znak SLSeverské listy

           

 

Švédské referendum s odstupem

Proč Švédové nechtějí euro?

Jaký dopad mělo jejich zamítnutí na Dánsko a jaké jsou výhledy do budoucna?

14. září 2003, kdy proběhlo švédské referendum o euru, znamenalo pro Švédsko a pro Evropu mírně řečeno šok. S rozdílem 14,3 procentních bodů ve prospěch odpůrců společné evropské měny nikdo nepočítal. Protivníci eura ani ve svých nejdivočejších snech, příznivci ani v nočních můrách.

Nelze říci, že by se s jistotou očekával vyrovnaný souboj, nicméně průzkumy veřejného mínění hovořily o maximálně desetiprocentním náskoku odpůrců. Poslední předreferendový týden pak měl být vystupňovanou mobilizací vůdců kampaně pro euro: premiéra Görana Perssona, bývalého ministerského předsedy Carla Bildta a ministryně zahraničí Anny Lindhové. Právě od posledního týdne před lidovým hlasováním si příznivci slibovali mnoho. Vyvrcholením kampaně měla být televizní debata ve středu 10. září.

Existuje zde paralela s kampaní před referendem o vstupu Švédska do EU v roce 1994. I v tomto případě byl výsledek jasný pár dní před referendem, snad rozhodla závěrečná debata v televizi. Jenže podobná debata se v roce 2003 neuskutečnila, stejně jako se neuskutečnily další plánované akce na poslední dny před hlasováním. Jedna z hlavních tváří kampaně totiž za tragických okolností nemohla dotáhnout svou práci a více než půlroční plné nasazení do konce.

Ovlivnila vražda rozhodování Švédů?

Ihned po útoku na Annu Lindhovou se začaly objevovat spekulace, nakolik bude mít událost vliv na výsledek referenda. Jako by to v tu chvíli bylo důležité. Odpůrci eura opatrně začali vyslovovat obavy z hlasů ze soucitu. Těch ale podle všeho mnoho nebylo. O tom, zda vražda Lindhové naopak ovlivnila vítězství odpůrců, lze pouze spekulovat i dnes. Je však zřejmé, že tábor příznivců neměl možnost využít poslední klíčové příležitosti a naposledy se pokusit před národem jasně formulovat a obhájit své argumenty.

Předchozí průběh kampaně totiž mohl působit poněkud zmatečně. Švédy mátlo, co si myslí Göran Persson, zvláště proč u něho došlo k tak závratné názorové kličce. Zatímco v roce 1997 Persson prohlašoval, že euro je riskantní projekt, který Švédsku spíš uškodí, než pomůže, najednou se z něj stal největší příznivec společné měny ve Švédsku. Důvod? Postupně pochopil výhody společné evropské měny. Připočteme-li k podobně nepřesvědčivým prohlášením fakt, že v rámci vládní sociální demokracie vznikla dvě uskupení „Sociální demokraté pro EMU“ a „Sociální demokraté proti EMU“, nelze se divit, že volič byl popletený. Kampaň byla navíc odstartována příliš pozdě a byla špatně směřována. Nebylo jasné, co se bude dít v případě záporného výsledku, kdy bude eventuálně vypsané další referendum a co to bude pro Švédsko znamenat ekonomicky.

Ačkoli vražda nejoblíbenější švédské političky seveřany ranila, ukázalo se, že Švédové byli přesto schopni oddělit své pocity od politického a ekonomického názoru na projekt společné evropské měny. A potažmo na celý projekt evropské integrace.

O Švédech je známo, že nepatří mezi nejnadšenější Evropany. V roce 1994 si sice těsnou většinou 5,5 procentních bodů odhlasovali vstup do Unie, jíž se Švédsko stalo od ledna 1995 členem, nicméně ihned po vstupu se objevilo první rozčarování a Švédové začali být k EU stále nedůvěřivější. Jiné referendum se od roku 1994 nekonalo. Z výsledků parlamentních voleb nebylo možné usuzovat jakékoli závěry pro evropanství Švédů, protože kampaně byly vedeny ryze k vnitropolitickým tématům a Evropa v nich nebyla zmíněna ani okrajově. Politické strany si byly vědomy toho, že otvíráním evropských témat se pouští na tenký led.

Vliv referenda na Dánsko

Dánsko a Velká Británie sledovaly výsledky švédského referenda velmi bedlivě. Jaký to mělo vliv na Británii, necháme stranou. Zajímavý je však možný dopad referenda na severského souseda země tří korunek – Dánsko. To si odhlasovalo zachování dánské koruny již v roce 2000 a vyjednalo si výjimku z Maastrichtské smlouvy. Poslední měsíce se podle průzkumů veřejného mínění zdálo, že se Dánové pomalu začínají přiklánět k možnosti pro euro, a opatrně započaly debaty o možnosti vypsání dalšího referenda.

Poslední provedený průzkum však vypovídá o zvratu započatého trendu. Podle některých dánských analytiků tak výsledek švédského referenda jasně ovlivnil počet příznivců eura, který se vzápětí po švédském hlasování propadl pod hranici 50 %, a ztratil tak stabilní většinu. Průzkum rovněž vykázal největší počet váhajících voličů za posledních několik let (14 %). Je to jasná souvislost se švédským „ne“?

Dánský premiér Anders Fogh Rasmussen po švédském referendu prohlásil, že jeho výsledek by neměl mít na Dánsko vliv. Domnívá se, že až budou Dánové znovu rozhodovat o euru, budou se rozmýšlet po svém.

Seversky laděnou rétoriku používá v Dánsku pouze extrémně levicová strana Enhedslisten (Strana jednoty) a Lidové hnutí proti EU. Nápad pro vytvoření společné fronty Severu proti EU na Dány příliš neapeluje. Sever již není chápán jako možná protiváha evropského integračního procesu, jak tomu bylo před dánským referendem o vstupu do Evropského společenství v roce 1972, kdy byla severská karta hlavním nástrojem odpůrců vstupu. Dá se pouze usuzovat, že pokud by Švédové v lidovém hlasování společnou měnu přijali, mohl by snad na Dány zapůsobit argument, že budou jedinou severskou členskou zemí EU, která ještě eurem neplatí.

Co výsledek hlasování znamená?

Ukáže se časem, co vlastně bude výsledek referenda pro Švédsko znamenat. Podle Perssonových slov nebude další referendum vypsané dříve než v roce 2013. Představitelé EU byli odmítnutím eura ve Švédsku zklamáni. V širších souvislostech pochopili, že celý jeden evropský národ nevyjádřil pouze touhu zachovat si své národní platidlo, ale vyslovil skepsi k celému procesu evropské integrace. „Nelze být zároveň uvnitř i mimo EU,“ vzkázal Švédům Romano Prodi.

V současnosti je ve Švédsku diskuse o dopadech euroreferenda velmi nenápadná. Částečně z důvodu, že si Švédově spojují referendum s vraždou, částečně z důvodu, že v krátkodobé perspektivě výsledek referenda na Švédsko nebude mít vliv. Noviny se tématem nezabývají a zdá se, že pro Švédsko se zatím skutečně nic nezměnilo. Švédové dále platí švédskými korunami a na dovolenou si vyměňují eura. A pravděpodobně u toho ještě několik let zůstane.

Až v delším časovém horizontu by se mohlo ukázat, že kladný výsledek by měl za následek zvýšený objem obchodu a investic, a tím pádem vyšší ekonomický růst. Existují obavy, že Švédsko ztratí svůj vliv v Evropské unii. I to ukáže až čas. Každopádně švédská vláda tvrdí, že je připravena udělat vše pro to, aby vliv země neupadl.

Tereza Hořejšová, Integrace, 19. 11. 2003

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Buďte první, kdo bude hodnotit článek!
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah, ručí za uváděné informace a za to, že jejich příspěvek nporušuje Autorský zákon. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na stanovsky@severskelisty.cz.


Nový příspěvek do diskuse

Jméno nebo pseudonym: (povinné)

e-mail: (nepovinné) – nechcete-li, e-mail nevyplňujte, těžko vás pak někdo zkontaktuje

Nadpis příspěvku:

Text zprávy: (povinné) – nelze zadávat HTML tagy, ani znaky znaky < a >

Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • michael@stanovsky.eu, tel.: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2024 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel.: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2024. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.942.671 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.161 sec. • www.severskelisty.cz • 44.221.66.130
file v.20230419.185848 • web last uploaded 20231105.233934
2017:164 • 2018:118 • 2019:104 • 2020:53 • 2021:56 • 2022:58 • 2023:24 • 2024:14