Čtyři verze Munchova Křiku

Známý expresionistický obraz Edvarda Muncha Křikbyl vytvořen ve čtyřech variantách. Nestarší je z roku 1893, nejmladší z roku 1910. Křik patří k nejznámějším obrazům malíře a grafika Edvarda Muncha (1863–1944), který patří k hlavním představitelům expresionismu. Ústředním tématem jeho děl je člověk s pocity úzkosti a prázdnoty.

Dvě verze Munchova Křiku (nebo také Výkřik, norsky Skrik, anglicky Scream) jsou olejomalby, další dvě jsou pastely. V posledních letech se veřejně vystavené verze staly opakovaně obětí krádeže. V roce 1994 byl ukraden obraz Křik z Národní galerie v Oslu, ještě téhož roku byl ale nalezen a znovu se tam vrátil. O deset let později si maskovaní ozbrojení lupiči odnesli za bílého dne jednu z verzí Křiku visící v Munchově muzeu. Také tu však později policie našla a v roce 2008 mohl být obraz opět vystaven.

Verze Munchova Křiku z roku 1895, pastel na kartonu byla 2. května 2012 prodána za 119 922 500 dolarů.

Edvard Munch se narodil roku 1863 ve vesnici Adalsbruk. Jeho raná tvorba byla ovlivněna francouzskými impresionisty. Stěžejní část jeho díla včetně nejslavnějšího obrazu Křik, který vznikl v roce 1895, představuje umělecký styl expresionismus. Munch zemřel v roce 1944 ve věku 80 let v Oslu.

Kurátor norského Národního muzea umění, architektury a designu Øystein Ustvedt uvedl, že dílo získalo slávu především proto, že jeho tématem je „moderní úzkost“ a v širší perspektivě základní lidské emoce. „Domnívám se, že poválečný existencionalismus obrazu pomohl, aby se stal ikonou moderního umění. Je to také obraz, který je velmi snadné poznat, kopírovat, napodobovat či parodovat,“ řekl Ustvedt.

Křik je zřejmě nejznámější umělcovo dílo. Ústředním tématem jeho děl je člověk s pocity úzkosti a prázdnoty. Melancholie a ohrožení dýchají i z jeho krajinomaleb. V Křiku umělec transformoval reálný zážitek z procházky na okraj Osla, kde byla v ústavu pro choromyslné hospitalizována Munchova sestra Laura. Nedaleko prý byla městská jatka – a tak tu za teplých letních večerů bylo údajně slyšet řev zabíjených zvířat i křik chovanců v ústavu.

Michael Stanovský, 30. června 2012