Švédové nespokojeni se systémem ruských vízových poplatků

Ruská státní pokladna získává jen na vízových poplatcích od Švédů každoročně asi 20 milionů švédských korun, v přepočtu přibližně 90 milionů Kč (v roce 1998). Jediné narychlo obstarané jednoroční vízum přitom může seveřany přijít až na více než 5 000 švédských korun (přes 20 000 Kč), zatímco Rus za stejný švédský dokument zaplatí pouhých 250 švédských korun (1000 Kč).

Jak informuje deník Svenska Dagbladet, ministerstvo zahraničí ve Stockholmu je tímto stavem značně znepokojeno. "Domníváme se, že neuvěřitelně vysoké vízové poplatky slouží ruské straně k financování chodu a činnosti jejího velvyslanectví u nás," vysvětluje si ruské myšlení v rozhovoru pro tento list sekční šéf konzulárního oddělení ministerstva Jan Kärrlander.

Původní praxe mezi oběma státy zajišťovala vzájemně bezplatná víza. Poté, co Rusko od dohody jednostranně odstoupilo a zavedlo četné poplatky, reagovalo také švédsko podobným způsobem; švédské vízum však pro Rusy stojí bez ohledu na jeho druh v přepočtu asi 1000 Kč.

Rusové ale k novým poplatkům přidávají i nové byrokratické regule. Je například známo, že ruský parlament nedávno navzdory doporučení moskevského ministerstva zahraničí rozhodl o nutnosti potvrzení o negativním testu HIV pro všechny cizince, kteří v Rusku chtějí zůstat déle než tři měsíce. Švédové jsou však překvapeni a rozčarováni novým ruským požadavkem, podle něhož mají mít obdobný dokument i všichni jejich držitelé víz pro vícenásobný vjezd a výjezd z Ruské federace v limitovaném časovém období.

"I kdybych virem HIV náhodou nakažen byl, ruským úřadům bych to určitě nesdělil, protože nevěřím tomu, že by takovou informaci proti mne nemohly zneužít," uvedl pro Svenska Dagbladet jeden z rozčilených švédských obchodníků. Rusové podle stockholmských diplomatů občas mění své požadavky doslova přes noc, přičemž pro Němce nebo Brity mívají jiná pravidla než pro Švédy. Vízové praktiky přitom ztěžují vztahy mezi oběma zeměmi již několik let. Ani konzul ruské ambasády ve švédském hlavním městě Vladimir Jekimov přitom nemůže skutečnost, proč právě Švédové musejí předkládat nové potvrzení, uspokojivě vysvětlit, uvádí deník Svenska Dagbladet. Rusové přitom nic takového ve Skandinávii činit nemusí.

Vízum pro cestu do druhé země obdrží každoročně na 35 000 Švédů a 85 000 Rusů.

Tomáš Sniegoň, čtk, 23. července 1998