a 143 g cukru denně. Naopak konzumace mléka poklesla od roku 1990 o 43 %.

Dnes již také neplatí, že hlavní složkou islandské stravy je rybí maso. Jeho konzumace od roku 1990 poklesla o 45 %, což znamená, že se zde jí mnohem méně ryb než například v Dánsku či Norsku. Místo tradičních rybích pokrmů je dnes populární pizza, těstoviny či hranolky.

Snad jediný pozitivní výsledek těchto změn je častější konzumace ovoce a zeleniny na úkor tučných jídel.

Doprovodným znakem těchto změn v islandské společnosti je i fakt, že celá čtvrtina devítiletých dětí trpí nadváhou, 5,5 %je přímo obézních, přičemž v roce 1998 to bylo 4,8 %. Ze stejné studie, která byla provedena loni na podzim ve čtyřech reykjavíckých základních školách vyplývá, že 48 %islandských dětí ve věku devíti let téměř nebo vůbec nesportuje.

Odborníci z Islandské univerzity a Islandské vysoké pedagogické školy, kteří průzkum zorganizovali, upozorňují, že nadváha se stává vážným zdravotním problémem, který není ani tak problémem stravování jako spíš nedostatku fyzické aktivity. Problém se týká především islandských dívek, které mají ke sportování rezervovanější postoj než chlapci. Výsledkem toho je, že malé Islanďanky jsou v průměru těžší než jejich vrstevníci opačného pohlaví.

Martin Benda podle Iceland Review , 18. 4. 2003
ilustrace Marek Přikryl