Norské fondy – Granty EHS

Na stránkách Norského královského velvyslanectví v Praze se můžete dočíst o právě vyhlašovaných výzvách na podání žádostí o grant z tzv. „Norských fondů“.

V roce 2004 podepsala Česká republika memoranda o porozumění pro finanční mechanismus Evropského hospodářského prostoru (EHP) a pro norský finanční mechanismus pro období 2004–2009. Tímto krokem se otevřela České republice příležitost čerpat finance pro subjekty veřejného i soukromého sektoru, které vykonávají svoji činnost ve veřejném zájmu. Tak jer možno žádat o financování projektů v prioritních oblastech jako jsou např. uchování evropského kulturního dědictví, ochrana životního prostředí, rozvoj lidských zdrojů, podpora výzkumu a vývoje či podpora udržitelného rozvoje. Cílem je zejména podpořit projekty, které není možné pokrýt z jiných finančních zdrojů EU nebo z národních prostředků.

Norsko, ač nečlen Evropské unie, má s financováním chudých oblastí EU letité zkušenosti. „Sponzorováním“ regionů v Řecku, Portugalsku či Španělsku už v minulosti platilo za přístup na unijní vnitřní trh. Zatímco před 1. květnem, kdy se unie rozšířila na východ, Norové Evropské unii platili jen asi 24 milionů eur ročně, po rozšíření povinné norské odvody téměř desetinásobně vzrostly. Výší finančních prostředků, které po podpisu příslušných memorand potečou do regionů střední a východní Evropy, se Norsko paradoxně zařadí mezi nejštědřejší dárce na kontinentě.

V současné době (březen) jsou vyhlášeny výzvy pro podání žádosti z Fondu pro podporu výzkumu, Fondu pro spolupráci škol a Fondu technické asistence.

Fond technické asistence

Termín pro předkládání žádostí o grant je 25. dubna 2008.

Z Fondu bude podporována spolupráce a výměna zkušeností mezi českými subjekty a subjekty ze zemí EHP ESVO. Mezi podporované aktivity z FTA patří:

- společné projekty technické pomoci ČR a zemí EFTA,

- semináře a konference pořádané ve spolupráci se zeměmi EFTA,

- asistence norských expertů, přenos know-how zejména v prioritních oblastech na příslušných institucích a úřadech v ČR,

- studijní cesty českých pracovníků na příslušné instituce/ úřady v Norsku zaměřené na prioritní oblasti FM EHP/Norska.

www.eeagrants.cz 

Fond pro podporu spolupráce škol

Uzávěrka pro podávání žádostí je 15. května pro zimní semestr 2008 a 15. října pro letní semestr 2009.

Výzva je otevřena všem aktivitám fondu. Fond podporuje tyto typy aktivit:

- studijní pobyty a praktické stáže studentů v Norsku, Lichtenštejnsku a na Islandu,

- pracovní pobyty učitelů a administrativních pracovníků v Norsku, Lichtenštejnsku a na Islandu,

- projektovou spolupráci v oblasti školství mezi ČR a Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem.

www.naep.cz 

Fond pro podporu výzkumu

Účelem fondu je podporovat vědeckou spolupráci mezi experty a organizacemi dárcovských států a České republiky.

Prostředky budou přerozděleny žadatelům o malé granty prostřednictví dvou opatření:

1. subprojekty na výměnu expertů

2. subprojekty v šesti výzkumných prioritách

- uchování evropského kulturního dědictví,

- ochrana životního prostředí,

- rozvoj lidských zdrojů,

- zdravotnictví (péče o zdraví),

- podpora udržitelného rozvoje,

- životní podmínky dětí.

www.eea-researchfund.cz 

---

Některé z projektů (zprávy z tisku)

Z Ostravy do norského Karasjoku – reportáž ze studijního pobytu

Národní agentura pro evropské vzdělávací programy (NAEP) udělí ročně v rámci Fondu pro podporu spolupráce škol FM EHP/Norska více než 70 stipendií českým studentům, kteří stráví jeden až dva semestry na vybrané vysoké škole na Islandu, v Lichtenštejnsku nebo v Norsku. Norsko je díky široké studijních programů v angličtině nejoblíbenější destinací.

Individuální studijní plán umožňuje Jakubovi Tomešovi absolvovat předměty jako dramatická a hudební výchova, angličtina, němčina a média, ve kterých není neznalost norštiny bariérou. Jakubovým nejoblíbenějším předmětem je hudební výchova a to především hra na kytaru, které se věnuje několik hodin týdně.

Multikulturní norsko-sámské prostředí školy je nyní ještě pestřejší. V hodinách dramatické výchovy studenti nacvičují divadelní hru hned ve třech jazykových mutacích norsko-sámsko-anglicky. Volný čas tráví ostravský student na zkouškách s místní kapelou, v lukostřeleckém kroužku a běžkařskými túrami po okolí.

Poděkování za vřelé přijetí českého studenta patří norské střední škole a jejímu mezinárodnímu koordinátorovi Martinu Popemu, který se Jakubovi každodenně věnuje.

Česko-norský projekt podporuje ekologické zemědělství

V České republice stoupá počet ekozemědělců, kteří chtějí pro přírodu udělat něco navíc, než musí. Nemalou zásluhu na tom má i nezisková organizace Bionistitut a jejich projekt „Ekozemědělci v přírodě“, který byl podpořen z Blokového grantu Finančních mechanismů EHP/Norska částkou 45 tis. €. Projekt Bioinstitutu je jedním ze 79 projektů, které byly vybrány v rámci první výzvy Blokového grantu pro NNO s celkovou alokací 10 mil. €.

Projekt „Ekozemědělci v přírodě“ poukazuje na to, že ekologické zemědělství by nemělo být zmiňováno jen v souvislostech s výší dotací nebo jako zdroj biopotravin. Je to především šetrný způsob hospodaření, který pečuje o zachování druhové pestrosti a rozmanitosti venkovské krajiny. Bioinstitut proto vytváří síť ekologických modelových podniků v různých regionech, kde je pomocí vzájemných návštěv pěstována aktivní výměna zkušeností a poznatků mezi poradci, zemědělci, státní správou ochrany přírody a veřejností.

Digitalizační pracoviště MK v Praze

Městská knihovna v Praze otevřela 31. ledna unikátní digitalizační pracoviště. Projekt HISPRA (Historical Pragensia) má díky digitalizaci zachránit především historické dokumenty o Praze, ale také další teatrální, hudební a uměnovědnou literaturu.

Takových zácných tisků z konce 19. století a začátku 20. století má knihovna ve fondu více než 20 000. Podle vedoucí oddělení Evy Měřínské knihovna během tří nadcházejících let zachová a zpřístupní na internetu celkem 350 tisíc stránek historických dokumentů. „V první řadě to budou pragensia, což jsou mapy a knihy týkající se Prahy, převážně z 19. století, a to i kvůli tomu, že tyto materiály byly tištěny na kyselém papíře, který rychle podléhá degradaci,“ upřesnila Měřínská.

Ochrana přírody na Vysočině

Projekt obecně prospěšné společnosti Chaloupky financovaný z norských fondů má napomoci k většímu zapojení obyvatel do aktivní ochrany přírody na Vysočině. Na krajském setkání neziskových organizací 19. ledna to řekl čtk zástupce společnosti Josef Zetěk. Na projekt je vyčleněno zhruba 1,5 milionu korun. Peníze mohou získat neziskové organizace jednak na tradiční vzdělávací a osvětové akce typu Den Země či Vítání ptačího zpěvu, anebo na praktickou ochranu přírody, jako je sázení stromů či čištění studánek, řekl Zetěk.

Na Vysočině jsou v ohrožení třeba staleté stromy, aleje, ale také mokřadní louky, s jejichž zánikem zmizí vzácné rostliny a živočichové. Do aktivní pomoci přírodě je zde ale podle ekologů zapojeno jen několik málo desítek lidí. Třeba ochránci přírody z obce Bory na Žďársku se už třicet let starají o přírodní památku Mrázkova louka, kde se nachází malé lesní rašeliniště s rosnatkou okrouhlolistou. Před rokem pak na podporu rozsáhlé kolonie lesních mravenců vybudovali tříkilometrovou naučnou stezku Šebeň.

podrobnosti naleznete na stránkách www.noramb.cz