Zkušenosti Kanaďanů s Romy mohou být různé

Začátkem prosince 1998 psala Alena Králíková (Joensuu, Finsko) na stránkách Neviditelného psa o negativní reakci finského tisku na středoevropské soužití s Romy.

"… ve čtvrtečním vydání byl článek přes půl stránky o vztahu Čechu a Maďarů k Rómům žijícím v těchto státech. Titulek článku zni: – Romové jsou v České republice veřejnosti nenáviděni, situace v Maďarsku je uspokojivá. V průběhu posledních 8 let bylo v České republice zabito 32 Romů. Téměř všechny vraždy byly spáchány skinheady, ale České soudy nepotvrdily rasovy motiv těchto činů… "

K otázce soužití se na stránkách Neviditelného psa vrací Ing. Lubomír Koutný

Po listopadu 89 se u nás objevili první američtí lektoři angličtiny. Toho opravdu prvního, co učil v Královopolské strojírně – mladého hocha zajímaly hlavně slečny, basket a dobře pití. Měl již jistě zkušenosti s Rómy a nepokrytě říkal, že před skinem si peněženku chránit nemusí.
Pak ho vystřídal starší seriózní Mr. Webster z Kanady. Jeho výuka spočívala v DIPHONS. Měl svoji metodu výuky a tvrdil, že umíte-li správné přečíst dvojhlásky, pak musíte také správné přečíst i pro vás nový anglicky text. On tomu věřil a nás to tak učil. Již první hodinu nám vysvětlil, že k nám do Československá ho posílá kanadská organizace EDUCATION FOR DEMOCRACY. Také jsme se dozvěděli, že my Češi jsme rasisté, že špatně zacházíme s romskou menšinou a nemáme dobrý vztah k Němcům.

Mr. Webster byl gentleman vybraného chování (moji kolegové tvrdili, že je potomkem známého britského šlechtického rodu), vysoký asi 190 cm a vážící hodně přes 100kg. Byl nadšeným obdivovatelem folklóru a proto jsme jej zavezli do Vlčnova na Jízdu králů. Jeho nadšení neznalo mezi, asi také proto si u nás prodloužil pobyt o další rok. To neměl dělat.

Co čert nechtěl, jedno odpoledne šel svou oblíbenou trasu z Náměstí Svobody po České a tam mu cestu přehradila skupina Rómů, bavících se svým svérázným způsobem. Našinec má své zkušenosti a raději je z dálky obejde. Mr. Webster vědom si svého poslání a kdo jej vyslal, promluvil k tomuto etniku anglicky něco v tom smyslu, že by se měli chovat slušné a nedělat si ostudu. Bohužel našel se jeden z Rómů, co uměl trochu anglicky a tak se milí naší snědí spoluobčané s Mr. Webstrem pustili do diskuse. Jim nestačilo, že ho ošklivé ztloukli, ale když padl na zem tak do něj kopali a zlomili mu nějaké žebro. Mr. Webster z Kanady vyslány organizací EDUCATION FOR DEMOCRACY to bral jako nedorozumění, asi dobře nerozuměli jeho angličtině.

Za rok si Mr. Webster pozval na Jízdu Králů pozval svou stařičkou maminku. Oba byli nadšení z krásného přijetí u nových přátel na Slováčků. Den na to Mr. Webster prováděl maminku Brnem a prakticky na stejném místě potkal opět skupinu Rómů, dělajících tam hrozný binec. Maminka se ptala, co je to proboha za lidí a proč je někdo neumravní? Mr. Webster vědom si svého poslání, své výšky a váhy hodně přes metrák, avšak nepoučen předchozí zkušenosti, vyšel mamince vztric a velmi slušné Rómy požádal, aby se uklidnili a nechali ho s maminkou projít. Výsledek na sebe nedal dlouho čekat. Mr. Webster byl před očima své maminky hrozným způsobem zmlácen a opět na zemí dokopán. Mimo nalomena žebra také přišel o nějaké zuby.

Až tato zkušenost a naléhání maminky ho přinutily změnit svůj názor. Na naší poslední společně lekci angličtiny přišel plný hrozných modřín v obličeji. Oznámil, že druhý den odlétá zpět do Kanady. Poslední lekce měla zcela nový program: "Země, národnosti a jazyky". Po té, co jsme si objasnili čtyři oficiální jazyky, kterými se mluví ve Švýcarsku a že v Nizozemí je DUTCH, tak on sám zřejmě netrpělivý přešel na problém Československá. Vyvolal mne a ptal se, co u nás žijí za lidé a jakými jazyky mluví. Řekl jsem tedy, že u nás žijí Češi a Moravané mluvící český, Slovačí, mluvící slovenský, Rómové… Nenechal mne domluvit. Resolutne prohlásil: "Pamatujte si, že v Československu žijí pouze dva národy Češi a Slovačí. Ostatní to nejsou lidí, to jsou prasata. Sám jsem si to musel prožít, abych to pochopil!"

Inu Mr. Webster z Kanady vyslány organizací EDUCATION FOR DEMOCRACY má také právo změnit svůj názor, zvláště, když ty argumenty byly tak padne.

Ing. Lubomír Koutný, Neviditelný pes, 21. května 1999