Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Rok ve znamení Augusta Strindberga

August Strindberg
August Strindberg

Stockholm si ještě nestačil pořádně vydechnout po slavnostním ukončení náročného programu kulturní metropole Evropy a již se na bedra jeho kulturních institucí valí nové úkoly. 22. ledna uplynulo 150 let od narození nejvýznamnějšího švédského spisovatele Augusta Strindberga.

Kulturní rada města Stockholmu, která koordinuje celoroční strindbergovské oslavy, chce letošního výročí využít k vytvoření nové “ikony stockholmského a švédského kulturního života”. Důraz je kladen nejen na propagaci Strindbergova literárního díla, které je dnes známé po celém světě, ale především na zachycení mnohostrannosti Strindbergovy složité osobnosti. V Královské knihovně byla zahájena výstava August Strindberg – básník a člověk mnoha tváří. Severské muzeum vyčlenilo část svých prostor ke stálé výstavě Strindbergových kreseb, obrazů, fotografií, rukopisů a knih. Ve Strindbergově muzeu lze zhlédnout výstavu Klášter obsahující autorovým životem a dílem inspirované kostýmy. Nakladatelství Bonniers vydalo výbor ze Strindbergovy pozůstalosti, v nejbližší době bude dokončeno celonárodní vydání Sebraných spisů A. Strindberga (dosud vyšlo 49 svazků) a na knižním trhu se objevily dokonce dvě strindbergovské kuchařky. Královská činohra připravuje novou inscenaci Modré knihy a Ingmar Bergman se ve svých 80 letech pouští do nastudování Sonáty příšer. Jak je vidět, Švédové budují svou “kulturní ikonu” velice důkladně.

August Strindberg – básník a člověk mnoha tváří

Strindberg pracoval v letech 1874–1882 na částečný pracovní úvazek ve stockholmské Královské knihovně a po jeho smrti zde byly deponovány jeho rukopisy. Instalovaná výstava zdůrazňuje kromě Strindbergovy spisovatelské činnosti i jeho další zájmy, jakými byly například okultismus a alchymie, jazykověda, hudba, malířství a fotografie. Ve skleněných vitrínách jsou vystaveny originály rukopisů s barevnými poznámkami autora, kresby, fotografie, jazykovědné studie i použité lakmusové papírky popsané chemickými vzorci. V příruční knihovně si lze prolistovat fotokopii Okultního deníku. Pro českého návštěvníka není bez zajímavosti, že v těsném sousedství výstavních exponátů si může prohlédnout originál Ďáblovy bible (Codex Gigas) z počátku 13. století, který byl do Švédska odvezen z Prahy během třicetileté války jako válečná kořist. Výstava August Strindberg – básník a člověk mnoha tváří bude otevřena do konce června.

Stálá výstava o A. Strindbergovi v Severském muzeu

Strindberg navázal během svého života úzký kontakt s Arturem Hazeliem, zakladatelem Severského muzea ve Stockholmu. V roce 1914 předali Strindbergovi dědicové muzeu spisovatelovy rukopisy a knihovnu. Severské muzeum postupně získalo rovněž sbírku Strindbergových kreseb a obrazů, která se stala základem nově otevřené stálé výstavy. Její plocha není příliš velká, neboť zabírá pouze jeden z ochozů schodiště v zadní části budovy. Velká je však její vypovídací schopnost, neboť představuje Strindberga v celé jeho tvůrčí mnohostrannosti – jako spisovatele, malíře, fotografa, hudebníka a vědce.

Na Strindbergově malířské tvorbě je nejzajímavější přenášení napětí ve vlastním nitru do přírodních motivů: zobrazoval především les, moře, útesy a oblohu, a to vždy v silně excitovaném stavu. K malířství se utíkal hlavně v období literárních tvůrčích krizí. Na přelomu století začal v souvislosti s hlubokou duševní krizí hraničící se šílenstvím malovat naturalistické obrazy se symbolickým obsahem. V této době se také ze Strindberga-ateisty stává věřící člověk ovlivněný mysticismem Emanuela Swedenborga. Strindberg nikdy nemaloval osoby – v jednom případě pouze přizpůsobil zobrazovaný skalní útes svému profilu – a často maloval po paměti doma. V určitých obdobích se chtěl věnovat výhradně malířství, ale umělecký svět jej nepřestával považovat za amatéra.

Zatímco pro Strindberga-malíře je zobrazování osob či tváří naprostým tabu, zobrazování portrétů a postav hraje ústřední roli v tvůrčí činnosti jiné části umělcovy osobnosti – v díle Strindberga-fotografa. O fotografii se Strindberg zajímal již od útlého mládí a jeho zájem vždy provázely novátorské ideje. Vznikaly impresionistické rodinné fotografie a psychologické autoportréty, fotoreportáže, fotogramy, ale také experimenty s barevnou fotografií (například trojí expozice), studie mraků či astronomické fotografie.

Výstava obsahuje také originální vydání Slečny Julie a několik zajímavých textů a knih ze spisovatelovy knihovny. Strindberg vždy četl s tužkou v ruce, temperamentně komentoval text a s jeho autorem často v duchu tvrdě polemizoval. Na sbírku Shakespearových sonetů připsal “Schit!”, neboť zřejmě uznával pouze Shakespeara dramatika, nikoli básníka. Někde doplnil obdivné výkřiky, jinde zase nešetřil výhradami, například vůči autorce jistého pojednání o věrnosti a inteligenci psů, protože se psů hrozně bál.

August Strindberg
August Strindberg

Klášter v Modré věži

V šestipatrovém domě na ulici Drottninggatan, ve kterém Strindberg prožil poslední čtyři roky svého života a kterému říkal Modrá věž, bylo roku 1973 otevřeno Strindbergovo muzeum. Tvoří je několik výstavních místností s fotografiemi, obrazy a originálními texty, autorova ložnice, jídelna, pracovna a samostatná knihovna s 3000 svazky. 22. ledna zde byla zahájena výstava Klášter – expozice strindbergovsky laděných kostýmů, kterou lze zhlédnout do 28. února.

Název výstavy je inspirován Strindbergovým románem z prostředí berlínské umělecké bohémy na přelomu let 1892-93. U pomyslného hospodského stolu jsou naaranžovány kostýmy znázorňující Strindberga a jeho umělecké kolegy z “berlínského” období, například Edvarda Muncha (expresivně barevný frak) či Stanislawa Przybyszewského (dekadentní úbor). V hospodské partě jsou však také Strindbergem inspirované postavy současných autorů, například Jack (alias džínový kabát) švédského rockového rebela Ulfa Lundella. Autorka exponátů Nina Sandströmová se plně poddala svým asociačním vizím a v jiné části výstavy – zátiší s prádelní šňůrou ověšenou košilemi, ponožkami a spodním prádlem – se pokouší nalézt odpověď na nejintimnější otázky Strindbergova života. Otázkou zůstává, zda je to na Strindbergovi to nejdůležitější.

26. ledna 1999 – Zdeněk Lyčka, Stockholm

August Strindberg (22. 1. 1849 – 14. 5. 1912)

August Strindberg patří mezi nejvýznamnější švédské spisovatele. Kromě literární činnosti (drama, próza, poezie) se věnoval i dalším uměleckým oborům (zejména malířství, fotografii a hudbě) a vědě (historii kultury, jazykovědě, chemii, alchymii aj.). Po neúspěšném pokusu o hereckou a lékařskou kariéru se živil jako domácí učitel, novinář a knihovník ve stockholmské Královské knihovně. Byl celkem třikrát ženat – s herečkou Siri von Essen, novinářkou Fridou Uhlovou a herečkou Harriet Bosseovou. Část života strávil ve Francii, Švýcarsku, Německu a Dánsku. Pro svou nekompromisní kritiku švédské společnosti a jejích představitelů mu nikdy nebyla udělena Nobelova cena, přestože by si ji svými uměleckými kvalitami jistě zasloužil. K jeho nejznámějším dramatům patří Slečna Julie, Hra snů, Tanec smrti, Sonáta příšer, Královna Kristina a mnoho dalších, z prózy lze jmenovat především romány Červený pokoj, Lidé na Hemsö, Osamělý, Klášter a povídkovou sbírku Manželské historie.

v Severských listech publikováno

Související články

Augustova cena (August Priset) – 25. 12. 2005
Strindbergiana 2005 – 19. 8. 2005
Reine Brynolfsson: Paralysie Générale – 28. 11. 2004
Zlínský Tanec smrti – 1. 3. 2001
August Strindberg (1849-1912), osobnost švédského dramatu – 26. 1. 1999
Rok ve znamení Augusta Strindberga – 26. 1. 1999

Hodnocení článku

Buďte první, kdo bude hodnotit článek!
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2019 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2019. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.505.378 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.497 sec. • www.severskelisty.cz • 3.229.122.219
file v.20190115.000412 • web last uploaded 20190901.041847
2017:241 • 2018:156 • 2019:96