Jak Norsko podporuje studium v zahraničí

Na party ve Skandinávském domě, která se konala během pražské
konference ANSA, přijel i norský premiér Kjell Magne Bondevik.
Peder Lunde, předseda ANSA, je na fotografii zcela napravo.
Foto: Linda Bistrøm

Kolik Norů studuje na českých vysokých školách?
Nevím to přesně – něco mezi 95 a 100 studenty.

Na tak malý národ to vypadá jako vysoké číslo. To číslo je vysoké hlavně v České republice, nebo prostě Norové rádi studují v zahraničí?
Spíš to druhé. Hlavně jezdíme do Austrálie, USA, západní Evropy a v poslední době i do střední a východní Evropy.

Které studijní obory jsou nejžádanější?
Ekonomie a medicína. V Česku je to hlavně medicína na 3. lékařské fakultě UK. Pár Norů je i v Olomouci a na hradecké farmacii. Jeden student je prý i v Plzni, ale co studuje, nevím. Asi pivo, ne?

Proč tak rádi vyjíždíte na studia do zahraničí? Máte v Norsku málo univerzit?
Ne, to rozhodně ne. Musím říct, že máme výborné univerzity. Ale od konce 2. světové války je v Norsku tradicí jezdit během vysokoškolského studia do jiných zemí. Hlavně se to děje v rámci studentských výměn. Norsko je jediná země, kde vláda tyto studijní pobyty finančně podporuje.

V jakém jazyce tady studujete?
Naprostá většina studuje v angličtině, za což však musíme platit. Studium v češtině by bylo zadarmo. Studenti se však stejně musí naučit základům českého jazyka. Na medicíně dokonce musí složit praktickou zkoušku z vyšetření pacienta, které je vedeno v češtině. Učí se však spíše české lékařské termíny než českou syntax.

Co si Norové myslí o úrovni českých vysokých škol a způsobu výuky?
O tom by se dala napsat kniha. Většina z nás, co studujeme v České republice, vlastně nemá zkušenost s norskými vysokými školami, takže oba systémy lze těžko porovnávat. Moje osobní zkušenost z ČVUT říká, že úroveň výuky je vysoká.
Způsob výuky je tu však poněkud staromódní a konzervativní. V Norsku se klade větší důraz na práci a výuku ve skupině – aby se člověk naučil s ostatními konstruktivně spolupracovat. Studium v Norsku nestojí tolik na teorii, snaží se více se přiblížit reálnému životu.
Další významný rozdíl tkví v úrovni organizovanosti samotných studentů. Na norských univerzitách působí velmi silné studentské „odbory“, které dohlížejí na práva studentů. Studentská samospráva je respektována a podílí se na rozvoji školy. Na všech univerzitách v Norsku navíc fungují další menší studentské organizace, které se zaobírají celou škálou převážně kulturně-společenských aktivit. Připravují například filmové festivaly, koncerty nebo poznávací party pro nové studenty. V Norsku je zvykem se na těchto projektech aktivně podílet.
U nás v Norsku se více dbá na spravedlnost a transparentnost. Příkladem je způsob hodnocení studenta. Písemné testy neopravují jejich autoři, tedy vyučující, ale někdo nezávislý. V České republice má profesor možnost dát studentovi špatnou známku, aniž by tu byl mechanismus, jak hodnocení ověřit. Vznést protest proti nezasloužené známce je tady mnohem těžší než v Norsku.
Nicméně si myslím, že Norové jsou tady spokojeni. Kdyby nebyli, nestudovali by tu.

Martin Benda, 1. března 2004

Peder Lunde, student Stavební fakulty ČVUT, je předsedou Asociace Norů studujících v zahraničí (ANSA), která měla v Praze 1. listopadu 2003 výroční konferenci.