památná vlajka, foto Hynek Adámek
archivní foto z jižního pólu
Ve věku osmdesáti let zemřel 10. listopadu vědec Josef Sekyra – první Čech, který stanul na jižním pólu. Pokořil jej v roce 1969.
Navíc jako první občan Československa zdolal sedmitisícový vrchol. Známý byl svými vědeckými pracemi o geologii a geomorfologii. Smrt zastihla Sekyru v plné práci. Připravoval nové vědecké publikace. Chystal se uspořádat svoji unikátní sbírku hornin z oblastí s extrémními klimatickými podmínkami a nově ji katalogizovat pro potřeby České geologické služby. Pracoval s kolegy i na výzkumu v Krkonoších.
Josef Sekyra byl autorem řady odborných i populárně naučných publikací a knih (bibliografie obsahuje více než stovku titulů, včetně těch výhradně karsologických) i smělých výstupů a prvovýstupů (jen v Antarktidě si připsal 54 prvovýstupů), ale rovněž sestupů do hlubokých krasových vertikál i do sopečných kráterů. Nositel řady vysokých vědeckých i sportovních ocenění, člen několika vědeckých institucí, a mezinárodně uznávaný odborník, vědec, který se zúčastnil mnoha vědeckých i sportovních expedic do nejodlehlejších oblastí světa – působil v polárních pustinách, na vrcholcích velehor, nejsušších pouštích i v hlubinách nejhlubších propastí.
Čest jeho památce.
Památného dne 26. prosince 1969 jste se navždy zapsal do všech
geograficko-cestovatelských příruček pod pomyslné heslo: první Čech na jižním
pólu.
Takhle jsem to nikdy nebral. Stejně jako když jsem byl jako první Čech na
sedmitisícovce. Byl jsem tam hlavně „za šutrama“, to ostatní nebylo
podstatné. Byl jsem členem americké expedice Deep Freeze vedené dr. Elliotem,
nebylo příznivé počasí a my byli vázáni na stanový tábor na okraji
jihotočnového plató. Před Vánoci se naskytla možnost uskutečnit aerologický
průzkum nejjižnějších nunataků Jihotočnového plató.
Jak to na jižním pólu vypadalo?
Tehdy ještě stála stará stanice, která se likvidovala v letech 1971 a
1972, takže byla ještě schována pod ledem. Nad něj čněly stožáry a
observatoře pro různé měření a ještě bylo patrné označení přistávací plochy.
Jinak tu vedla šachta do ledu a v něm byly ubikace. Dnes je tam všechno
jinak. Stanice Amundsen-Scott je ohromná kupolovitá stavba, kde je všechno
skryto pod velkým kesonem.
Herkules C -130 doroloval – a?
Přistávali jsme do jakéhosi mrazivého oparu a já byl ještě v tranzu, měl jsem
plnou hlavu toho, co jsem viděl cestou, musel jsem si zanést do mapy spoustu
údajů vypozorovaných za letu. Ale venku na mne čekalo překvapení.
Vedoucí stanice a polárníci už věděli, že jsem první Čechoslovák zde, vidím
narychlo ušitou vlajku, na stožáru je sice pověšena naopak, červená nahoře,
bílá dole, ale to je jedno. Jsem tady a naše vlajka vlaje.
Moc jste si asi neuvědomoval, kde jste.
Ale ano, ale ta odborná stránka ve mě byla vždycky silnější. První
Čechoslovák na jižním pólu, to je sice krásné, ale já chtěl vidět to, o čem
jsem věděl, že je tu možné spatřit. Jižní pól je necelých 3000 m vysoko.
Prohlížel jsem si sondy do ledu, kde je vidět jeho strafikace, zachovaný pyl
z Patagonie, a popel z výbuchu sopky Krakatoa v roce 1883. Ty formy ledu
tady, to bylo neuvěřitelné?
Až pak mi docházelo, že jsem u zemské osy, viděl jsem ve stanici i Byrdův
stan a svetr. Než jsem odletěl, přibil jsem zde cedulku s nápisem Praha 15
560 km, tolik to bylo ke geologickému ústavu na Malostranské náměstí. Cedule
byla už při mé druhé návštěvě pod sněhem…
Geolog a horolezec, od roku 1952 pracoval v Ústředním ústavu geologickém v
Praze (od roku 1991 Český geologický ústav), od roku 1968 byl externím
docentem UK v Praze. Zabývá se periglaciální geomorfologií, kryogeologií a
širší problematikou pouštních oblastí. Byl účastníkem četných horolezeckých
expedic, v r. 1961 v Pamíru jako první občan Československa zdolal
sedmitisícovku, dvakrát cestoval do Antarktidy, v letech 1966-67 do země
královny Maud a Enderbyho země se sovětskými výzkumníky, v letech 1969-70 s
americkou expedicí Deep Freeze do Transantarktického pohoří.
První občan Československa, který stál na jižním pólu. Geologicky mapoval na
Sahaře (1973-76, 1980-81) a v arabských pouštích (1979-80 a 1989).
jeskynar.cz, ČRo (Radio Praha), National Geographic, 13. listopadu 2008
v Severských listech publikováno
Horolezeckaabeceda.cz; nekrolog
Horyinfo.cz; nekrolog
MŽP ČR; zpráva o smrti J. Sekyry
Týden; rozhovor s J. Sekyrou
Vláda ČR; zpráva o smrti J. Sekyry
Průměrná známka: 1,00 • hodnoceno: 4 ×
Klikněte na známku:
Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.
Autoři příspěvků odpovídají za obsah, ručí za uváděné informace a za to, že jejich příspěvek nporušuje Autorský zákon. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.
Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na stanovsky@severskelisty.cz.
Upozornění:
• Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.
• Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.
Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.
SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • michael@stanovsky.eu, tel.: +420 603 538 168
PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773
Copyright © Severské listy, 1998-2023 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552
Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01 Dřenice, Czech Rep. • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel.: +420 603 538 168
Copyright © Severské listy, 1998-2023. Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-8552