Norský zájem o investice, rozhovor s místopředsedou vlády Pavlem Mertlíkem

K výraznému rozšíření hospodářských vztahů s Norskem měla přispět návštěva místopředsedy vlády Pavla Mertlíka v této skandinávské zemi v závěru minulého týdne. Vicepremiér se v Oslu setkal s ekonomickými členy tamní vlády, poslanci parlamentního výboru pro obchod a průmysl i se zástupci obchodní komory. Návštěva byla jedním z dalším kroků na cestě ke spolupráci obou zemí, kterou již zahájil před šesti lety ministr Vladimír Dlouhý.

Podařilo se vám přesvědčit možné norské partnery, že česká ekonomika není v tak špatném stavu, aby bylo příliš velkým rizikem do ní investovat?
Přesvědčil jsem se, že mnoho norských partnerů už ví o výhodách, které nabízí Česká republika, a řada dalších projevila velký zájem o investice u nás, například o výstavbu závodu na zpracování ryb. Zjistili jsme ale také, že mnoho subjektů již spolupracuje s českými firmami. Zajímavé bylo setkání se zástupci zbrojního průmyslu, z nichž řada má dobré kooperační vztahy s českými zbrojovkami při výrobě různé munice.

Jednali jste o možném prodeji bitevníků L-159 norské armádě, případně modernizovaných tanků T-72?
Při návštěvě ministerstva obrany jsme norskou stranu informovali o jednotlivých segmentech našeho zbrojního průmyslu, které, jak se domníváme, mají co nabídnout spojencům v NATO. Dostali jsme poté řadu dotazů, jež se vztahovaly k podmínkám nákupu českých zbraní a off-setových programů, proto si myslím, že zájem v Norsku o tuto speciální techniku existuje.

Jaká zvýhodnění jste nabízeli norským investorům?
Ta, jež nabízíme všem, ale zároveň jsme jim vysvětlili, že nyní mají ojedinělou příležitost poměrně snadno vstoupit do naší ekonomiky, což později s ohledem na konkurenci nemusí tak být. Myslím si, že Norové tuto zprávu pochopili velmi dobře. Hovořili jsme také se zástupci norských firem, které jsou na našem trhu velmi úspěšné, kteří, jak nám potvrdili, propagují v zahraničí výhody českého ekonomického prostředí.

Jednali jste v Oslu o dalších perspektivách v oblasti dovozu zemního plynu a ropy?
Nikoli, kontrakt je platný na dvacet let s tím, že na každý rok je specifikován objem dodávky, není tedy o čem jednat, a další plyn nepotřebujeme. Upozornili jsme ovšem norskou stranu na to, že je pro nás důležité, aby import plynu nezvyšoval naše pasívní saldo obchodní bilance, což znamená zpřístupnit norský trh co možná nejvíce českým podnikům. V této souvislosti jsme upozornili na norské tendry v oblasti těžkého strojírenství, například v oblasti těžby ropy, plynu, zpracování hliníku a podobně, kterých se zúčastní české firmy. Domníváme se, že vláda by měla alespoň tímto způsobem podpořit naše výrobce. Na druhé straně jsou odvětví, kde asistence státu není nutná. O tom svědčí rostoucí export škodovek do Norska. Pokud jde o nabídku společnosti Norsk Hydro na dodávky ropy, nijak podrobně jsme o ní nejednali. O tom, že tato nabídka existuje, padla pouze zmínka při rozhovoru se státní tajemnicí ministerstva obchodu a průmyslu Harriet E. Bergovou.

Ivan Jemelka, Hospodářské noviny, 8.2.1999