Islanďané do EU příliš nechtějí

Halldór Ásgrímsson - foto nrk.no

18. února 2006 zveřejnil islandský deník Fréttablaðið výsledky nejnovějšího průzkumu veřejného mínění. Vyplývá z něj, že 42 procent Islanďanů nemá zájem o vstup své země do Evropské unie, nicméně 34 procent Islanďanů podání přihlášky o členství v Evropské unii podporuje. Zájem o vstup do Unie poklesl loňského roku o 9 procent.

Průzkum se uskutečnil v návaznosti na vyjádření premiéra Halldóra Ásgrímssona, že Island se do roku 2015 stane členským státem EU. Tuto myšlenku vzápětí odmítl islandský ministr zahraničních věcí Geir H. Harde ze Strany nezávislosti s tím, že Island se v dohledné době členem Unie určitě nestane. Protichůdnými výroky se spustila politická roztržka v Reykjavíku.

Strana nezávislosti je největší stranou na Islandu, Strana pokroku premiéra Ásgrímssona je třetím největším politickým uskupením. Podle Hardeho Island dostatečně benefituje z členství v Evropském hospodářském prostoru a není třeba nic měnit.

„Myslím, že rozhodujícím faktorem pro Island bude budoucnost a velikost eurozóny. Vliv bude mít také rozhodnutí Dánů, Švédů a Britů,“ řekl premiér Ásgrímsson. Přijmout euro by pro islandskou ekonomiku bylo výhledově výhodné, protože příliš silná islandská koruna v porovnání s eurem a dolarem komplikuje exporty ryb.

Island je v současnosti spolu s Norskem a Lichtenštejnskem členem Evropského hospodářského prostoru, využívá tedy výhod vnitřního trhu. Hlavním důvodem, proč Island dosud neprojevil zájem o vstup do Evropské unie, je evropská Společná politika rybolovu a s ní spojené kvóty na výlov. Rybaření tvoří 70 procent příjmů Islandu z exportu a 10 procent jeho ekonomiky.

EurActiv, 23. února 2006