Hannes Olof Gösta Alfvén
foto Wikimedia Commons
Hannes Olof Gösta Alfvén byl švédský fyzik a astrofyzik, jeden ze zakladatelů moderní fyziky plazmatu, narodil se 30. května 1908 v Norrköpingu v rodině lékaře.
Alfvén vystudoval Universitu v Uppsale, od roku 1937 pracoval v Nobelově institutu pro fyziku ve Stockholmu a v roce 1940 začal pracovat v Královském ústavu techniky ve Stockholmu, později se stal profesorem Královské technické vysoké školy ve Stockholmu, kde vybudoval Ústav pro fyziku plazmatu.
Ve 30. a 40. letech položil základy moderní fyziky plazmatu, jako první rozpoznal úlohu plazmatu ve vesmíru. Zavedl koncept magnetického pole zamrzlého v látce (silokřivky pole sledují proudící plazmatu). V roce 1939 publikoval Alfvén teorii magnetických bouří a polárních září, položil základy moderní teorie magnetosféry Země. Zabýval se pohybem nabitých částic v magnetosféře Země. V roce 1942 rozpracoval první variantu magnetohydrodynamiky (MHD) – popisu plazmatu jako tekutiny pohybující se v magnetických polích. MHD je z matematického hlediska soustava parciálních diferenciálních rovnic.
Alfvén byl zastáncem myšlenky, že za formování různých útvarů ve vesmíru je podstatnou měrou zodpovědná elektromagnetická interakce, nikoli gravitační. Jako mnozí jeho současníci nevěřil teorii Velkého třesku a byl zastáncem elektromagnetické povahy počátku našeho vesmíru. Podstatný vliv elektromagnetické interakce v současném vesmíru se potvrdil.
Jeho teorie vln, které se šíří v dokonale vodivém prostředí téměř bez útlumu a odrazů, nebyla přijata zcela bez výhrad, neboť byla v rozporu s Maxwellovou teorií, která říká, že elektromagnetické vlny se v dobře vodivém prostředí šíří jen do malých vzdáleností a nešíří se v prostředí dokonale vodivém.
Alfvén významnou mírou přispěl k moderní planetární kosmologii hlavně pracemi o přenosu momentu hybnosti z rotujícího praslunce na planety, účinku magnetických polí na pramlhovinu a pracemi o magnetosféře Země a jiných těles.
Za své práce ve fyzice plazmatu a její interakce s magnetickým polem získal Nobelovu cenu za fyziku pro rok 1970. O cenu se podílí s Luisem Néelem (studium magnetik a feromagnetik). Ve stejném roce se fyzici Arthur Kantrowitz a Aveo Rosa zabývali převodem této technologie do praxe.
Hannes Alfvén zemřel 2. dubna 1995 v Djursholmu.
zdroje Wikipedie, Aldebaran, Techmania
v Severských listech publikováno
Buďte první, kdo bude hodnotit článek!
Klikněte na známku:
Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.
Autoři příspěvků odpovídají za obsah, ručí za uváděné informace a za to, že jejich příspěvek nporušuje Autorský zákon. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.
Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na stanovsky@severskelisty.cz.
Upozornění:
• Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.
• Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.
Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.
SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • michael@stanovsky.eu, tel.: +420 603 538 168
PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773
Copyright © Severské listy, 1998-2024 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552
Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01 Dřenice, Czech Rep. • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel.: +420 603 538 168
Copyright © Severské listy, 1998-2024. Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-8552