Quo vadis Laponsko?

Očekává se, že cestovní ruch zůstane
oporou hospodářství finského Laponska.
Foto Harri Nurminen, Helsingin Sanomat

Pro začátek pár otázek:
Co je dvakrát větší než Estonsko ale žije tam méně lidí než v Košicích? Kde musí matka do porodnice cestovat více než 500 kilometrů? Co je noční můrou místních politiků? Odpovědí je: Finské Laponsko

V sobotu 6. února jsme oslavili velký sámský svátek – norský Den Sámů. Sámské a laponské otázce se v poslední době věnuje hodně času a místa na stránkách novin, ale její řešení je obtížné. Na anglických stránkách finského deníku Helsingin Sanomat se problému Laponska věnuje článek, který napsal Mikko-Pekka Heikkinen What to do about Lapland?

Počet obyvatel tohoto regionu, který zabírá třetinu rozlohy Finska, se za posledních 45 let snížil o 26 tisíc obyvatel. V následujících třiceti letech se počet mužů starších 85 let zvýší šestkrát. Zatímco zbytek Finska se v posledních letech těší z ekonomického boomu, odlehlé vesnice na severu se dodnes hojí z ran minulé recese. Během posledních dvaceti let se například obec Salla na východě Laponska (ale ještě pod polárním kruhem) stala místem s nejvyšší nezaměstnaností ve Finsku – ještě dnes je tu každý čtvrtý obyvatel nezaměstnaný.

Zdá se, že turismus zůstane v Laponsku jedinou stabilní ekonomickou aktivitou.

„Lidé stárnou a stát odvrací tvář,“ konstatuje starosta Sally Kari Väyrynen. Ve městě je jediná policejní stanice, která má na starosti území šedesátkrát větší než Helsinky. Někdy trvá více než hodinu, než je policie schopna zasáhnout v případě ohrožení. Podle Väyrynena Finsko zavádí v Laponsku „koloniální politiku“. Například: nejvíce lesů se nachází právě zde, ale centrála a pracovní místo finského správy lesů (Mestsähallistus) je administrativně ve Vantaa – na předměstí Helsinek. Starosta by rád usnadnil ekonomickou situaci místních obyvatel, která by umožnila, aby mohli zůstat žít ve svých domovech.

Takže, jaké kroky podniknout? Obyvatelstva na finském venkově od roku 1960 ubývá – je to celosvětový trend. Lidé se stěhují do měst. Nikdo nezná kouzelnou formulku, která by tento vývoj změnila. Ale jeden pokus tu přece existuje. Redaktor deníku Helsingin Sanomat se zeptal pěti Finů, co by navrhli udělat pro záchranu finského Laponska (dříve uvedené odkazy už bohužel neexistují)

Novinář Jari Tervo (50): Přiveďte sem hodně Číňanů
Ministr zahran. obchodu Paavo Väyrynen (63): Využijme přírodní bohatství, podpořme cestovní ruch
Zástupce sítě sámských hotelů Pertti Yliniemi (55): Přístup lodní dopravy díky klimatickým změnám
Docentka Laponské univerzity Sanna Valkonenová (34): Rovaniemi – budoucí Mekka snowboardingu
Klimatolog Simo Kyllönen (39): Zaměřme design na přírodní dřevo

Dotázaní navrhovali lépe zhodnotit nedotčené lesy severu a kulturu sámskeho národa, jeden z nich předpověděl, že lodě z Asie se budou kvůli klimatickým změnám moci brzy plavit do Evropy přes Severní ledový oceán. Většina odpovědí však prosperita severu vidí v turismu.

Starosta Kari Väyrynen potvrzuje, že i v Salle je turismus jediným ekonomicky rostoucím odvětvím. Věří také v budoucnost těžebního průmyslu. Bylo navrženo vybudovat nový důl Sokli nedaleko Savukoski (norská společnost Yara chce otevřít v roce 2012 na řece Nuorttijoki povrchový důl na fosfor a možná ještě na uranovou a thoriovou rudu a možná i další nerosty; vzhledem k těsné blízkosti národních parků UKK, přísná rezervace (přírodní park, Luontopuisto) Värriö a celá oblast je tradiční a největší oblastí pastevců sobů, mají Norové problém s hodnocením EIA, největší problémy jsou se skladováním hlušiny a obohacováním rudy, nemalé problémy jsou i s Rusy, protože Sokli je asi 12 km od hranic a společnost by chtěla využívat vodní toky v hraničním pásmu, pozn. red. Severských listů). „To by mohlo být opravdu veliké,“ říká starosta.

v Helsingin Sanomat publikováno 12. ledna 2010