znak SLSeverské listy

           

 

Elias Lönnrot (9. 4. 1802 – 19. 3. 1884)


Elias Lönnrot

Elias Lönnrot [vysl. lenrút] se narodil i zemřel ve finském Sammatti. Byl vůdčí osobností finského národního obrození (zakladatelem obrozenské Společnosti finské literatury) a nejvýznačnější postavou finského kulturního a vědeckého života 19. století. Lönnrot vystudoval finštinu, klasickou filologii a medicinu. Předmětem jeho vědeckého a literárního zájmu byly především oblasti národní kultury, literatura, hudba, historie, náboženství i lidová slovesnost a jazykověda.

Po studiích medicíny v Åbo (Turku) od roku 1923 praktikoval jako lékař v Kajaani, odtud byl roku 1853 povolán za profesora literatury na univerzitě v Helsinkách. Od roku 1854 byl také předsedou finské akademie věd.

Z materiálu získaného při 11 cestách za lidovou poezií do Karélie a Čuchonska sestavil národní epos Kalevala (1835, 1849) sbírku národních zpěvů Kantele (1829-31) a antologii lyrické lidové poezie Kanteletar (1840) sbírku přísloví Suomen Kansan Sanalaskuja (1842) a hádanek Arwoituksia (1844).

Lönnrot vydal také několik populárních lékařských knih a první finskou botaniku Finská flóra (Suomen kasvisto, 1860), jež byla vhodným doplňkem jeho lékařských knih. V přílohách prvního finského tištěného periodika Včela (Mehiläinen), které sám založil, uveřejňoval kapitoly z finské a ruské historie (Dějiny Ruska, 1840). V letech 1866-80 vydává velký finsko-švédský slovník, obsahující 300 000 hesel.

O záměru vydat Kalevalu se Lönnrot poprvé zmiňuje v roce 1833. To má již za sebou dizertační práci O Väinämöinovi, božstvu dávných Finů (De Väinämäine priscorum Pennorum numine), čtyři sešity Kantele a první cestu za lidovou poezií. Na dalších cestách se seznamuje s runopěvci A. Perttunenem, O. Malinenem a V. Kieleväinenem a zapisuje si jejich písně, které pak upravuje, uhlazuje a doplňuje. Na svých cestách zůstává humanistou, zdarma léčí vesničany, radí jim jak jednat s úřady, vychovávat děti a léčit dobytek.


Lemminkäinen

Väinämöinen odpouští Kalevovi

Kalevala

Kalevala, Země Kalevova finský národní epos sestavený z karelských run (zpěvů, básní) Elliasem Lönnrottem. Konečné vydání z roku 1849 obsahuje 50 run o celkovém počtu 22 795 aliteračních veršů (osmislabičný trochej). Kaleva byl otec 12 bohatýrů (hlavní z nich zpěvák Väinämöinen, kovář Ilmarinen a veselý Lemmikäinen), kteří se stali zakladateli finského národa. Kalevala symbolicky zobrazuje boj se zlem a boj o národní samostatnost.

Česky vyšla Kalevala naposledy v roce 1999 ve čtvrtém vydání pod názvem Kalevala – finský národní epos v Nakladatelství Ivo Železný. Jde o původní překlad Josefa Holečka z konce 19. století.

Další vydání Kalevaly v úpravě pro děti z pera Vladislava Stanovského nazvané O třech bratřích z Kalevaly a kouzelném mlýnku Sampo vyšlo bohužel jen jednou, ještě před rokem 1968. Jde o výrazně čtivější variantu tohoto eposu, i když se zcela nedrží originálu.

Když Lönnrot vydával Kalevalu, vycházel z předpokladu, že kdysi existoval jeden veliký epos, který se tradoval pouze ústním podáním. Sesbíral proto po finském venkovu jednotlivé zpěvy a vytvořil ucelené dílo ve kterém jde o vztahy dvou finských národních kmenů, severních Pohjolanů a jižních Karelů. Tyto kmeny spolu bojují o kouzelný mlýnek Sampo, který se nakonec rozbije a spadne do moře.

Teprve časem se ukázalo, že žádný takový epos nikdy neexistoval. To však nic nebere na velikosti Lönnrotovova díla, které bylo tím hlavním impulsem pro posílení hrdosti a národního cítění tehdy polozapomenutého finského národa, „divochů, kteří žijí neproniknutelných lesích“, jak se tehdy tradovalo.

ms, 1. června 2003

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Buďte první, kdo bude hodnotit článek!
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah, ručí za uváděné informace a za to, že jejich příspěvek nporušuje Autorský zákon. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na stanovsky@severskelisty.cz.


Nový příspěvek do diskuse

Jméno nebo pseudonym: (povinné)

e-mail: (nepovinné) – nechcete-li, e-mail nevyplňujte, těžko vás pak někdo zkontaktuje

Nadpis příspěvku:

Text zprávy: (povinné) – nelze zadávat HTML tagy, ani znaky znaky < a >

Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • michael@stanovsky.eu, tel.: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2024 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel.: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2024. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.963.422 • onln: 2 • robot ostatni • php: 1.273 sec. • www.severskelisty.cz • 44.192.95.161
file v.20230419.185429 • web last uploaded 20240807.005202
2017:262 • 2018:175 • 2019:119 • 2020:69 • 2021:88 • 2022:67 • 2023:46 • 2024:30