Navštívili jsme Finsko

Pohled na Dóm na Senátním náměstí

Při jednání na českém velvyslanectví, zleva člena Finské sekce
Severské společnosti Hana Kučerová, průvodkyně Sirpa Seppälä,
předsedkyně  Finsko-české společnosti Blanka Lemmetyinen
a historik Heikki Larmola

Pomník běžce Paavi Nurmiho u helsinského Olympijského stadionu

 V salónku Havel restaurace Vltava, zleva novinář Jari Aula,
překladatel Leo Bessonoff a průvodkyně Sirpa Seppälä
foto Michael Stanovský

Po delší odmlce se zaktivizovaly vzájemné přátelské styky mezi Finsko-českou společností z Finska  a Severskou společností z České republiky. 

Na pozvání Finsko-české společnosti navštívila ve dnech 11. až 15. října 2006 pětičlenná delegace vedení Severské společnosti Helsinky. Delegaci vedla předsedkyně Severské společnosti Marta Janíková, Finskou sekci zastupoval její předseda Ing. Jaroslav Holenda spolu s dr. Hanou Kučerovou, dále se cesty zúčastnili členové výboru Ing. Michael Stanovský a Jana Kulišová.

Delegaci se dostalo přijetí vskutku na nejvyšší úrovni. V nově rekonstruovaných prostorách Českého velvyslanectví byli všichni přijati českým velvyslancem J. E. Vladimírem Kotzym a jeho chotí, setkání se účastnil i kulturní atašé David Mašek a zástupci Finsko-české společnosti. Pan velvyslanec i jeho choť se živě zajímali o dění jak ve Finsko-české společnosti, tak v Severské společnosti. Nabídli spolupráci i podporu podle možností zastupitelského úřadu, ta byla později konkretizována především v poskytnutí vhodné místnosti pro výuku českého jazyka. Výuka pořádaná finskými přáteli již probíhá, ne však ve vyhovujících prostorách, především nestačí kapacita učebny, neboť zájem o výuku stále stoupá.

Hovořilo se i o možnostech další vzájemné spolupráce, zvláště v oblasti kulturní (hudba) a školství. Manželka pana velvyslance, sama učitelka, připomněla finský projekt základního školství, který může být vzorem pro zkvalitnění výuky v českých školách.

Za finskou stranu se rozhovorů zúčastnila především předsedkyně Finsko-české společnosti Blanka Lemmetyinen a členové výboru Leo Bessonoff, dr. Heikki Larmola, šéfredaktor časopisu Pohled do Česka (Näköalla Tšekkiin) Jari Aula a zasloužilá členka společnosti Pirkko Järvinenová. Česká strana byla příjemně překvapena zjištěním, že všichni přítomní Finové a Finky hovoří dobrou češtinou.

Blanka Lemmetyinen seznámila přítomné s historií i současností Finsko-české společnosti. Roku 1948 byla založena Finsko-československá společnost, která se po rozdělení Československa a odchodu slovenských členů přejmenovala na Finsko-českou společnost. K tomuto aktu byla víceméně přinucena, neboť začátkem devadesátých let se nedokázaly naše dvě nově vzniklé republiky dohodnout na vzájemném vztahu a podpoře finské společnosti.

Společnost je samostatná, její sféra zájmu nepřesahuje do žádné jiné severské země. Má asi 400 členů, což je relativně hodně, uvážíme-li, že Finů je zhruba polovina, jak Čechů. Pro srovnání, Severská společnost má zhruba stejný počet členů, ale její sféra zájmu zahrnuje všech pět severských států.

Finsko-česká společnost pořádá různé společenské akce při významných výročích, v minulosti organizovala i každoroční zájezdy do České republiky, vydává jednou ročně časopis Näköalla Tšekkiin a pořádá kurzy češtiny. Na druhou stranu neorganizuje tolik akcí jako Severská společnost, členové se schází jen dva až třikrát ročně.

V diskusi vystoupila předsedkyně Severské společnosti Marta Janíkova s tím, že Severská společnost velmi vítá iniciativu finské strany a česká strana se bude snažit zkvalitnit vzájemné vztahy např. vytipováním zajímavých míst pro návštěvníky České republiky z řad Finsko-české společnosti. Také podpoří výměnu informací o kulturním dění v České republice, vzájemnou výměnu časopisů i pomoc při zprostředkování návštěv výkonných umělců a souborů. Informovala o činnosti a struktuře Severské společnosti. O činnosti Finské sekce promluvil její předseda Jaroslav Holenda.

Hostitelská finská společnost má k dispozici malou a skromnou klubovní místnost v prostorách bývalé trafostanice v suterénu jednoho paneláku na severním předměstí Helsinek. Klubovna slouží jako kancelář, knihovna, učebna i společenská místnost. Zástupci Severské společnosti tu se svými finskými přáteli strávili příjemný podvečer při kávě, karelských pirožcích a finských národních zákuscích – skořicových koláčích. Nechyběly však ani české tvarohové posvícenské koláče s rozinkami z kuchyně členek Finsko-české společnosti.

Podzimní, poněkud pošmournou sobotou, provedla české přátele po Helsinkách drobná Finka, česky mluvící průvodkyně Sirpa Seppälä, ukázala jim nejznámější pamětihodnosti – Senátní náměstí, Skalní kostel a Olympijský stadion, z jehož věže byl velmi pěkný pohled nejen na celé město, ale i na ostrovy a ostrůvky daleko v moři. Prohlídka města byla ukončena společným obědem v salónku „Havel“ restaurace Vltava, největší ze šesti českých helsinských restaurací, která byla nedávno otevřena v těsné blízkosti hlavního nádraží.

Pět dní strávených v Helsinkách uběhlo jako voda, poslední den si čeští přátelé vyrazili lodí na ostrov s pevností Suomenlina již sami.

Lze si jen přát, aby znovu započatá spolupráce mezi Finsko-českou společností a Severskou společností zdárně pokračovala.

Hana Kučerová, redakčně upraveno, 1. listopadu 2006