Grónsko chce větší autonomii

ilustrační foto archiv Severských listů

Gróňané podpořili větší nezávislost ostrova na Dánsku. V všech osmdesáti městech a obcích Grónska se v úterý 25. listopadu 2008 v 9 hodin místního času otevřely hlasovací místnosti pro grónské voliče, kteří rozhodli o širší autonomii svého území patřícího pod Dánsko.

Grónskému národu se tak dostane uznání v rámci mezinárodního práva a grónština se stane na ostrově oficiálním jazykem rovnocenným dánštině. Doposud byli grónští Inuité (Eskymáci) považováni jen za jedno z etnik žijící v Dánském království.

Gróňané budou rovněž postupně přebírat kontrolu nad soudnictvím, policií, vězeňstvím a přírodními zdroji ostrova, zatímco doposud zodpovídali jen za některé vnitřní záležitosti, jako je školství, zdravotnictví, sociální či bytová politika. Grónsko bude mít i větší poradní hlas v zahraniční politice Dánska, ačkoli právě zahraniční politika a také obrana zůstanou dál pod dánskou kontrolou a dánská královna Margrethe II. bude nadále hlavou Grónska. Ostrov si také podrží dánskou měnu.

Ještě týden před referendem na ulicích Nuuku nevisely žádné plakáty typické pro předvolební kampaň. „Nejsme lhostejní. O referendu ví každý už od jara, je to v novinách, v rádiu a v televizi,“ vysvětluje Benigna Mikiassenová.

Pro větší autonomii Grónska na mateřském Dánsku se vyslovilo 75,5 procenta grónských voličů. Pro větší autonomii hlasovalo přesně 75,54 procent z 39 tisíc grónských voličů voličů, proti bylo 23,57 procenta a 0,89 procenta jsou neplatné hlasy nebo prázdné lístky.

„Děkujeme grónskému lidu za tento krásný výsledek,“ řekl po oznámení výsledků předseda grónské vlády Hans Enoksen. „Grónsko získalo mandát k cestě dále,“ dodal s narážkou na cíl získat v budoucnu nezávislost.

V Nuuku i dalších městech ostrova oslavily výsledky referenda ohňostroje a petardy, přívrženci větší autonomie slavili ještě před vyhlášením konečných výsledků v nuukském klubu Manhattan-Heat's. Tam se k nim připojil i premiér Enoksen, který svou radost vyjádřil tancem na parketu.

Úvahy o větší nezávislosti Grónska na Dánsku podnítil nález zásob ropy u grónského pobřeží, jejíž množství by se podle některých odhadů mohlo rovnat nerostnému bohatství jedné z největších palivových velmocí světa Norska. Grónská ministryně zahraničí Aleqa Hammondová doufá, že díky nově přicházejícím naftařským a těžebním společnostem Grónsko „zbohatne“ natolik, aby se mohlo osamostatnit. „Touha po nezávislosti je pro každou zemi přirozená. My se necítíme být součástí Evropy – jsme lidé Arktidy -, ale náš způsob života se mění a my se musíme změnit s ním. Generace mojí matky bojovala za vlastní grónskou správu a také si ji v roce 1979 vybojovala. Dánsku od té doby přísluší jen zahraniční politika a obrana země,“ říká Hammondová.

„Souhlas se samosprávou je jediná cesta vpřed,“ řekl v rozhlasovém rozhovoru předseda grónské vlády Hans Enoksen. „Gróňané si to už přejí mnoho let,“ dodal. Premiérovy sliby, že Grónsko bude do 12 let samostatné, je však podle místních médií nutné brát s rezervou, označila je dokonce za „velmi nepravděpodobné“.

V takovém případě ale Dánsko začne Grónsku krátit štědré dotace až 3,5 miliardy dánských korun (12 miliard Kč) ročně. Grónsko bylo dánskou kolonií od roku 1721, v roce 1953 se stalo spolu s Dánskem a Faerskými ostrovy „státním společenstvím“. V roce 1979 si jeho obyvatelé v referendu odhlasovali částečnou samosprávu, kdy si sami rozhodují například o zdravotnictví či školství. Pod správou Dánska dodnes zůstává zahraniční politika, obrana či spravedlnost.

Kritikové osamostatňování ostrova však tvrdí, že grónská ekonomika na existenci bez dotací ještě není připravena. Ostrov se rovněž potýká s problémem alkoholismu a vysokého počtu sebevražd a vzhledem k řídké, pouze sedmapadesátitisícové populaci nemůže podle skeptiků fungovat jako samostatný stát. Většinu odpovědných funkcí na ostrově zastávají v současnosti Dánové, kteří v počtu 7000 žijí převážně v grónské metropoli Nuuku.

podle čtk, afp a lidovky.cz, 25. – 26. listopadu 2008