Proč finské školy září?

ilustrační foto angelamaiers.com

Nejlepší školu mohou rodiče hledat přes známé, na internetu – nebo za hranicemi naší vlasti. Například ve Finsku.

Za dobrou pověst o finském školství může známá PISA. Jde o testování 15letých žáků ze zemí OECD (Programme for International Student Aassesment). Finští teenageři se ve třech měřeních za sebou (2000, 2003, 2006), z nichž každé bylo zaměřeno na jinou oblast, umístili vždy na prvním místě. V testování před třemi lety se Finsko jako jediná evropská země dostalo v čtenářské, přírodovědné i matematické gramotnosti mezi šest nejlepších zemí na světě.

Při hledání odpovědi na otázku, v čem tkví výjimečnost finského školského systému, si člověk uvědomí, že v něm platí poučky jako pro tvorbu kvalitní architektury a designu.

Hlavně neformální

„Na přírodopisu nám Tarja vysvětlovala, jak probíhá trávení, a pak jsme šli do lesa sbírat brusinky.“ Kdybychom se přestěhovali do Finska, mohli bychom od své ratolesti dostat takovouto odpověď na otázku, jak bylo ve škole. Mezi základní rysy finského vzdělávacího systému totiž patří neformálnost.

Žáci na základní škole, tak na univerzitě učitelem tykají. „Vykání se tu považuje za odstup a chladnost. Já vykám jen rektorce,“ říká Slovenka Anna Kyppö, která ve Finsku žije již přes třicet let. Na univerzitě v Jyväskyle vyučuje slovenský jazyk a kulturu.

„Designování produktu je designováním vztahu,“ říká Steve Rogers ze společnosti Google. Podle Finů také nejsou budovy, digitální tabule nebo celonárodní testování základem dobrého vzdělávacího systému. Je jím vztah založený na spolupráci – mezi učitelem a žákem, rodiči a školou.

Příhoda s brusinkami není vymyšlená, Anniny děti, které navštěvovaly vesnickou základní školu, jí opravdu zažili. Nasbírané a ve škole zpracované brusinky pak žáci celý rok jedli. Kolik povolení od rodičů přes hygienika až po alergologa by si podobná akce vyžádala u nás?

Uvolněný vztah mezi učitelem a žákem pomáhá k individuálnímu přístupu. Ten však klade nároky na obě strany. Stejnou váhu jako výsledky písemek má na základní škole slovní hodnocení. Při něm učitel těžko zakamufluje, že některé své žáky – například ty neposlušnějších – prostě ignoruje. Součástí celkového ročního hodnocení žáka je zase sebehodnocení, které děti učí kritickému přístupu ke svým vlastním výkonům.

ilustrační foto Flickr

Skepse k testování

K úspěchům Finů v programech PISA třeba poznamenat, že fanouškům testování rozhodně nepatří. Když reportér TRENDU stočil řeč na toto téma, místo hrdosti na umístění finských dětí zažil spíše údiv. Domácí nechápali, proč je okolní svět měřením vědomostí tak posedlý.

Vysloveně skeptičtí jsou Finové i vůči nápadu, aby se přes výsledky testování žáků posuzoval i učitelé. „Měli jsme tu jednoho amerického výzkumníka. Nedokázal to pochopit. Myslel si, že mu něco chceme něco zatajit," říká Petra Packalenová z Finské národní vzdělávací rady.

Úroveň poskytovaného vzdělávání finský stát zjišťuje pouze pomocí pravidelného testování žáků z reprezentativního vzorku škol – a pomocí analýz, které vypracovává vzdělávací rada. Státem předepsané kurikulum, které je v angličtině dostupné na stránce Rady (www.oph.fi), definuje vzdělávací obsah v jednotlivých předmětech a požadované znalosti žáků poměrně volně.

Pokud by byl na finské učitele byl přes standardizované testy vyvíjen takový tlak jako na jejich kolegy v USA či ve Velké Británii, mnozí by raději přestali učit, říká finský vzdělávací expert Pasi Sahlberg.

I přes absenci státní školní inspekce a neexistenci tlaku přes celonárodní testovací monitory předstihují finští žáci vrstevníky z okolních zemí, pes asi bude zakopaný jinde…

Týždenník Trend 14/2012, 12. dubna 2012

více na http://www.etrend.sk/trend-archiv/rok-2012/cislo-14/preco-ziaria-finske-skoly.html