Kristina Vavřincova na vlnách ČRo3 – Vltava

Fotografie Sigrig Undsetové
zdobí ocas letadla společnosti Norvegian
foto Hans Olav Nyborg

Příběh tragické lásky v kraji trollů a víl.

„Porozumět Sigrid Undsetové není snadné. Byla to silná a samostatná žena. Dokázala stát na vlastních nohou, slušně vydělávala, byla výrazná, vystupovala v novinách, chtěla, aby ženy nebyly slabé a nesamostatné, ale zároveň při každé příležitosti připomínala, že hlavním posláním ženy je mateřství,“ říká v jednom rozhlasovém pořadu Kjersti Braanaas Moenová, průvodkyně domem slavné norské spisovatelky.

Dnes je dům Sigrid Undsetové na Bjerkebeku, pod skokanskými můstky z lillehammerských olympijských her roku 1994, zpřístupněn veřejnosti jako muzeum. Undsetové se sem přestěhovala v roce 1919. To už byla vdaná, se dvěma dětmi a v očekávání třetího.

Narodila se ale v Dánsku roku 1882. Její matka byla Dánka a otec norský archeolog Ingvald Undset. Právě on probudil v dceři zájem o norskou historii a četbu staroseverské literatury, ale poměrně brzy zemřel. Matka pak zůstala sama s dětmi a s existenčními starostmi. I proto se Sigrid rozhodla vystudovat obchodní akademii a po ukončení studia pracovala několik let jako úřednice. Ovšem za svůj literární debut v roce 1907, novelu Paní Marta Oulie, obdržela stipendium do Říma, kde se seznámila s norským malířem Andersem Svarstadem. Následovala tajná svatba, pobyty v Londýně a Paříži. Měli tři děti, o postiženou dceru se Undsetová starala až do její smrti v devatenácti letech. Po nástupu fašismu se okamžitě postavila na stranu demokracie. V Německu byla proto zakázanou autorkou a po okupaci Norska roku 1940 musela emigrovat. Žila především v New Yorku, přednášela o norské kultuře a v rozhlasových vystoupeních poukazovala na demokratické tradice svého národa. V roce 1940 také ztratila svého nejstaršího syna, který padl v boji proti německým okupantům. Do Norska se po válce vrátila, ale už jako zlomená a vyčerpaná žena, zemřela roku 1949 v Lillehammeru.

Pro bohatou literární činnost Sigrid Undsetové jsou příznačné dva tematické okruhy: norská historie období středověku a životní osudy žen nejrůznějšího původu i postavení. Vrcholnou kombinací historické látky a výrazné ženské postavy je trilogie Kristina Vavřincova, která (spolu s románem Olav Audunsson) autorce zajistila v roce 1928 Nobelovu cenu za literaturu. A právě z této trilogie, která je příběhem velké tragické lásky a duchovní pouti zasazené do 14. století, je na rozhlasové Vltavě připravena další podvečerní četba na pokračování.

Vysílání četby Sigrid Undsetová – Kristina Vavřincova
od pondělí 12. listopadu 2012, ČRo 3 – Vltava, 18.30 hod.
v rámci Severského roku

Vladimíra Bezdíčková, ČRo3 – Vltava
in:Týdeník Rozhlas 46/2012, 6. listopadu 2012