BBC varuje před islandskou sopkou Katla

Seismické aktivity Katly, foto Islandský institut pro výzkum Země

Islandská sopka Katla by se velmi brzy mohla probudit k životu. Případné erupce tohoto vulkánu, který je považován za nejnebezpečnější v zemi, by mohly být nejsilnější za poslední století. Informovala o tom 2. prosince 2011 britská BBC.

Katla má potenciál k tomu, aby způsobila rozsáhlé záplavy. Přes východní pobřeží by se v takovém případě do Atlantického oceánu z tajícího ledovce valily miliardy litrů vody.

„Za minulý měsíc bylo zaznamenáno přes 500 otřesů kolem kráteru Katly, což svědčí o pohybu magmatu a o tom, že bezprostředně hrozí erupce,“ uvedl Ford Cochran, který je expertem National Geographic na Islandu.

Fascinující desetikilometrový kráter Katly může způsobit katastrofální povodně. Islandské sopky jsou často pod ledovcem; při výbuchu pak led rychle roztaje a vytváří z miliard listrů vody ohromné jezero, které dříve nebo pozdějí odteče do moře.

Vědci oblast kolem Katly podrobně sledují od 9. července 2011, kdy byly zaznamenány malé otřesy – známky možného oživení po 40 letech. Islandští odborníci podobně jako vystrašení podnikatelé v turistickém ruchu podle portálu IceNews na zahraniční zprávy o hrozbě bezprostředního výbuchu sopky reagovali opatrněji. Podle nich totiž „bezprostředně“ může znamenat i několik let.

Poslední erupce Katly nastala v roce 1918, a způsobil tehdy velkou katastrofu, dodnes se turistům ukazuje obrovská oblast sopečného popele – sopečná poušť podél silnice číslo 1, která přes ní vede.

Výbuch Katly v roce 2018, foto Wikimedia Commons

„Katla je mnohem větší a vybuchuje minimálně jednou za století. Poslední erupce se odehrála v roce 1918, takže už pár let čekáme novou,“ řekl islandský prezident Olafur Grímsson v rozhovoru pro televizi BBC loni na jaře, když řádila sopka Eyjafjallajökull. Sopka Katla je totiž s Eyjafjallajökullem propojena magmatickými kanály a v minulosti její výbuchy několikrát následovaly po erupcích Eyjafjallajökullu. Proto jsou v dnešní době vulkanologové v ostražitosti. Katla je totiž prý schopná popelem a sopečným prachem paralyzovat velkou část planety. Její výbuch může být až desetkrát silnější než loňský výbuch sopky Eyjafjallajökull. Například v roce 1783 v této oblasti soptilo nepřetržitě po dobu osmi měsíců několik sopek, vytvářilo se tolik popela, fluorovodíku a oxidu uhličitého, že zemřela pětina obyvatel Islanďanů a polovina hospodářských zvířat v zemi.

Vědci doufají, že očekávaná erupce by neměla mít takové katastrofální následky, ovšem potíž je v tom, že vědci příliš nevědí, co mohou očekávat. Jak vysvětluje prof. Einarsson, sopky mají různé osobnosti a jsou náchylné k nečekané změně chování. Seismologové evidují historické záznamy, které říkají, že se Katla probouzí každých 40 až 80 let. Katla tedy má již dávno „nárok“ na erupci.

Erupce sopek jsou neustále na celém světě, ovšem Island je unikátní v tom, že se rozkládá nad dvěmi tektonickými deskami – americkou a evropskou.

Michael Stanovský
zdroj: BBC, čtk 3. prosince 2011