Rybáře by měly hlídat kamery

Islandské teritoriální vody

Je všeobecně známo, že ryb v mořích ubývá. Zvláště pak v mořích poblíž Evropy, kde se rybolov provozuje poměrně intenzivním způsobem. Protože jsou pobřežní vody poměrně vylovené, chtějí některé státy, aby jejich výsostné vody zahrnovaly mnohem větší část moří, než dříve. Známé jsou „tresčí války“ Islanďanů  (anglicky Cod Wars, islandsky Þorskastríðin či Landhelgisstríðin = spor o teritoriální vody).

Islandské hospodářství je závislé na rybolovu, nikoho v září roku 1958 příliš nepřekvapilo, že Island chtěl rozšířit pásmo svých vod ze čtyř na dvanáct námořních mil. Během „války“ šlo o konfrontaci mezi rybáři Islandu a Spojeného království.

Pokračování „války“ pak bylo v září 1972 (islandské teritoriální vody se rozšířily na 50 námořních mil) a třetí „válka“ se odehrála od listopadu 1975 do června 1976. Island rozšířil rozsah exkluzívní (výlučné) ekonomické zóny na 200 námořních mil (370 km) od pobřeží. Velká Británie kapitulovala po hrozbách, že islandská vláda nechá uzavřít základnu NATO u Keflavíku. Vyhrocenou záležitost museli řešit prezident USA a generální tajemník NATO. Rozsah dvousetmílové výlučné ekonomické zóny byl později obecně akceptován a zakotven v mezinárodním právu.

Pro Brity však vítězství Islandu znamenalo velké finanční potíže, řada rybářů přišla o práci.

Pro rybáře také platí poměrně přísné limity, kolik smějí ryb vylovit. 80 % rybolovných oblastí prý trpí nadměrným rybolovem. Dánové proto instalují na palubách rybářských lodí kamery, které mají počínání rybářů monitorovat. Od loňského září je kamerami vybaveno již šest lodí. Cena za instalaci je asi šest tisíc eur. Podle Hansenové jsou rybáři za tento výdaj „odměněni“ zvýšením kvót, pokud chytají ryby podle pravidel.

Dánská pravidla také říkají, že co se uloví, to by mělo být také přivezeno na břeh. Podle poradců v EU totiž hází rybáři přes palubu obrovské množství ryb, které se chytí do sítí, ale jsou příliš malé. Dánská ministryně pro rybolov Eva Kier Hansenová navrhuje, aby celá Evropská unie převzala dánský systém, podle kterého není možné vyhazovat přes palubu ryby, které rybáři nechtějí, zpět do moře. „Měli bychom přejít ke kvótám stanoveným podle ryb dovezených na břeh, ke kvótám stanoveným podle toho, kolik se uloví – to znamená, že vše, co se uloví, se dopraví ke břehu,“ řekla před setkáním ministrů odpovědných za rybolov.

Tomu má napomoci právě instalace kamer na lodích. Ta však něco stojí. Kompenzací by mělo být mírné navýšení kvót. Vzhledem k tomu, že se dnes legálně hlásí jen asi třetina úlovku (druhá třetina jde zpět do moře a zbytek je prakticky ilegálně nenahlášený), zvýšení kvót by nemělo být kontraproduktivní. „Pobídka rybářům je důležitá a vyšší kvóty jako pobídky fungují,“ dodala Hansenová. Kamery by podle jejích představ měly být od roku 2012 na všech osmdesáti tisících rybářských lodí v celé unii.

ms, zdroj: wikipedia, ond, reuters, Lidové noviny, 27. května 2009