Švédsko šokovala vražda ministryně zahraničí

Kofi Annan a Anna Lindhová při návštěvě
tajemníka OSN ve Švédsku (6. září 2003 2001)
foto © Bjorn Larsson

Ministerský předsena Göran Persson
a Anna Lindhová (2002)
foto © Janerik Henriksson

Zleva Marie Ledinová, Anders Berglund
a Anna Lindhová na předávání ceny Polarpris (2003)
foto © Mailin Bondesson

Švédská ministryně Anna Lindhová
byla napadena neznámým útočníkem, 10. září 2003
foto © Stefan Soderstrom

Švédské království zahalil smutek. Ministryně zahraničí Anna Lindhová, kterou ve středu 10. září 2002 pobodal neznámý pachatel, v pátek brzy ráno zemřela. Lindhová se krátce po útoku ve stockholmském obchodním domě podrobila operaci. Tržná zranění v oblasti břicha a jater, která se nejprve jevila jako lehká, u ní vyvolala vnitřní krvácení. Lékaři bojovali o její život celou noc. Asi hodinu před smrtí jí ale vypověděly službu plíce.

„Švédsko ztratilo skvělou a úspěšnou ministryni zahraničí, velkou Evropanku i Švédku. Já i celá OSN jsme ztratili blízkého přítele,“ řekl generální tajemník světové organizace Kofi Annan, jehož žena je také Švédka.

Policie dosud nezjistila, zda vražda Lindhové souvisí s nedělním referendem o přijetí eura. Šéfka švédské diplomacie patřila mezi jeho hlavní zastánce. Zastánci i odpůrci společné evropské měny dohodli, že vražda nesmí blokovat demokratické rozhodování a proto se referendum bude konat. Vyšetřovatelé se zatím spíše domnívají, že útok neměl politický motiv. Dosavadní policejní popis pachatele se omezil pouze na tvrzení, že jde o vysokého a „švédsky vypadajícího“ muže. Vrah byl oblečený ve vojenské maskovací bundě a nůž, kterým političku pobodal, odhodil při útěku na místě činu.

Švédská policie zapojila včera do pátrání po pachateli útoku stovky mužů a rozjela podobně rozsáhlé vyšetřování jako v případu vraždy premiéra Olofa Palmeho před sedmnácti lety. „Používáme všechny prostředky, které máme k dispozici,“ uvedla policejní mluvčí Agneta Blidbergová s tím, že zvlášť pozorně budou střeženy hraniční přechody i trajekty spojující Švédsko s pobaltskými zeměmi.

Násilná smrt oblíbené ministryně vyvolala v devítimilionovém Švédsku diskusi o bezpečnosti tamních politických představitelů. Stejně jako v roce 1986 premiér Olof Palme se i Lindhová v centru švédské metropole pohybovala bez osobních strážců. Ty má ve Švédsku pouze premiér Persson a král Carl XVI. Gustaf. Jinak ale politici preferují blízký kontakt s lidmi a tradiční severskou otevřenost. Tu podle Perssona středeční vražda navždy poškodila. „Útok zasáhl společnost, kterou jsme vybudovali a ve které chceme žít,“ uvedl švédský premiér.

Šok a lítost včera zasáhly i obyvatele Stockholmu, kteří na místo vraždy i na pracoviště Lindhové přinášeli květiny. Včera večer se pak mohli zúčastnit smuteční mše v katedrále v nedaleké Uppsale.

Hluboké rozhořčení a šok vyvolala vražda šestačtyřicetileté matky dvou dětí také v zahraničí. Soustrastný telegram zaslali do Stockholmu i čeští politici. „Jako ministryně zahraničí vždy prosazovala rozšíření EU a zájmy malých a středních zemí. Osobně měla vřelý vztah k Česku, a dokonce svou svatební cestu prožila u nás,“ podotkl ministr zahraničí Cyril Svoboda.

Policie na stopě

14. září 2003 13:26 – Důležitou stopu při pátrání po vrahovi švédské ministryně zahraničí Anny Lindhové získali tamní policisté. Na místě činu našli krev, která pravděpodobně patří vrahovi oběti. Ve svém internetovém vydání to uvedl stockholmský deník Expressen.

14. září 200 19:52 – Švédská policie oficiálně zveřejnila snímky člověka, který je momentálně hlavním podezřelým ze spáchání středečního atentátu na ministryni zahraničí Annu Lindhovou ve Stockholm. Narozdíl od dříve zveřejněných fotografií, které předčasně z policejních zdrojů unikly do tisku, nyní snímky nemaskují mužovu tvář.

16. září 2003 19:15 – V hlavním zpravodajském deníku vysílání České televize bylo oznámeno, že agentury přinesly blíže nekomentovanou zprávu podle níž muže z fotografie švédská policie již zatkla. Spekulace však hovoří o tom, že to nemusel být přímo vrah, ale svědek nebo společník. Bezpečnostní kamera, z níž fotografie pochází, je totiž umístěna o patro výše, než se vražda stala.

17. září 2003 – Ranní noviny přinesly informaci, jež zpochybnila včerejší zprávu o zatčení podezřelého muže. Večerní zprávy však hovoří poměrně jednoznačně a doplňují, že vyslýchaný Per Olof Svensson má na svém kontě údajně 18 prohřešků proti zákonu. Policie Svenssona (35) zadržela, když v restauraci East End Company poblíž stadiónu Raasunda sledoval místní derby mezi kluby Djurgaarden a Hammarby. Obviněnému byl přidělen jako advokát ex offo Gunnar Falk

1. září 2003 – Podle švédských zákonů může být ve vazbě jen tři dny, nicméně prokuratura podala asi hodinu a půl před vypršením zákonné lhůty žádost, aby podezřelý zůstal ve vazbě déle. Soud v pátek večer s prodloužením vazby souhlasil.

22. září 2003 – O víkendu policie nepřerušila mlčení kolem stavu získávání důkazů proti Svenssonovi, jemuž v pátek soud prodloužil vyšetřovací vazbu. Média naznačují, že Svensson, jenž opakuje, že je naprosto nevinen, nemusí být přímo pachatelem, ale může něco o vraždě vědět. Testy DNA nepřinesly žádné prokazatelné důkazy na usvědčení. Expressen v sobotu napsal s odvoláním na policejní zdroje, že vyšetřovatelé intenzivně pátrají po Svenssonově příteli.

24. září 2003 – Ve středu ještě stále neměla policie v rukou další důkazy… Hrozí nebezpečí, že bude muset Svensona propustit.

24. září 2003 – Poté, co policie zatkla dopoledne nového muže, jehož podezírá ze spáchání atentátu, propustila dosud vyšetřovaného Svensona a zbavila jej veškerého podezření. Podle státní zástupkyně Agnety Blidbergové je výrazně vyšší pravděpodobnost, že nově zatčený muž spáchal trestný čin. Veškeré podrobnosti však policie úzkostlivě tají. „Uvedeme je až ve chvíli, kdy bude soud rozhodovat o uvalení vazby,“ řekl vedoucí vyšetřovatelů Leif Jennekvist. Osoba nového podezřelého je policii známá, nicméně se prý nejedná o osobu z videozáznamu bezpečnostní kamery.

28. září 2003 – Bývalý obžalovaný 35letý muž zažaloval žalobce K. Peterssona z důvodu „čarodějnického procesu“, kterému byl vystaven v době vyšetřovací vazby.

Rozloučení s Annou Lindhovou

Na vzpomínkovém shromáždění promluvil
i ministerský předseda Göran Persson

Na 1300 smutečních hostů uctilo v pátek 1. září 2003 v Modrém sále stockholmské radnice památku před týdnem zavražděné švédské ministryně zahraničí Anny Lindhové. Kromě nejbližších příbuzných a přátel se slavnosti zúčastnila řada osobností evropské a světové politiky.

Mezi řečníky patřili Góran Persson, švédský premiér a předseda Švédské sociálnědemokratické dělnické strany, k níž Lindhová náležela, a také řecký ministr zahraničních věcí George Papandreou, který v mládí coby uprchlík ve Švédsku vyrůstal. „Proč, proč, proč zase?“ reagoval řečnickou otázkou na podobnou tragédii z roku 1986, kdy byl zavražděn tehdejší švédský premiér Olof Palme.

„Davide a Filipe, půjčili jste světu vaši chytrou a krásnou matku a my jsme vám za to vděční,“ řekla ve svém cituplném projevu na závěr smuteční slavnosti švédská komisařka EU a dlouholetá přítelkyně Anny Lindhové Margot Wallstromová, když mluvila k synům zavražděné ministryně.

Modrý sál stockholmské radnice, který je znám především díky tomu, že se tu každoročně 10. prosince předávají Nobelovy ceny, byl smutečně vyzdoben a kromě švédské vlajky tu byly také vlajky EU a OSN. Kvůli špatnému počasí nemohl do Stockholmu přicestovat ani původně ohlášený ministr zahraničních věcí USA Collin Powel. Přijeli však například německý ministr zahraničí Joschka Fischer, finská prezidentka Tarja Halonenová, bývalý i současný britský ministr zahraničí Robin Cook a Jack Straw. Českou republiku zastupovala delegace v čele s ministryní školství Petrou Bůžkovou.

Anna Lindhová byla pohřběna v úzkém kruhu příbuzných v sobotu 20. září 2003. Rodina – manžel a oba synové Filip (9) a David (13) – a nepočetný kruh smutečních hostů, mezi nimi švédský premiér Göran Persson a ministři jeho vlády, se v sobotu, deset dní po atentátu, zúčastnili soukromého pohřbu někdejší šéfky švédské diplomacie. Obřad se uskutečnil v luteránském kostele Ersta s vyloučením veřejnosti a za mimořádných bezpečnostních opatření.

Vrah vinil Lindhovou z bombardování Srbska

Zloba nad bombardováním Srbska během kosovské války byla hlavním motivem pro zavraždění švédské ministryně zahraničí Anny Lindhové. 3. listopadu 2003 to napsal stockholmský deník Expressen s odvoláním na vyšetřovatele. Motiv proti Lindhové je přitom považován za absurdní, protože akci v Kosovu včetně bombardování Srbska vedlo NATO, zatímco Švédsko je neutrální země. Podle švédských médií to svědčí o vyšinutosti pachatele a jeho zmateném pohledu na svět. Podle přesvědčení policie spáchal podezřelý svůj čin spontánně a bez pomoci jiných osob, nešlo tedy o spiknutí. Očekává se, že soudní proces s ním bude zahájen počátkem příštího roku.

Zdroje: internetové zpravodajství