Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

August Strindberg (1849–1912), osobnost švédského dramatu

August Strindberg
August Strindberg

V rodině paroplavebního komisaře se 22. ledna roku 1849 narodil chlapec, kterého rodiče pojmenovali August. Vyučoval v bohatých rodinách a neúspěšně se pokusil o herectví a medicínu, věnoval se literatuře, žurnalistice, chemii, malířství i fotografii.

Dnes je známý jako jeden z největších švédských dramatiků a jako prozaik a básník. Kromě literární činnosti (drama, próza i poezie) se věnoval i dalším uměleckým oborům (zejména malířství, fotografii a hudbě) a vědě (historii kultury, jazykovědě, chemii, alchymii aj.). Po neúspěšném pokusu o hereckou a lékařskou kariéru se živil jako domácí učitel, novinář a knihovník ve stockholmské Královské knihovně. Byl celkem třikrát ženatý – s herečkou Siri von Essen, novinářkou Fridou Uhlovou a herečkou Harriet Bosseovou. Část života strávil ve Francii, Švýcarsku, Německu a Dánsku. Pro svou nekompromisní kritiku švédské společnosti a jejích představitelů mu nikdy nebyla udělena Nobelova cena, přestože by si ji svými uměleckými kvalitami jistě zasloužil.

Strindbergova raná díla měla silný politický a sociální podtext, přímo radikální byla jeho hra Mistr Olaf (1872), kterou po odmítnutí stockholmským Královským divadlem přepracoval a zveršoval. V roce 1879 vyšla knižně jeho románová prvotina Červený pokoj, která vzbudila obrovský ohlas a Strindberg se takřka přes noc stal nejdiskutovanějším autorem v zemi. Projevil se i jako průkopník nových směrů, v duchu kritického realismu a naturalismu s trochou satiry nastavil zrcadlo stockholmské společnosti.

Autobiografický cyklus Syn služky (1886-87) byl počátkem jeho odklonu k psychologické analýze. Ve francouzsky psaném románu Bláznova zpověď s brutální otevřeností vylíčil problémy svého rozpadávajícího se manželství s herečkou Siri von Essen. Jeho dramata z 80. let, která byla často o souboji pohlaví s důrazem na psychologii postav, znamenala průlom ve světovém divadle. K jeho nejznámějším dramatům patří Slečna Julie, Hra snů, Tanec smrti, Sonáta příšer, Královna Kristina a mnoho dalších, z prózy lze jmenovat především romány Červený pokoj, Lidé na Hemsö, Osamělý, Klášter a povídkovou sbírku Manželské historie.

V důsledku dalšího rozpadlého manželství s rakouskou novinářkou Fridou Uhlovou rostla jeho izolace vůči okolí, která vyvrcholila těžkou duševní krizí.

V důsledku toho na delší dobu zcela opustil literaturu a věnoval se chemii, ve které však nedosáhl očekávaného úspěchu, a tak se obrátil k alchymii a okultismu. Následně prodělal největší vnitřní přerod a ze zapřísáhlého ateisty se stal hluboce věřící člověk. Svou krizi popsal v prózách Inferno (1897) a Legendy (1898), kterými se také vrátil k beletrii. Inspiraci našel ve vnitřním světě, ve kterém zásadní roli hrají biblická témata jako vina, trest, pokání a usmíření.

Umělecký vrchol představuje Hra snů (1902), čerpající z indické mystiky a spisovatelova rozchodu s jeho třetí ženou. Poslední léta života strávil v samotě Modré věže ve stockholmské Královnině ulici. Zemřel 14. května 1915.

Zdeněk Lyčka, Pavel Dobrovský, 21. června 1999

Výstava August Strindberg (22. 1. 1849 – 14. 5. 1912) – básník a člověk mnoha tváří

Strindberg pracoval v letech 1874 až 1882 na částečný pracovní úvazek ve stockholmské Královské knihovně a po jeho smrti zde byly deponovány jeho rukopisy. Instalovaná výstava zdůrazňuje kromě Strindbergovy spisovatelské činnosti i jeho další zájmy, jakými byly například okultismus a alchymie, jazykověda, hudba, malířství a fotografie. Ve skleněných vitrínách jsou vystaveny originály rukopisů s barevnými poznámkami autora, kresby, fotografie, jazykovědné studie i použité lakmusové papírky popsané chemickými vzorci. V příruční knihovně si lze prolistovat fotokopii Okultního deníku. Pro českého návštěvníka není bez zajímavosti, že v těsném sousedství výstavních exponátů si může prohlédnout originál Ďáblovy bible (Codex Gigas) z počátku 13. století, který byl do Švédska odvezen z Prahy během třicetileté války jako válečná kořist.

Stockholmská výstava August Strindberg – básník a člověk mnoha tváří bude otevřena do konce června.

Zdeněk Lyčka, Stockholm, 26. ledna 1999


August Strinberg zpovídá sám sebe

1. Co je vaším zvláštním povahovým rysem?
Podivná směsice nejhlubší melancholie a nejúžasnější srdečnosti.

2. Jakého charakteristického rysu si nejvíce ceníte u mužů?
Absence malichernosti.

3. Jakého charakteristického rysu si nejvíce ceníte u ženy?
Mateřskosti.

4. Jaký talent byste nejraději měl?
Dokázat najít klíč k tajemství světa a smyslu života.

5. Jakou chybu byste nechtěl mít?
Malichernost.

6. Co je vaše oblíbená činnost?
Psát dramata.

7. Jaké největší štěstí si dovedete představit?
Nebýt nikomu nepřítelem a nemít nepřátele.

8. Jakého postavení byste chtěl dosáhnout?
Být dramatikem, jehož dramata se pořád hrají.

9. Co je podle vás největší neštěstí?
Žít bez pokojné mysli a svědomí.

10. Kde byste chtěl bydlet?
V stockholmských šérách.

11. Vaše oblíbená barva?
Zinkově žlutá a ametystově fialová.

12. Vaše oblíbená květina?
Brambořík.

13. Vaše oblíbený tvor?
Motýl.

14. Které knihy máte nejraději?
Bibli, Chateaubriandova Ducha Křesťanství, Swendenborgova Arcana Coelestia, Hugovy Bídníky, Dickensovu Malou Dorritku, Andersenovy pohádky, Harmonii přírody Bernardina de Saint-Pierre a Kiplingovo dílo.

15. Která výtvarná díla máte nejraději?
"Intimní krajiny" Theodore Rousseau, cokoli od Böcklina…

16. Které hudební skladby máte nejraději?
Beethovenovy sonáty.

17. Kterého anglického spisovatele obdivujete nejvíce?
Charlese Dickense.

18. Kterého anglického malíře obdivujete nejvíce?
Turnera.

19. Které mužské historické osobnosti obdivujete nejvíce?
Francouzského Jindřicha IV. a Bernarda z Clairvaux.

20. Které ženské historické osobnosti obdivujete nejvíce?
Alžbětu Durynskou a Markétu z Provence (choť Ludvíka IX., řečeného "Svatého").

21. Kterými historickými osobnostmi nejvíce pohrdáte?
Nikdo nemá právo kýmkoliv pohrdat.

22. Které smyšlené mužské postavy vás nejvíce přitahují?
Balzacův Louis Lambert a biskup v Hugových Bídnících.

23. Které smyšlené ženské postavy vás nejvíce přitahují?
Markétka z Fausta a Florence z Dombey a syn.

24. Které jméno máte nejraději?
Margareta.

25. Kterou chybu u druhých dokážete nejsnadněji odpustit?
Extravaganci.

26. Kterou sociální reformu byste viděl nejraději?
Odzbrojení.

27. Váš oblíbený nápoj a jídlo?
Pivo a pokrmy z ryb.

28. Které roční období a jaké počasí máte nejraději?
Vrchol léta po teplém dešti.

29. Vaše motto
Speravit infestis. *) (lat.blat. = v těžkých dobách doufal)

*) patrně nepřesná citace části Horatiova verše:
Sperat infestis, metuit secundis
alteram sortem bene praeparatum
pectum
Srdce, které dovede čelit všemu,
v dobách těžkých doufá a v dobách šťastných
osudu se bojí.
(Horatius, Carmina, kniha ll, báseň 10, verš 13)

překlad Jana Kafková

v Severských listech publikováno

Související články

Augustova cena (August Priset) – 25. 12. 2005
Strindbergiana 2005 – 19. 8. 2005
Reine Brynolfsson: Paralysie Générale – 28. 11. 2004
Zlínský Tanec smrti – 1. 3. 2001
August Strindberg (1849-1912), osobnost švédského dramatu – 26. 1. 1999
Rok ve znamení Augusta Strindberga – 26. 1. 1999

Hodnocení článku

Průměrná známka:  1,20   hodnoceno: 5 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2019 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2019. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.420.157 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.990 sec. • www.severskelisty.cz • 3.84.243.246
file v.20190115.000437 • web last uploaded 20190115.015656
2017:269 • 2018:244 • 2019:41