Pohled na nejvyšší finské hory. Halti je třetí zprava.
foto Ari Mure, Creative Commons
Finská strana hory Halti s hraničním kamenem 303B
foto Matti Paavola, Creative Commons
Hraniční kámen 303B na nejvyšším místě Finska
na hoře Halti, foto AP
Letos v červenci 2017 všechny lidi, kterým zůstává Finsko za nehty, určitě potěšila zpráva, že Norové uvažují o tom věnovat jejich nejvyšší horu Halti.
Hora Halti má dva vrcholy, ten menší mezivrchol Hálditšohkka je na hranicích s Finskem a měří 1324 metry. Hlavní vrchol je o 7 metrů vyšší, je už v Norsku, pár desítek metrů od vytyčené hranice. Paradoxně je tedy finská nejvyšší hora v Norsku.
Norská vláda v létě chystala pro Finsko k jejich stému výročí nezávislosti netradiční dárek. Pouhým posunutím hranice o 40 metrů by tak ztratilo jen 0,015 kilometru čtverečního – a Finům by vrcholek jejich nejvyšší hory patřil. S nápadem přišla skupina Norů v čele s bývalým geofyzikem Bjørnem Geirrem Harssonen. Tamní vládu požádali, aby vrchol výběžku přenechala sousední zemi. Hora nepatří ani mezi dvěstě nejvyšších bodů Norska a země by tak podle nich na přátelském gestu příliš netratila.
Šestasedmdesátiletý Harsson s nápadem přišel již v roce 2016, když se dozvěděl, že Finsko bude v prosinci 2017 slavit stoleté výročí nezávislosti na Rusku. Vzpomněl si přitom, jak ho poloha hranice zmátla, když nad Halti v roce 1972 přelétával.
Loni v červenci proto kontaktoval norské ministerstvo zahraničí s tím, že gesto by Finsko jistě velmi potěšilo. Hranice mezi oběma zeměmi totiž byla nakreslena kolem roku 1750 a podle Harssona je „geograficky nelogická“.
Ministerstvo zahraničí Harssonovi odpovědělo, že ačkoli návrh oceňuje, podle prvního článku norské ústavy je země „svobodná, nezávislá, nedělitelná a nezcizitelná“. Podle odborníků na norské právo se však ústava nevztahuje na drobné úpravy hranic. V posledních letech se norské hranice s Finskem i Ruskem upravovaly například podle toho, jak se měnila koryta vodních toků.
Harssonův nápad získal velkou mediální pozornost i podporu mnoha Norů a Finů. Harssonův syn na Facebooku založil stránku, která požaduje, aby mohlo Finsko na své stoleté narozeniny „přepsat svou historii i učebnice zeměpisu“. Návrh podpořili i místní politici, kteří se obrátili na vládu v Oslu.
Na podporu tohoto nápadu byla v Norsku spuštěna internetová kampaň a postavila se za něj i řada místních představitelů. Facebookovou stránku vyzývající stoupence umožnit „Finsku přepsat při 100. výročí učebnice zeměpisu i dějepisu“, kterou založil Harssonův syn žijící v USA, označilo symbolem „To se mi líbí“ 17 tisíc lidí.
V říjnu 2017 však norská vláda tento nápad zamítla. Návrh darovat vrchol Halti Finsku v Norsku narazil na nepřekonatelné právní překážky. „Úprava hranic mezi zeměmi vytváří právní problémy spjaté mimo jiné s norskou ústavou,“ napsala premiérka Solbergová starostovi severonorského města Kåfjord, který kampaň podporoval. „Zvážíme místo toho jiný vhodný dárek Finsku k jeho výročí,“ dodala premiérka.
Zdroj iDnes.cz, červenec/říjen 2017
v Severských listech publikováno
Darujeme horu Finům k narozeninám, říkali Norové – 7. 12. 2017
Finsko – vznik samostatnosti – 6. 12. 2017
Finsko slaví 100 let své nezávislosti – 30. 11. 2017
Výročí nezávislosti Finska (1917-2007) – 15. 11. 2007
Finský Den nezávislosti (Itsenäisyyspäivä) – 12. 12. 2006
Z finské historie na obrazovku České televize – 30. 9. 2006
Slavnostní koncert u příležitosti nezávislosti Finska – 31. 12. 2005
Největší Fin – 10. 1. 2005
Buďte první, kdo bude hodnotit článek!
Klikněte na známku:
Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.
Autoři příspěvků odpovídají za obsah, ručí za uváděné informace a za to, že jejich příspěvek nporušuje Autorský zákon. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.
Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na stanovsky@severskelisty.cz.
Upozornění:
• Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.
• Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.
Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.
SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • michael@stanovsky.eu, tel.: +420 603 538 168
PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773
Copyright © Severské listy, 1998-2023 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552
Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01 Dřenice, Czech Rep. • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel.: +420 603 538 168
Copyright © Severské listy, 1998-2023. Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-8552