Tajemství druhé světové války – Bornholm

Rusové osvobozují Bornholm

Rønne po bombardování v roce 1945

Rønne dnes
foto archiv Severských listů

Ostrov Bornholm leží v Baltském moři a patří Dánsku. Přívětivý kraj. Jediný hrad je už dávno zříceninou a všechno ostatní tu má docela přívětivé a lidské rozměry. Lodí je to z Bornholmu mnohem blíž do Švédska než do Dánska. Bornholm je čtvrtým největším ze 4834 ostrovů Dánského království. A přitom tu odnikud nikam není příliš daleko – z žádného místa na ostrově to nikam není dál než kolem třiceti kilometrů. Bornholm je malým kouskem Skandinávie, který dokazuje, jak i zde dokáže být příroda pestrá…

S tímto ostrovem se pojí také jedno z tajemství druhé světové války, resp. mýtů kolem vývoje německé atomové bomby. Po zničení měst Hirošima a Nagasaki, se v několika novinách světa objevily senzační zprávy, které tvrdily, že použité zbraně nebyly vyvinuty ve Spojených státech, ale v Německu.

Rovněž se zde uvádělo, že v době, kdy se válka v Evropě chýlila ke konci, byla na dánském ostrově Bornholm pod dohledem SS vystavěna továrna na výrobu atomových bomb. Až dodnes však převládá názor, že když válka končila, bylo Německo na samém prahu výroby provozuschopné atomové bomby. Fakta jsou však o něco méně dramatická.

Většina spekulací má svůj původ v samotném Německu, počínaje Hitlerovým tvrzením, že nacisté mají připravenou superzbraň, jež vyhraje válku v jediném okamžiku. V závěrečných dnech války pak činitelé nacistické strany obcházeli v Mnichově dům od domu a rozhlašovali, že co nevidět bude atomové zbraně použito.

Skutečností zůstává, že skupina německých vědců pod vedením význačného fyzika profesora Otty Hahna se intenzívně věnovala jadernému výzkumu od roku 1937 a v teoretické oblasti byla daleko před ostatními. Je ironií, že výsledky svých výzkumů publikovala jako vědeckou práci, kterou si prostudovali vědci v Británii a Spojených státech. Kdyby válka vypukla již v roce 1938, tyto materiály by nikdy nebyly zveřejněny. Jejich tajemství by zůstalo výhradním vlastnictvím Němců, a ačkoliv by se Spojenci nepochybně intenzívně věnovali svému vlastnímu jadernému výzkumu, zůstává otázkou, zda by vyrobili atomovou bombu tak brzy.

Že se však na Bornholmu dělo něco obzvláště zajímavého dokládá například fakt, že se zde umístěná malá německá posádka odmítla vzdát poté, co byl ostrov bombardován a napaden Rusy.

22. srpna 1943 na Bornholmu havarovaly rakety – „létající bomby“ V1. Ty ale měly hlavice z betonu, takže šlo spíš o testy samotných raket. Možná tu byla i chemická továrna vyrábějící bojový plyn. V letech 1966 až 2002 našli rybáři v moři poblíž Bornhomu asi 700 chemických zbraní, většinou šlo o yperit (uvádí encyklopedie Wikipedia).

Osud Bornholmu byl po skončení války vůbec smutný. Západní mocnosti váhaly s vysláním oddílů na Bornholm, které by mohly přijmout německou kapitulaci, takže to skončilo tím, že ostrov osvobodil 9. května 1945 Sovětský svaz, ale až poté, co provedl vojensky bezvýznamné vzdušné bombardování měst Rønne a Nexø, při kterém zahynulo devět osob. Na 300 hrázděných staveb muselo být po válce se švédskou pomocí opraveno. Následující rok si ostrov Sověti ponechali v držení, než jej znovu vrátili Dánsku.

Zdroje

Jiří Vaněk: Záhady druhé světové války – Skryté poklady druhé světové války
Marek Lipšaj: Dánsko v období druhé světové války, bakalářská diplomová práce, MÚ Brno

Michael Stanovský, 1. června 2009