Vánoce ve Švédsku

Vánoční slaměný kozel ve
stockholmském Skansenu
foto Viola Lyčková

Švédská Lucie, foto archiv

Ve Švédsku začínají oslavy vánočních svátků první adventní neděli, kdy každá tradic dbalá rodina rozsvítí první ze čtyř svíček ve zvláštním, podlouhlém adventním svícnu vyplněném lišejníkem, ozdobí dveře domu či bytu adventním věncem a za oknem umístí elektrický vánoční svícen. Nastává také čas adventních kalendářů, pošta začíná prodávat vánoční známky. Zakoupením zvláštních vánočních nálepek lze přispět na dobročinné účely.

V prosinci švédské restaurace nabízejí tzv. julbord, vánoční švédský stůl, na kterém nesmí chybět různě ochucené sledě, vejce natvrdo s kaviárem, velká pečená šunka nebo krocan, vepřová žebírka, karbanátky a v neposlední řadě rýžová kaše se smetanou, perníčky a tradiční vánoční nápoj- glögg (víno svařené s přídavkem koření, hrozinek, mandlí a tvrdého alkoholu). Vánoční stoly pořádají většinou firmy pro své zaměstnance, v rodinách se tyto pokrmy objevují až na Štědrý den.

Třináctého prosince se slaví svátek svaté Lucie. Každou školou, ale často i pracovištěm prochází v časných ranních hodinách průvod Lucií za zpěvu vánočních koled. V čele průvodu jde "velká" Lucie se sepjatýma rukama, na hlavě s korunou, do níž jsou zasazeny svíčky, pravé nebo elektrické. Lucie je oblečena do bílé košile, přepásané červenou stuhou. Její průvod se skládá z "malých" Lucií, podobně oblečených, které drží v ruce svíčku, a dále z "chlapečků s hvězdou", kteří mají na hlavě vysokou papírovou čepici se zlatou hvězdou a v ruce další zlatou hvězdu na tyčce (jde o pozůstatek zaniklé tradice u nás známých tří králů), z "perníkových panáčků" ve vysokých kloboucích, oblečených v hnědém, a z vánočních s skřítků v červených čepičkách. Lucie nabízejí přítomným sladké kynuté pečivo s příměsí šafránu a perníčky.

O adventních nedělích se pořádají ve stockholmském Skansenu, ale i jinde, vánoční trhy. Zde lze shlédnout lidové vánoční zvyky – výrobu svíček, pečení perníčků nebo pletení vánočních kozlů ze slámy. Ve Švédsku sice naděluje vánoční skřítek, ale ještě poměrně nedávno to byl vánoční kozel, který má údajně počátek v postavě mikulášského čerta. Sláma je vůbec tradiční švédský vánoční materiál – vyrábí se z ní ozdoby na stromek a na strom na zahradě nebo za okno se připevní snůpek ovsa pro ptáky, aby v zimě nehladověli.

I ve Švédsku se o Vánocích konzumuje hodně sladkostí – jsou to jednak perníčky a perníkové chaloupky všech tvarů a velikostí a dále pak karamely a bonbony z marcipánu a nugátu. Rodina se většinou jeden večer sesedne u stolu a dlouho do noci vyrábí vánoční ozdoby a všelijaké pochoutky.

Tradiční vánoční stromek s ozdobami je ve Švédsku známý zhruba od poloviny 18. století. Dnes má mnoho rodin stromky dva – jeden ozdobený v bytě a jeden pouze osvícený elektrickými svíčkami před domem. Na Štědrý den odpoledne se schází rodina u vánočního stolu. Po rozdání dárků se tančí kolem vánočního stromku, tance a hry s nimi spojené jsou velmi staré a přechází z generace na generaci. Dárky naděluje již zmíněný vánoční skřítek, Tomten, kombinace skřítka hospodáříčka, Santa Clause a svatého Mikuláše. Obvykle zabuší v podvečer na dveře a shání se po hodných dětech.

Tříkrálový večer býval kdysi stejně významným dnem jako Štědrý den a dodnes se mnohé rodiny znovu schází.

Vánoční svátky trvají ve Švédsku až do svátku svatého Knuta (13. ledna). Toho dne si děti pozvou kamarády, s velkou slávou odstrojí vánoční stromek a vyhodí ho oknem ven. I tento zvyk je spojen s všelijakými hrami a tanci. Tím Vánoce opravdu

Viola Lyčková, Stockholm, 20. prosince 2000