Učitelům musíte věřit, říkají Finové

Kristiina Volmariová, foto hamk.fi

Ve slovenské Pravdě vyšel koncem října rozhovor s finskou odbornicí na školství Kristiinou Volmariovou, která na Slovensku pobývala na konferenci. Kristiina Volmariová je bývalá učitelka, nyní vede sekci mezinárodních vztahů ve finské vládní agentuře pro vzdělávání.

Finský školský systém patří mezi nejlepší na světě (za vzor si ho vybral i slovenský ministr školství Dušan Čaplovič). Volmariová říká, že důležitá byla reforma v 70. letech minulého století, kdy se zavedly obecné základní školy pro všechny děti od 7 do 16 let. Všichni tak chodí do stejných škol, neexistuje žádné dělení ani preference, talentované děti tak táhnou ty méně nadané.

Důležitá je také zaangažonost učitelů. Nejde jen o platy. „Učitelé musí si osvojit myšlenku reformy. Proto je potřebujeme motivovat, aby se podíleli na reformě. Aby si ji osvojili a brali ji jako svou věc. Jinak se cítí nedocenění, mají dojem, že si je společnost neváží,“ říká Kristiina Volmariová v rozhovoru.

Finové nechtějí nikoho omezovat, nestanovují limity pro přijetí na střední školy. Děti na konci základní školy mají jiné zájmy, než školu, ta je vedlejší. Přesto z nich mohou být skvělí odborníci, nač trestat kluky, že mají v šestnácti větší zájem o děvčata, pivo či podobné?

„Také ve Finsku se maturita v 19 let vnímá jako bernou minci pro přijímání na univerzity, což nepovažuji za správné,“ říká Volmariová a dodávává: „Jsou příklady lidí, kterým se na střední škole velmi nedařilo, na medicínu je přijali až na druhý či potřetí, ale pak se z nich stali výborní lékaři.“

Finsko nebylo v minulosti bohaté, snaha šetřit, či spíše účelně hospodařit se projevuje i dnes. Dlouhodobě, již od 70. let, se pracuje na odhadu počtu potřebných absolventů vysokých škol. „ Nemůžeme si dovolit to, co ve Francii, kde školy naberou každého, kdo má zájem. To je velmi drahé,“ říká Kristiina Volmariová. Finsko nemá soukromé vysoké školy, a ty veřejné se s ministerstvem domlouvají na potřebné kvótě uchazečů. Nenastává případ, kdy školy v honbě za platbou na jednoho studenta produkují spousty nepotřebných absolventů. Od příštího roku se bude také sledovat mezinárodní aktivita univerzit. Průměrná délka magisterského studia je ve Finsku šest let, což se zdá jako příliš drahé. Připravuje se systém zvýhodnění škol, kde studenti vystudují rychle.

Ale na otázku, kolik je vhodné investovat do školství, nedokázala Kristiina Volmariová konkrétně odpovědět. „Odpověď je, že financování musí být dostatečné, ale například i finské financování je v poměru k HDP velmi průměrné, jen 6,4 %. Ostatní severské země dávají mnohem vyšší procento HDP než my, takže je to spíš o efektivitě.“

Na závěr Volmariová sdělila i svůj názor na problémy „falešných“ absolventů vysokých škola. Byly případy, kdy si někdo sám zfalšoval lékařský diplom. Byly zaznamenány i případy opsaných diplomových prací. „Ale ještě se nevyskytl žádný případ, že by univerzita vydala falešné dokumenty,“ říká na závěr Volmariová. „Nikdo by na takové škole nechtěl studovat. Lidé by považovali za trapné mít takový diplom.“

Michael Stanovský, 13. listopadu 2012
Zdroj: Radovan Krčmárik, článek Učitelům musíte věřit,
říká finská odbornice na školství, 30. října 2012
In: pravda.sk,  celý článek