Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Proč k nám přišla sauna a ne baňa


Slovanská (ruská) horkovzdušná lázeň (baňa)
v současném pojetí

Horkovzdušné lázně se vyvinuly
z těchto potních chatrčí

Horkovzdušná lázeň pozdního středověku

Finská horkovzdušná lázeň (sauna) ve finském
přírodním prostředí, foto archiv A. Mikoláška

Přesně řečeno, přišla k nám jako vzdálená dědička primitivních horkovzdušných lázní nomádů severních území Eurasie. Její původ lze nejspíše předpokládat v iránských hornatinách a oblastech za Uralem. Migračními vlnami praslovanských a ugrofinských kmenů se dostávala do rozlehlých oblastí dnešního Ruska a z Pobaltí či Karélie také do Finska.

Principiálně jsou horkovzdušné lázně týž stavebně technický produkt jako nomádské lázně, ovšem geniálně přeměněné do podoby do země zahloubeného anebo nadzemního prostoru dřevem obloženého a s topidlem z nakupených kamenů. Podle lokality výskytu se nazývají buď baňa či sauna.

Pokud bychom chtěli vypsat soutěž, který z těch typů horkovzdušných lázní k nám přišel dřív, tak to byla horkovzdušná lázeň, kterou si do našich zemí přinesli Slované. Ví se o ní již z cestopisu arabských obchodníků z poloviny 10. století našeho letopočtu. Neříkali jí ani baňa, ani sauna, ale lázňa, později potící světnička apod. Vzala za své v morových epidemiích. O ruskou lázeň baňu se však Evropa zajímala a modifikovala si ji pod vlivem římských lázní většinou jako veřejné parní lázně různých forem až do nedávné doby.

Z obrázku je patrno, že těmto lázním schází obložení stěn dřevem a že zůstává topidlo, již vybavené odvodem kouře do komína. Způsob použití takové lázně se tedy dost liší od postupu v sauně či v bani.

V moderní době k nám přišla po první světové válce baňa, kterou si po návratu z Ruska zřizovali legionáři či zajatci ve svých obcích. Šlo však jen o ojedinělé případy a obecně byly považovány za kuriozitu.

Známost o sauně se dostávala do ostatku Evropy a tedy i k nám nejdříve zásluhou úspěchů finských vytrvalců na olympiádách, kteří veřejně informovali o saunování jako součásti své sportovní přípravy a nakonec i regenerace po denní manuální práci, kterou vykonávali. Zásluhou docenta Vojty byla první kouřová sauna u nás postavena v roce 1938, ovšem válka znemožnila její další napodobování v českých zemích. Sauny ovšem u nás tehdy existovaly jako nezbytná součást vybavení kasáren německých okupačních útvarů, ale jen pro vojáky, ne pro české obecenstvo.

K rozšíření saun došlo u nás až po válce a zprvu opět přičiněním doc. Vojty, jehož zkušeností využili jeho žáci a zřídili sauny v Brně, na chatě Barborce v Jeseníkách, v lázních Karlova Studánka, ale i v Třeboni, v Praze Na Štvanici a v Podolí. Avšak právě sauna v Karlově Studánce vydatně přispěla k rozšiřování saun, protože ji navštěvovali lázeňští pacienti z důlních a hutních provozů na Ostravsku a prosadili si jejich zřizování, právě tak jako obyvatelé zpod Pradědu. Během totality bylo v provozu asi 3000 veřejných saun, minimálně rodinných a skoro všechny bylo stavěny svépomocí.

Teprve po převratu přišly na trh u nás i sauny z Finska přes Německo a Švédsko, ale i přímo ze země tisíců jezer a saun – Finska. Jejich moderní využití principu tradiční sauny a technické provedení saunových kabin a jejich otopu je dalším důvodem, proč u nás zdomácněla právě sauna. Není problém pořídit si saunu nejen do regeneračních center, ale i do rodinných obydlí. Vzhledem k stoupající oblibě saunování počet saun stoupá a dnes je jich u nás na tisíce a bude jistě zajímavé, až budoucí sčítání lidu poskytne jejich přesný počet. V sousedním Německu jich je početně dokonce více než ve Finsku.

Obliby sauny využívají některé komerční organizace k usnadnění prodeje svých výrobků, které neprávem označují názvem této horkovzdušné lázně (infra-sauna, sauna-belt apod.). Pravá saunová lázeň ovšem nemůže být vytvářena jinde než jedině v sauně. Je zásluhou Finů, že si nejen udrželi saunu jako součást svého života, ale že i přispěli svým technickým a estetickým důmyslem k jejímu rozšíření do celého světa.

Kiitoksia saunasta!

Antonín Mikolášek, nestor saunování v Česku
1. února 2007

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Průměrná známka:  1,50   hodnoceno: 4 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2019 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2019. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.466.094 • onln: 2 • robot ostatni • php: 0.451 sec. • www.severskelisty.cz • 34.238.194.166
file v.20190115.000506 • web last uploaded 20190801.015624
2017:283 • 2018:256 • 2019:169