Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Jakub Hrůša hudebním ředitelem v Kodani


Královské divadlo v Kodani (Det Kongelige Teater) 1873
(The magazine „Før og Nu“, 1917) foto Wikimedia Commons

Královské divadlo v Kodani (Det Kongelige Teater) 2004
foto Wikimedia Commons

Hudebním ředitelem opery kodaňského Královského divadla je Čech! Třicetiletý český dirigent Jakub Hrůša se stal novým hudebním ředitelem opery kodaňského Královského divadla (Det Kongelige Teater). Umělecký ředitel opery Keith Warner označil Hrůšu za „perfektního člověka“ pro tuto práci.

V současné době působí jako hudební ředitel britského operního projektu Glyndebourne on Tour a šéfdirigent u Pražské komorní filharmonie (PKF).

„Královská dánská opera mě na tři roky jmenovala generálním hudebním ředitelem počínaje sezonou 2013/2014. Do té doby se stávám designovaným hudebním ředitelem,“ uvedl v prohlášení Jakub Hrůša. Dodal, že tento post získal v mezinárodním výběrovém řízení, kterého se zúčastnilo téměř 150 zájemců.

Role hudebního ředitele bude v následujících letech pro operu Královského divadla klíčová, uvádí tiskové prohlášení této instituce. Bude mít na starosti dohled nad hudebními standardy, poradenstvím a plánováním.

Pro každou sezonu se počítá, že bude řídit nejméně dvě opery a koncert. Umělecký ředitel opery Keith Warner označil Jakuba Hrůšu za „perfektního člověka“ pro tuto práci. Jakub Hrůša je považován za jeden z nejvýraznějších dirigentů mladé české generace.

ČRo (Radio Praha), 4. října 2011

Rozhovor z internetového portálu Opera Plus

Připomeňme, že letos v květnu zařadil prestižní britský časopis Grammophone Jakuba Hrůšu do žebříčku nejnadějnějších mladých světových dirigentů.

Pane Hrůšo, co přesně budou vaše pracovní závazky v Kodani obnášet?

Post generálního hudebního ředitele jsem přijal od sezony 2013/14, a to zatím na dobu tří let. Zavázal jsem se trávit v tomto městě a v této instituci podstatné množství času v roce, dirigovat dvě nebo tři produkce každý rok a dva koncerty s vynikajícím orchestrem této Opery, který organizuje celou symfonickou řadu koncertů, stejně jako řadu koncertů komorních. Také jsem zodpovědný za za kondici stálého pěveckého ansámblu, sboru a orchestru, a to jako šéfdirigent, a také za balet. Shrnuto a podtrženo za veškerou hudební složku činnosti této instituce. Budu pracovat v týmu s novým intendantem Opery, britským režisérem Keithem Warnerem, který nastoupil do této funkce se začátkem této sezony. Do srpna 2013 budu působit jako jejich Music Director Designate, což bude obnášet plánování, konzultační činnost, návštěvy představení a pozorování všech aspektů fungování instituce.

Celá věc se seběhla v průběhu roku 2011. Divadlo vypsalo mezinárodní výběrové řízení, jehož se zúčastnilo cca 150 kandidátů z celého světa. Dirigoval jsem v Kodani v lednu a únoru inscenaci Borise Godunova, což přesvědčilo mnohé ze složek divadla, aby mě vyzvali k účasti v tomto konkurzu, již jsem předtím nijak neplánoval. Postupným zužováním počtu kandidátů, rozhovory s vybranými z nich, objížděním světa a sledováním jejich aktivit jinde došlo celé divadlo k jednomyslnému konsenzu, že chtějí post nabídnout mně.

Ještě bych měl asi zmínit, že divadlo funguje jako projektové, ovšem se stálým pěveckým ansámblem, v němž lze najít poměrně mnoho mezinárodně úspěšných a uznávaných osobností. Program mé aktivity se ještě teprve plánuje, ale mohu myslím prozradit, že svou činnost zahájím inscenací Verdiho Otella a v prvním roce ještě nastuduji Dvořákovu Rusalku v režii Richarda Jonese.

Jak to bude dál s vaším angažmá v Glyndebourne a závazky v Tokiu?

Vzhledem k tomu, že v Kodani v plném nasazení nastoupím v sezoně 2013/14, nedochází s žádnou z institucí, ve kterých nyní působím, ke střetu zájmů. Mé kontrakty v Pražské komorní filharmonii a Glyndebourne běží do sezony 2012/13. V případě Glyndebourne jsme se víceméně dohodli, že smluvně dále pokračovat nebudu, pouze jako host. V Pražské komorní filharmonii jsme zahájili jednání o podobě naší další spolupráce a jednání zatím stále probíhá. Post v Tokiu nijakým způsobem s Kodaní ani jakoukoli jinou štací nekoliduje, neboť se jedná pouze o pravidelné hostování.

Změní se něco na rozsahu vašich aktivit v Pražské komorní filharmonii?

Do doby mého nástupu na post v Kodani se žádná z mých aktivit nijak nezmění. Budu sice pracovat pro Kodaň jako designovaný hudební ředitel, ale centrem mého zájmu je stále na prvním místě Pražská komorní filharmonie – a sezonně na podzim Glyndebourne.

Děkujeme pane Hrůšo za rozhovor a ještě jednou k vašemu novému angažmá gratulujeme a přejeme hodně úspěchů!

Vít Dvořák, 3. října 2011
Opera Plus (informační portál o opeře, baletu a vážné hudbě), www.operaplus.cz


Jakub Hrůša, foto archiv

Jakub Hrůša, foto archiv

Jakub Hrůša

Narozen 23. července 1981 v Brně.

Dirigování se začal věnovat během studia na všeobecném gymnáziu v Brně. Po maturitě byl přijat na Hudební fakultu Akademie múzických umění v Praze, kde studoval u Jiřího Bělohlávka, Radomila Elišky a Leoše Svárovského. Studia ukončil v roce 2004 absolventským koncertem se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu mj. provedením symfonie Asrael Josefa Suka. V roce 2005 byl stážistou na Universität der Künste v Berlíně ve třídě profesora Lutze Köhlera.

V roce 2000 se ve svých 18 letech zúčastnil mezinárodní dirigentské soutěže Pražského jara, v níž získal čestné uznání poroty a další dvě ceny pro nejmladšího a nejúspěšnějšího českého kandidáta. Roku 2003 se stal laureátem mezinárodní soutěže dirigentů „Lovro von Matačić“ v chorvatském Záhřebu, kde poté vystoupil na koncertě vítězů se Záhřebskou filharmonií.

První dirigentské zkušenosti získal vedením Symfonického orchestru ZUŠ města Brna, roku 2002 se stal šéfdirigentem Pražského studentského orchestru, který řídil následující tři roky. Jakub Hrůša byl také dirigentem Českého studentského orchestru, s nímž slavnostně zakončil mezinárodní festival mladých orchestrů „Young Euro Classic 2003“ v Berlíně. S oběma tělesy nahrál mnohé rozhlasové snímky.

Během studií na Akademii múzických umění Jakub Hrůša postupně spolupracoval mj. s Jihočeskou komorní filharmonií České Budějovice, Akademickými komorními sólisty, Talichovým komorním orchestrem, Plzeňskou filharmonií, Pražským komorním sborem a Pražským filharmonickým sborem, Českým filharmonickým sborem a Filharmonií Brno, Janáčkovou filharmonií Ostrava ad., pravidelněji pak s Pražskou komorní filharmonií a Filharmonií Bohuslava Martinů ve Zlíně. V letech 2002–2005 byl asistentem šéfdirigentů České filharmonie Vladimira Ashkenazyho a Zdeňka Mácala.

Na podzim 2004 debutoval se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK a krátce nato s Českou filharmonií, s níž uzavřel 10. ročník Festivalu Bohuslava Martinů v Praze. V roce 2005 dirigoval Slovenskou filharmonii v Bratislavě a spolupracoval dále s Orchestra Sinfonica di Milano Giuseppe Verdi a Orchestra di Roma e del Lazio. Společně se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu poprvé vystoupil na festivalu Pražské jaro.

Jakub Hrůša se věnuje také opeře. V roce 2001 nastudoval ve světové premiéře dílo Marko Ivanoviče Dívka a smrt, spolupracuje s Národním divadlem v Praze, na jehož scéně dirigoval Janáčkovy Příhody lišky Bystroušky. Pro sezónu 2008/09 nastudoval Dvořákovu Rusalku. V Hongkongské festivalové opeře uvedl Massenetova Werthera.

Od počátku sezóny 2005/06 působil Jakub Hrůša jako šéfdirigent Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín a jako stálý dirigent Pražské komorní filharmonie a stal se asistentem šéfdirigenta Orchestre Philharmonique de Radio France Myung-Whun Chunga. V září 2006 poprvé vystoupil před japonským publikem s Novou japonskou filharmonií v Tokiu, následovaly koncerty s Orchestre du Capitole v Toulouse, Orquesta Sinfónica de Galícia ve Španělsku, a britskými tělesy Bournemouth Symphony Orchestra, Royal Scottish National Orchestra a BBC Symphony Orchestra, orchestrem La Monnaie v Bruselu a Deutsche Sinfonie-Orchestru v Berlíně, Gewandhausorchester v Lipsku, v Birminghamu, Cagliari, Budapešti, Trondheimu, Záhřebu, Bratislavě, s Filharmonií B. Martinů cestuje po Španělsku, s PKF hostoval na různých zahraničních festivalech (Rheingau aj.). V roce 2008 uvedl symfonický program s filharmonií v Hongkongu a vrátil se do Japonska k Tokyo Metropolitan Symphony Orchestra. V létě diriguje Carmen v Glyndebourne Festival Opera s Londýnskou filharmonií, během podzimu uvedl sérii provedení této opery po Anglii. V roce 2009 poprvé vystoupil v USA.

V současné době působí nejen jako šéfdirigent Pražské komorní filharmonie, jako umělecký ředitel festivalu Glyndebourne on Tour a jako hlavní hostující dirigent Tokijského metropolitního orchestru. V nedávné době byl také jmenován do funkce hudebního ředitele Královské dánské opery. Mezi významné body sezony 2011/2012 patří návrat Jakuba Hrůši do lipského Gewandhaus Orchestra, České filharmonie nebo k Finským rozhlasovým symfonikům. Nelze opomenout ani hlavní japonské turné s Pražskou komorní filharmonií či koncertní provedení Beethovenovy opery Fidelio na festivalu Pražské jaro. Pod jeho vedením vzniklo v poslední době šest nahrávek u společnosti Supraphon, mezi které patří i kritiky uznávaná živá nahrávka Smetanovy Mé vlasti s Pražskou komorní filharmonií. Jakub Hrůša je prezidentem společnosti International Martinů Circle.

Šéfdirigentem Pražské komorní filharmonie je od začátku koncertní sezony 2008–2009.

zdroj: Wikipedie + stránky Pražské komorní filharmonie, stav 15. prosince 2011

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Buďte první, kdo bude hodnotit článek!
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2019 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2019. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.500.318 • onln: 2 • robot ostatni • php: 0.546 sec. • www.severskelisty.cz • 18.205.60.226
file v.20190115.000429 • web last uploaded 20190901.041847
2017:204 • 2018:113 • 2019:94