Zemřel Kalevi Sorsa, muž s dýmkou a širokou kravatou

V pátek dne 16. ledna 2004 ve večerních hodinách zemřel ve věku třiasedmdesáti let po dlouhé nemoci doma na Hakaniemi v Helsinkách Kalevi Sorsa, jeden z nejvýraznějších finských politiků druhé poloviny dvacátého století.

Sorsa se narodil v roce 1930 v oblasti Keuruu v severovýchodní části Finska. Po dokončení studií žurnalistiky a společenských věd na vysoké škole pracoval v různých zaměstnáních jako novinář, redaktor v nakladatelství, v organizaci Unesco jak ve Finsku, tak v zahraničí a také jako vedoucí odboru na ministerstvu školství.

Sorsova politická dráha začala v roce 1969, kdy se tento v politice doposud neznámý muž účastnil sjezdu Finské sociálně demokratické strany v Turku jako její specialista na zahraničněpolitické otázky. Při volbě tajemníka strany se delegáti sjezdu nemohli shodnout a předseda strany je tedy vyzval, aby navrhli nová jména. Sjezd nakonec zvolil za tajemníka jako kompromisního kandidáta právě Sorsu, kterého předseda sociálních demokratů znal vlastně jen z krátké schůzky před závěrečnou volbou.

Sorsova hvězda začala strmě stoupat. Politik byl zvolen do Eduskunty, finského parlamentu, a velmi brzy se stal samotným předsedou finské vlády. Jestliže Urho Kaleva Kekkonen byl nejdéle sloužícím finským prezidentem, Kalevi Sorsa se do finské historie zapsal jako nejdéle úřadující ministerský předseda. Mezi roky 1972 a 1987 předsedal Sorsa čtyřem vládám po celkovou dobu deseti let. Předsedou Finské sociálně demokratické strany se stal v roce 1975 a toto předsednictví si podržel dvanáct let. Dále byl Sorsa třikrát ministrem zahraničních věcí a v samém závěru své kariéry vykonával funkci předsedy parlamentu a člena správní rady Finské národní banky. Do důchodu odešel v roce 1996.

Kalevi Sorsa byl všeobecně považován za klidného a přemýšlivého politika těžkého kalibru, tedy za někoho, koho můžeme nazývat i státníkem, který stál v čele Finské republiky v době neklidného období mezinárodního politického napětí a rapidních společensko-hospodářských změn doma ve Finsku. Sorsa aktivně působil i v mezinárodní organizaci sociálně demokratických stran, Socialistické internacionále. Je o něm veřejně známo, že odmítal přijímat čestné tituly a řády. Do povědomí finské veřejnosti se Sorsa dostal především prostřednictvím karikatur v deníku Helsingin Sanomat z pera legendárního Kariho, na kterých byl vždy zobrazován s dýmkou a širokou kravatou.

Zřejmě největší zklamání zažil politik Sorsa v roce 1994, kdy se nikoliv beznadějně ucházel o to, aby ho sociální demokraté navrhli jako svého kandidáta na funkci finského prezidenta. Přes všechny prognózy se kandidátem stal budoucí zvolený finský prezident Martti Ahtisaari, tehdy stejně neznámý jako Sorsa na sjezdu v Turku o patnáct let dříve.

Sorsa v sobě ve svých stylově vybroušených, jasných a rozvážných projevech a spisech nikdy nezapřel původní profesi redaktora. Je autorem i několika knih obsahujících úvahy o tom, jakým směrem se ubírá celosvětový vývoj. Na odpočinku se Sorsa s využitím archivních materiálů a nejrůznějších poznámek pustil do svědomitého sepisování svých pamětí. I když několik svazků vydal, celkové dílo již dokončit nestačil.

Sorsovi byl uspořádán státní pohřeb. Smuteční obřad se konal 31. ledna v kostele Kallion kirkko mj. za účasti Sorsových bývalých kolegů z politického života i současných nejvyšších státních představitelů včetně prezidentky Tarji Halonenové, která ve smutečním projevu Sorsu ocenila jako pilného stavitele finské společnosti, usilujícího o lepší svět, a jako dobrého člověka. Ostatky státníka byly uloženy v krematoriu v Hietaniemi vedle všech ostatních významných osobností politického života Finska.

Jan Dlask, Helsinky, 10. února 2004