Dluhy Švédů výrazně rostou, zvláště za bydlení

ilustrační foto chatar-chalupar.cz

Ceny domů ve Švédsku za patnáct let vzrostly trojnásobně, ale ani to Švédy neodradilo od jejich nákupů. Dluh švédských domácností tak v současnosti dosahuje 170 procent ročního disponibilního příjmu. Vzhůru ho tlačí právě vysoké ceny nemovitostí a hypotéky.

Zadlužení švédských domácností se neustále zvyšuje a v případě dalšího růstu by mohlo dokonce ohrozit akceschopnost hospodářské politiky. V rozhovoru s místními médii to řekl guvernér švédské centrální banky Stefan Ingves.

Centrální banka odhaduje, že v roce 2016 bude zadlužení dosahovat již 178 procent disponibilních příjmů. „Přes 180 procent se dostat nesmí, v průběhu několika let musíme pozorovat jeho pomalý pokles,“ řekl Ingves. „Pokud se tomu tak nestane, budeme zde mít situaci, kterou nazývám převaha dluhu, což bude znamenat, že hospodářská politika se musí plně zaměřit na otázku dluhu a nebude schopna řešit jiné důležité problémy,“ prohlásil.

Vlastní bydlení láká i přes vysokou cenu

Ceny domů ve Švédsku podle agentury Reuters za posledních 15 let vzrostly skoro trojnásobně a domácnosti se dál zadlužují, aby dosáhly na vlastní bydlení. Využívají přitom poklesu úrokových sazeb, které jsou na rekordně nízké úrovni. Vysoké zadlužení domácností by v případě propadu cen domů mohlo ohrozit celou ekonomiku. Ingves poznamenal, že švédský hypoteční trh se stal systémově důležitým, protože švédské banky se při svém financování opírají o mezinárodní trhy.

Agentura AFP uvedla, že při současném tempu hospodářského růstu překročí dluh domácností u finančních institucí pomyslný mezník tři biliony švédských korun (zhruba 9,3 bilionu korun) do poloviny letošního roku.

Vysoké daně

Příliš vysoká míra zdanění v severských zemích? Zapomeňte, je to prý jen klišé. Daně z příjmu právnických osob jsou ve skandinávských zemích jen těsně nad průměrem Evropské unie, říká švédský prezident Severské obchodní komory v České republice Stefan Lager.

V deníku E15 vyšel v prosinci loňského roku (2013) rozhovor se Stefanem Lagerem, kde říká: „Neustále opakované tvrzení o nejvyšších daních ve Skandinávii je mýtus. Průměrná výše korporátní daně v pěti severských zemích je 23,9 procent. Průměr v celé EU je kolem 23 procent. Švédsko má kupříkladu aktuálně daň z příjmu právnických osob jen 22 procent, zatímco v Německu je to 29,5 procent a ve Francii dokonce 33,3 procent. A severské země jsou dlohodobě hodnodceny jako jedny z nejatraktivnějších pro zahraniční investory. Nikdy se samozřejmě nestanou daňovými ráji, protože je zde politický konsenzus na zachování sociálního státu.“

Zdroj: internetový deník E15