České kořeny ve Švédsku

foto z filmu

Švédsko zvláště po druhé světové válce proslulo jako země, která je otevřena cizincům. Díky své neutralitě mělo možnost okamžitě rozvíjet průmyslovou výrobu – jenomže nebyl dostatek dělníků. Poměrně přívětivou imigrační politiku má Švédsko dodnes, proto není divu, že se tam po roce 1968 přistěhovala i řada emigrantů z tehdejšího Československa.

Mezinárodní český klub (MČK), a kyjovské KAM studio natáčelo v loňském roce dokumentární film mapující osudy některých našich občanů usazených ve Švédsku. 8. září 2009 bylo ve švédském Norrköpingu dokončeno desetidenní natáčení zatím prvního pilotní dílu dokumentární série České kořeny.

Dokument je sondou do života osmi českých rodin či jednotlivců, žijících trvale ve Švédsku. Co jim tato země dala či vzala? Jak pohlížejí na svůj odchod z Československa a na svůj život na severu po čtyřiceti letech? Jak vidí ze svého zorného úhlu Švédsko a švédskou společnost oni i jejich děti zde narozené?
Film nahlíží nejen do prostředí českých rodin, ale přibližuje i atmosféru švédských měst
a venkova, kterou dokresluje originální švédskou i českou hudbou. Zajímavostí je, že svolení k využití signifikantní melodie Visa från Utanmyra udělil i velice známý jazzový hudebník a skladatel Georg Riedl (žijící ve Švédsku, narozen v Karlových Varech), spoluautor evropsky proslulé nahrávky Jazz pa Svenska.

Premiéry

Premiérové promítání bude 15. února 2010 v Městské knihovně v Praze na Mariánském náměstí.

Po promítání se bude konat beseda, kterou provází autorský tým:
Martina Fialková (Mezinárodní český klub Praha) – námět, produkce a rozhovory
Tom Kubák (KAM Studio Kyjov) – námět, kamera a střih
Veronika Hollerová – komentář a rozhovory

Další premiéry budou na Moravě v Kyjově nebo v Hodoníně a také na švédském setkání zástupců i členů Svazu českých spolků 13. května 2010 v Kyrkekvarnu.

O filmu

Někteří z krajanů jsou ve Švédsku usazeni od roku 1968 či 1969, jiní přišli v 70. ale i v 80. letech. Profesemi jsou zastoupeni technici, vědečtí pracovníci, umělci, ale i další zajímavá povolání včetně političky a těžaře či truhláře. Cílem bylo zachytit jejich zpětný pohled na vlastní rozhodnutí a na život v nové zemi. Ten se prolíná s pohledem jejich dětí, již narozených ve Švédsku, a případně i jejich českých partnerů, kteří do Švédska přišli již po roce 1989.

Natáčelo se v pobřežním městečku Oxelösund, sídle proslulých železáren SAAB a zároveň i přívětivé rekreační oblasti jihovýchodního Švédska, dále ve Stockholmu, například i na zdejší univerzitě nebo také v přilehlém okolí hlavního města, rozloženého mezi přírodními rezervacemi, jezery i mořem na čtrnácti ostrovech. Další oblastí byl Göteborg obklopený přístavišti s tisíci plachetnic, kde kamera nahlédla například do kanoistického klubu, keramické dílny a také do „kuchyně“ profesora krystalografie. Posledním místem filmování bylo dříve industriální, dnes kulturní město Norrköping, proslulé unikátní koncertní halou a památkovou zónou vytvořenou na místě dřívějšího průmyslového srdce města. To vše jsou prostředí, v nichž žijí a pracují české rodiny ve Švédsku, jejichž členové stanuli před objektivem kamery projektu České kořeny.

Cílem pilotního dílu je otevřít cestu k možnosti natočit další díly věnované Čechům žijícím v dalších zemích, a tak zmapovat přínos českých krajanů těmto zemím. Důležitým motivem je také snaha pomoci překročit mnohdy uměle, dřívějším režimem či obecnými předsudky vytvořené bariéry mezi námi doma a Čechy ve světě.

Film bude dále nabídnut České televizi, Ministerstvu zahraničí, také k využití v krajanských spolcích ve Švédsku ale i jinde, a bude uplatněn na filmových festivalech.

Kdo je kdo

KAM Studio (Kyjov) se zabývá tvorbou dokumentárních cyklů s cestopisným zaměřením, www.kamstudio.cz

Mezinárodní český klub – MČK (Praha), občanské sdružení vydává časopis pro Čechy v zahraničí Český dialog a organizuje řadu akcí se zaměřením na prohlubování kontaktů s krajany ve světě, www.cesky-dialog.net

Pilotní díl projektu je realizován za podpory Okresní hospodářské komory Hodonín.

(red) podle tiskové zprávy MČK, 3. února 2010