znak SLSeverské listy

           

 

Jak Norsko podporuje studium v zahraničí


Na party ve Skandinávském domě, která se konala během pražské
konference ANSA, přijel i norský premiér Kjell Magne Bondevik.
Peder Lunde, předseda ANSA, je na fotografii zcela napravo.
Foto: Linda Bistrøm

Kolik Norů studuje na českých vysokých školách?
Nevím to přesně – něco mezi 95 a 100 studenty.

Na tak malý národ to vypadá jako vysoké číslo. To číslo je vysoké hlavně v České republice, nebo prostě Norové rádi studují v zahraničí?
Spíš to druhé. Hlavně jezdíme do Austrálie, USA, západní Evropy a v poslední době i do střední a východní Evropy.

Které studijní obory jsou nejžádanější?
Ekonomie a medicína. V Česku je to hlavně medicína na 3. lékařské fakultě UK. Pár Norů je i v Olomouci a na hradecké farmacii. Jeden student je prý i v Plzni, ale co studuje, nevím. Asi pivo, ne?

Proč tak rádi vyjíždíte na studia do zahraničí? Máte v Norsku málo univerzit?
Ne, to rozhodně ne. Musím říct, že máme výborné univerzity. Ale od konce 2. světové války je v Norsku tradicí jezdit během vysokoškolského studia do jiných zemí. Hlavně se to děje v rámci studentských výměn. Norsko je jediná země, kde vláda tyto studijní pobyty finančně podporuje.

V jakém jazyce tady studujete?
Naprostá většina studuje v angličtině, za což však musíme platit. Studium v češtině by bylo zadarmo. Studenti se však stejně musí naučit základům českého jazyka. Na medicíně dokonce musí složit praktickou zkoušku z vyšetření pacienta, které je vedeno v češtině. Učí se však spíše české lékařské termíny než českou syntax.

Co si Norové myslí o úrovni českých vysokých škol a způsobu výuky?
O tom by se dala napsat kniha. Většina z nás, co studujeme v České republice, vlastně nemá zkušenost s norskými vysokými školami, takže oba systémy lze těžko porovnávat. Moje osobní zkušenost z ČVUT říká, že úroveň výuky je vysoká.
Způsob výuky je tu však poněkud staromódní a konzervativní. V Norsku se klade větší důraz na práci a výuku ve skupině – aby se člověk naučil s ostatními konstruktivně spolupracovat. Studium v Norsku nestojí tolik na teorii, snaží se více se přiblížit reálnému životu.
Další významný rozdíl tkví v úrovni organizovanosti samotných studentů. Na norských univerzitách působí velmi silné studentské „odbory“, které dohlížejí na práva studentů. Studentská samospráva je respektována a podílí se na rozvoji školy. Na všech univerzitách v Norsku navíc fungují další menší studentské organizace, které se zaobírají celou škálou převážně kulturně-společenských aktivit. Připravují například filmové festivaly, koncerty nebo poznávací party pro nové studenty. V Norsku je zvykem se na těchto projektech aktivně podílet.
U nás v Norsku se více dbá na spravedlnost a transparentnost. Příkladem je způsob hodnocení studenta. Písemné testy neopravují jejich autoři, tedy vyučující, ale někdo nezávislý. V České republice má profesor možnost dát studentovi špatnou známku, aniž by tu byl mechanismus, jak hodnocení ověřit. Vznést protest proti nezasloužené známce je tady mnohem těžší než v Norsku.
Nicméně si myslím, že Norové jsou tady spokojeni. Kdyby nebyli, nestudovali by tu.

Martin Benda, 1. března 2004

Peder Lunde, student Stavební fakulty ČVUT, je předsedou Asociace Norů studujících v zahraničí (ANSA), která měla v Praze 1. listopadu 2003 výroční konferenci.

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Průměrná známka:  1,50   hodnoceno: 4 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah, ručí za uváděné informace a za to, že jejich příspěvek nporušuje Autorský zákon. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na stanovsky@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • michael@stanovsky.eu, tel.: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2024 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel.: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2024. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.967.001 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.500 sec. • www.severskelisty.cz • 3.239.87.20
file v.20230419.185241 • web last uploaded 20240807.005202
2017:163 • 2018:111 • 2019:104 • 2020:59 • 2021:59 • 2022:39 • 2023:27 • 2024:33