Hudebně-historická vzpomínka na Island

V brněnském Klubu moravských skladatelů se konal 7. listopadu 2000 koncertní večer. Nešlo o událost pouze lokální, zazněla díla známých osobností, jejichž umělecký přínos dávno přesáhl hranici naší republiky. Význam načasování koncertu právě na tento den byl posluchačům objasněn během poslechu hudby.

Skladbu Čechoameričana Karla Husy Slovenské evokace pro klarinet, violu a violoncello (interpret Emil Drápela, Karel Plocek a Pavel Šabacký) uvedl zasvěceným slovem Pavel Blatný. Připomněl, že Mistr převzal v říjnu v Praze čestný doktorát AMU. Pro členy Severské společnosti bude jistě zajímavé sdělení, že u Karla Husy v USA studoval i islandský skladatel Hjálmar H. Ragnarsson. Krásnou a temperametní moderní skladbu následovala díla hostí – plzeňských skladatelů.

Písně stromů Karla Simandla (2 violoncella – Aleš Terš, Dana Jelínková) nás vnesly do pralesa zvuků, kde bylo možno nechat prostor představivosti a snažit se pochopit mimohudební sdělení (písně Nářky a Tlející listy) Do světa poezie nás uvedla skladba Jiřího Bezděka Oblak a dým – cyklus sedmi malých vokálních scén pro soprán a klavír na slova Vladimíra Stuchlého (Svatava Luhanová-Jiroušková – soprán, Eva Štruncová – klavír). Velmi zajímavá zvukomalebná hudba zakončila první část večera.

Dílo ředitele brněnské konzervatoře Evžena Zámečníka – Trio per tre viole (Jan Řezníček, Miroslav Kovář, Karel Plocek) bylo svým obsazením pro autora netypické. "Oddechová" skladba psaná mezi operní kompozicí těží z různých zvukových poloh nástrojů, je výrazově obtížná, ale poslechově příjemná a nápaditá.

Na brněnský večer však zavanul i dech dalekého Severu – dozvěděli jsme se, že 7. listopad 2000 je 450. výročím úmrtí islandského národního hrdiny Jóna Arasona. Tento ctěný muž se stal roku 1524, kdy Island spadal pod Dánsko, biskupem v Holaru. Vedle dynastických rozbrojů té doby byla dalším pramenem sváru reformace, kterou přes odpor islandského obyvatelstva panovníci násilím prosazovali. Přinášela jim totiž obohacení církevním majetkem. Island měl tehdy již více než 500-letou katolickou tradici, je proto pochopitelné, že zavádění nové víry spojené s posílením vlivu dánského krále vyvolalo na ostrově pobouření. Do čela obhájců tradiční víry i samostatnosti se postavil právě Jón Arason, na podporu jeho obranu mu poslal svůj list i tehdejší papež Pavel III. Islanďané však byli nakonec poraženi a statečný biskup byl 7. listopadu 1550 popraven. Tento mučedník, který byl též vynikajícím básníkem a založil na ostrově první tiskárnu, zůstal v paměti Islanďanů národním hrdinou.

Jako vzpomínka jeho výročí zazněla na koncertě známá klavírní fantazie Island brněnského skladatele Richarda Mayera. Bouřlivá skladba, která po čistých, zádumčivých tónech rytmicky a dunivě rozeznívá celou klaviaturu, vyvolává představy islandských gejzírů a sopek, nebo i pohnutých dějin ostrova. Jak jsme již psali, dílo mělo premiéru na Harvardské univerzitě roku 1990, kdy bylo též natočeno pro americké rozhlasové stanice. Dílo se setkalo s obdivným ohlasem posluchačů na mnoha místech naší republiky. Zásluhu na tom má také vynikající interpretace prof. Milana Bialase, který s touto moderní, technicky i výrazově nesmírně náročnou skladbou už téměř srostl. I tento večer ho odměnil dlouhotrvající potlesk a volání "bravo". Muzikolog a historik PhDr. Richard Mayer, vedoucí Islandské sekce brněnské pobočky Severské společnosti, se nechal inspirovat Islandem i v mnoha jiných skladbách (např. Sága severské noci, Magna missa millenia islandica, Reykjavík).

Závěr večera patřil skladbě známého mistra hudebního zvuku, již zesnulého Jana Nováka Kouzelné písně pro soprán, klarinet a bubínek na slova lidové poezie (Šárka Brychová, Emil Drápela a Martin Opršal). Živá a hravá melodie nás vrátila ze severské historie do přítomnosti moravského podvečera a zanechala spolu s ostatními uměleckými dojmy i mnoho myšlenkových podnětů.

PhDr. Eliška Štoudová, pobočka Brno, 10. prosince 2000