Češi mají Smetanu, Dánové Carla Nielsena

Carl Nielsen v roce 1910
foto Wikimedia Commons

Hudba evropského severu vždy představovala mimořádnou kapitolu evropské hudební kultury. Skladatelé jako Jean Sibelius nebo Edvard Grieg patří bezesporu k největším osobnostem evropské hudby. Geografická poloha těchto zemí a často i svébytná hudební řeč severských autorů ovšem v minulosti způsobovala určitou izolovanost od středoevropského publika, a tak kromě Griega a Sibelia existuje řada vynikajících skladatelů, kteří u nás stále nejsou v obecném povědomí.

Jedním z nich je i dánský skladatel Carl Nielsen (1865–1931). Přitom jeho šest symfonií patří mezi to nejlepší v symfonické tvorbě 20. století. Skladatelsky byl Nielsen činný snad ve všech hudebních žánrech. Kromě symfonií je podepsán i pod velkým množstvím komorních, scénických či sborových skladeb, symfonických básní a zejména písní, z nichž mnohé na severu Evropy zcela zlidověly. Jeho opera Maškaráda má v Dánsku podobné postavení jako Smetanova Prodaná nevěsta u nás. Ve své orchestrální tvorbě Nielsen stylově vyšel z brahmsovsko-dvořákovského romantismu, ale velmi brzy se propracoval k originálnímu modernismu a novoromantismu. Svou energií, syrovou invencí a spojením s lidovou kulturou má Nielsen místy blízko k Leoši Janáčkovi.

Přestože u nás Nielsenovo jméno není zcela neznámé (Janáčkova filharmonie Ostrava či Komorní filharmonie Pardubice mají na svém kontu nahrávky jeho hudby pro různá zahraniční vydavatelstvo, do koncertních programů našich orchestrů a širšího povědomí českých posluchačů se dostává jen velmi pozvolna. V listopadu proto Český rozhlas 3 – Vltava představí Nielsenovu orchestrální a symfonickou tvorbu. Ve třech dílech pořadu CD Laser bude postupně uvedeno v provedení vybraných světových orchestrů všech šest Nielsenových symfonií. Ty budou doplněny dalšími jeho orchestrálními skladbami.

Vysílání: v neděli 4., 11. a 18. listopadu 2012, ČRo 3 – Vltava, 21.00 hod

Tomáš Kráčmar, spolupracovník ČRo3 – Vltava
in:Týdeník Rozhlas 44P/12, 24. října 2012