V čem tkví podle Norů štěstí

Norská vláda jmenovala komisi, jejímž cílem je posílit pozitivní hodnoty ve společnosti. Komise následně pověřila Norský národní statistický úřad, aby změřil štěstí lidí v roce 2000. Na základě prvních výsledků šetření badatelé konstatují, že přes určité zlepšení hmotné situace křivka štěstí vytrvale stagnuje. "V posledních 15 letech je většina Norů majetnější, přesto se však nepovažují za šťastnější," tvrdí Ottar Hellevik, šéf výzkumu ve výzkumném ústavu MMI 4 Fakta. "Blahobyt sám o sobě nepřináší více štěstí. Bohatí a zdraví lidé jsou na tom samozřejmě lépe než chudí a nemocní, materialistický životní styl není totéž co šťastný život."

V zemi, kterou OECD klade na druhé místo v žebříčku zemí, kde se dobře žije, odpovídá 60 %respondentů kladně na otázku: Existuje ještě něco, co vám chybí a co by zlepšilo váš život? Peníze jako zdroj štěstí vybralo 50 %dotázaných. Na otázku, co je pro štěstí nejdůležitější, však respondenti volí na prvním místě volný čas (28 %), na druhém finance (21,5 %) a na třetím zdraví (17,5 %). Následují s přibližně stejným procentem hlasů přátelství, láska a zajímavá práce (kolem 5 %).

"Americká teorie postmaterialismu, která předpokládá jistý vzestup idealismu na úkor materialismu ve společnosti blahobytu, se v případu Norska nenaplňuje tak zcela," komentuje výsledky statistik Anders Barstad.

ČTK/afp, 7. ledna 2000