Islandský prezident odmítl kompenzovat vklady Britů a Nizozemců

Olafur Ragnar Grímsson
současný islandský prezident
foto Stephanie Berger, Flickr

Jóhanna Sigurðardóttir
současná islandská premiérka
foto Wikipedia

Baldur Þórhallsson z Islandské univerzity
foto Smugan.is

Islandský prezident se v úterý 5. ledna 2010 odhodlal k překvapivému kroku a podruhé v 65leté historii islandské republiky využil svého práva vetovat zákon schválený parlamentem. Na přijetí legislativy o kompenzaci vkladů britských a nizozemských střadatelů ve zkrachovalé islandské bance Landsbanki přitom závisí jak mezinárodní finanční pomoc, tak vyhlídky země na členství v EU.

Rozhodnutí islandského prezidenta Olafura Grímssona rozpoutalo v malé ostrovní zemi politickou krizi. Zákon, jímž se Island zavazuje, že bude kompenzovat Velkou Británii a Nizozemsko za to, že svým občanům, kteří vložili své úspory na účty Icesave vedené zkrachovalou Landsbanki, vyplatily odškodné, je v zemi ohně a ledu silně nepopulární. Podle posledních průzkumů se zákonem nesouhlasí až 70 % voličů.

Téměř čtvrtina občanů proto koncem minulého roku poslala prezidentovi petici, v níž ho žádala, aby využil své pravomoci a zákon, který veřejnost považuje za neférový, zastavil.

Prezident, jehož role je jinak spíše symbolická, jejich volání včera vyslyšel a zákon odmítl podepsat. Pokud prezident zákon nepodepíše, je podle islandské ústavy právo na straně občanů a stát je musí nechat o zákoně hlasovat v referendu. Kladný výsledek takového referenda je ovšem vzhledem k uvedeným postojům veřejnosti velmi nejistý.

Islanďané, kteří zákon o kompenzaci Británie a Nizozemska kritizují, poukazují na to, že obě země zneužívají svého silného postavení v EU a Mezinárodním měnovém fondu (MMF) a nutí tím daňové poplatníky této malé země ke kompenzaci střadatelů, kteří neopatrně vložili své prostředky na vysoce úročené spořící účty Icesave.

Nizozemsko a Británie Islandu pohrozily, že pokud své dluhy přesahující 5 miliard dolarů (zhruba 90 milionů Kč) nesplatí, může na své členství v Evropské unii, o něž malá ekonomika těžce zkoušená finanční krizí od loňského července usiluje, zapomenout.

Jak ve vyjádření pro agenturu Reuters upozorňuje nejmenovaný finský představitel, rozhodnutí islandského prezidenta s velkou pravděpodobností povede také k opoždění výplaty další části půjčky, kterou severské země Islandu přislíbily v rámci záchranného 10miliardového balíčku MMF.

Ústavní krize

Islandská premiérka Jóhanna Sigurðardóttir, která do přijetí zákona o finanční kompenzaci vložila spoustu energie, včera v reakci na prezidentovo veto uvedla, že její vláda je odhodlána dluhy Islandu splatit.

„Máme před sebou obrovské dilema a také obrovskou ústavní krizi. Naše ústava je totiž slabá a dostatečně nevymezuje roli prezidenta,“ říká Baldur Þórhallsson z Islandské univerzity.

Zákon parlament schválil těsnou většinou po několika měsících složitých vyjednávání v prosinci 2009. Předchozí (zářijovou) verzi odmítla Británie a Nizozemsko jako nepřijatelnou.

Hrozba finanční izolace

Velká Británie Island varovala, že pokud voliči zákon v referendu odmítnou, hrozí ostrovu s 350.000 obyvateli mezinárodní finanční izolace.

Náměstek britského ministra financí Paul Myners v úterý v této souvislosti prohlásil, že pokud lidé v referendu zákon, který má kompenzovat Británii a Nizozemsko za ztráty způsobené kolapsem islandské banky nepodpoří, Island se odřízne od mezinárodní finanční pomoci.

„Pokud se občané Islandu chystají k takovému závěru dospět, fakticky tím říkají, že Island nechce být součástí mezinárodního finančního systému, že Island nechce mít přístup k multinárodnímu, národnímu a bilaterálnímu financování a nechce být považován za spolehlivého partnera, s kterým mají ostatní zájem spolupracovat,“ uvedl Myners pro BBC.

Nizozemská vláda se vyjádřila prozatím pouze v tom smyslu, že je z rozhodnutí prezidenta „velmi zklamána“ a bude ihned požadovat vysvětlení

euractiv.cz, 6. ledna 2010