Zapomeňte na Björk, SIGUR RÓS přicházejí!

SIGUR RÓS, foto Lilja Birgisdottir

Máte-li rádi chladně vzrušivou krásu hudby islandské princezny Björk, nastražte ušiska. Už 14. dubna v Paláci Akropolis v Praze hraje skvělá islandská čtyřka Sigur Rós, patřící dnes k první lize evropské hudební scény. Vznikli v Reykjavíku roku 1994 jako projekt teenagerů, věřících severské mytologii, provázející jejich život na každém kroku. Už jejich dědové brali ohledy na všudypřítomné "skryté lidi", ovlivňující jejich osudy, v jejichž existenci věří i v době helikoptér a počítačů. Běžně tu například dělníci stavějící silnice raději udělají zatáčku navíc, než aby zkřížili místo, spjaté se skrytými lidmi!

Tvorba Sigur Rós je něco nepolapitelného. Jejich první ambientem ovlivněné album Von (Naděje, 1997) prý jsou "My Bloody Valentine a Neu mixnutí v míchačce na beton se svěží islandskou originalitou", druhé album Recycle Bin (Odpadkový koš, 1998) tvoří remixy debutu z pracek Gus Gus, Curver, Biogen, Thor i Sigur Ros. EP Svefn-G-Englar, coby první počin distribuovaný i mimo Island, vyhlásil NME v září 1999 singlem týdne. Zdroje hudby Sigur Rós vyvěrají právě ze základů severské mytologie plné skrytých lidí a skřítků a samozřejmě i z chladné krásy islandské přírody. Je to jako když si vygenerujete ten nejkrásnější mrazivý sen, který si umíte představit a strávíte na něm celou noc! A samozřejmě zpívají v rodné islandštině.

A jak zní aktuální CD Ágætis Byrjun (71:49 min., FatCat Records / PIAS), z něhož asi Praha uslyší nejvíc? Jak na mne působí deska, jíž americký magazín Spin vyhlásil 13. albem roku před Madonnou (18) a U 2 (20)? Je to CD plné majestátné melancholie, jiskřivého smutku a patosu, jemuž podlehnout není hanbou, ale požitek. Vzdáleně, odkazuje na sladkobolné splíny Cocteau Twins a nadčasovost Dead Can Dance. Je to o vzpomínání na království ledu a ticha, o touze vrátit se do míst, kde to důvěrně znáte přesto, že jste je nikdy nenavštívili. Snad jen ve snech. A tak se nebojím slíbit, že v případě živého vystoupení Sigur Rós půjde o Zážitek. Do Akropole si totiž přivezou velkou doprovodnou kapelu, čítající houslovou i klávesovou sekci, violoncello, živé bicí, samplery, baskytaru, kytaru a zpěvy. Dle reakcí publika po celé Evropě se jedná o jedinečnou emotivní záležitost, kterou nelze spatřit každý den!!!

Radek Strnad, musicpage.cz, 20. března 2001