Pivo s příchutí uzených varlat plejtváků
Jedovaté žraločí maso – hákarl
Sušená treska – hardfiskur
Zabijačkové speciality – slátur
Mňamky z uzených varlat plejtváků, jedovaté žraločí maso, tlačenka z beraních varlat, krvavý pudink z jehněčí krve nebo snad šampon z kravské moči? To vše, a ještě spousta dalších pochutin, na kterými se mnohému Středoevropanovi zvedne žaludek, je na Islandu v kurzu. A nejen tam…
Islandští pivaři mají nově v nabídce velmi neobvyklou příchuť. Místní pivovar Stedji při příležitosti tradičních oslav zimy nabízí pivo s příchutí uzených varlat plejtváka myšoka, informovala BBC. Ochrancům přírody se to nelíbí. Před nasolením, vyuzením a následným vařením jsou prý varlata plejtváků, kteří patří k ohroženým druhům, zpracována „podle staré islandské tradice“. Zástupci pivovaru tvrdí, že chtějí „vytvořit atmosféru autentického zimního svátku obětí“, a proto pro ochucení svého piva použili uzená plejtváčí varlata, píše BBC.
O pozdvižení v řadách ochránců zvířat se minipivovar Stedji postaral už loni, kdy k výrobě svého pivního speciálu použil kosti a vnitřnosti plejtváků. Tehdy mnichovská organizace Whale and Dolphin Conservation prohlásila, že vyrábět pivo z masa plejtváků je „nemorální a odporné“. Výrobek dočasně zakázali hygienici, ale později se prodával v obchodech s alkoholem. Pivovar Stedji tvrdí, že letos již má všechna potřebná povolení.
Hákarl – tak se říká pokrmu z jedovatého žraločího masa, které se dá konzumovat až po řádné konzervaci a fermentaci. Několik týdnů i měsíců se uchovává pod zemí, zasypané hromadou písku nebo hlíny a stlačené kameny. Jen tak je maso zbaveno jedovatého amoniaku, neurotoxinu a kyseliny močové. Poté se může naporcovat, zavěsit a sušit několik měsíců. Dnes se však používá moderní metoda, takže maso schované pod zemí už nebývá běžné.
Pokud zavítáte až na nejsevernější cíp evropského kontinentu, rozhodně vyzkoušejte hardfiskur neboli tresku skvrnitou, usušenou na vzduchu do křehka. Po naporcování se pojídá s máslem a mlékem či pivem. Ano, každý má své chutě a o Islanďanech to platí zvlášť.
Slátur, takzvaná zabijačková jídla, se připravují z ovčích vnitřností. Konkrétně jde třeba o játrovou klobásu lifrarpylsa z ovčích jater, loje a žitné nebo ovesné mouky. Směs se zašívá do ovčího bránice nebo žaludku.
V Čechách máme tlačenku z vepřového masa, na Islandu se ji rozhodli dělat z něčeho bizarnějšího: z beraních varlat. Ta jsou stlačena, uvařena a naložena do syrovátky (súrsaðir hrútspungar).
Existují další nezvyklé pokrmy, které si místní obyvatelé čas od času dopřejí. Patří mezi ně i uvařená ovčí hlava (svið) nebo krvavý pudink z jehněčí krve (blóðmör).
Ale jak jsme už zmínili, tyto speciality nepatří do běžného jídelníčku a mladší generace je často úplně odmítá. Ta si raději dopřeje tradiční hot dog z jehněčího, velice oblíbenou zmrzlinu, Coca-Colu nebo místní nealkoholický nápoj Egils Malt a Appelsín.
Skopová varlata, zkažené žraločí maso, pivo z velrybí moučky - mezi islandskými potravinami a pochutinami se skrývá mnoho překvapení. K těmto specialitám se nyní připojuje neobvyklý vlasový přípravek - mladí podnikatelé z Reykjavíku totiž na základně tradiční receptury vyvinuli šampon z kravské moči.
Produkt bohatý na vitaminy a údajně vonící po růžích by měl být na trhu pod názvem Q Shampoo. Na trh se nyní dostala prototypová série, která podle islandské televize šla na dračku hlavně mezi staršími zákazníky. Nyní chtějí studenti vyzkoušet, zda je kravská moč vhodná také pro výrobu pracích prostředků.
Šampon byl vyvinut při kurzu inovací na univerzitě v Reykjavíku, uvedla agentura APA. Namáčení vlasů do kravské moči byla podle internetových stránek www.icelandmag.com pro ženy na Islandu po staletí běžná praxe, protože mýdlo tam bylo luxusní záležitostí. Věřilo se, že kravská moč je pro vlasy zázrak, který vlasy revitalizuje a rozzáří.
Podle odborníků moč čistí a je bohatá na vitaminy. Kravská moč obsahuje čpavek, který je hlavní složkou mnoha moderních vlasových přípravků a její použití pro péči o vlasy je známo i v dalších zemích. Například v Indii se z kravské moči vyrábí kompletní sortiment kosmetiky, od zubní pasty po pleťový krém.
zdroje: iDnes, ČTK, Tereza Pánková, TastyTalkings.com
v Severských listech publikováno
Průměrná známka: 1,67 • hodnoceno: 3 ×
Klikněte na známku:
Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.
Autoři příspěvků odpovídají za obsah, ručí za uváděné informace a za to, že jejich příspěvek nporušuje Autorský zákon. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.
Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na stanovsky@severskelisty.cz.
Upozornění:
• Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.
• Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.
Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.
SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • michael@stanovsky.eu, tel.: +420 603 538 168
PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773
Copyright © Severské listy, 1998-2024 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552
Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01 Dřenice, Czech Rep. • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel.: +420 603 538 168
Copyright © Severské listy, 1998-2024. Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-8552