Hej, Švédsko! – Setkání Čechů a Slováků ve Švédsku

Jura Holásek, foto Eva Střížovská

Chvilka české poezie
zprava Ota Štorch a Eva Římanová
foto Eva Střížovská

V kterém autobuse se vám stane, že vás řidiči nejen vlídně uvítají a po cestě informují o různých věcech, které vás zajímají, ale i nabídnou čaj, kávičku, horký páreček či chlazené nápoje? A ještě vám to donesou pěkně až k vašemu sedadlu. A to za tuzemské ceny, i když už jsme v Německu…

Tedy, ráda prozradím: takové chování je už tradicí v autobusech vyškovské firmy Moravia Expres. Jezdí z Moravy až do Švédska a Norska. Jak tvrdí šéfka Eva Střížovská, která sjezdila různými autobusy Evropu, Austrálii a kus USA, s řidiči firmy Moravia jezdí nejraději…

Cestu zkomplikovali jedině němečtí celníci. Brzy ráno na hranicích před švédskou lodí museli mnozí cestující ukázat obsah kufrů. Samozřejmě je zajímalo, zda nevezeme na území prohibice alkohol. O drogách ani nemluvě. Šacovali kufry, problémy měla paní, která s sebou vezla léky na srdce, chráněna nezůstala ani Eva (celníkovi se líbil její barevný a velký kufr), při pohledu na množství knih uvnitř však celník ihned ztratil zájem.

Více jak tři hodiny na trajektu jsme prožily v milé společnosti dr. Jiřího Holáska (také jel na setkání krajanů, ale až z Moravy, kde si staví dům a kam se vrátil po třiceti letech švédské emigrace). Přisedl si k nám starší pán (což neměl „chudák“ dělat). Byl to Čech. Jel domů – do Švédska. V Čechách si nechal dělat operaci očí. Pán nám říkal, že do žádných českých spolků nechodí, a že raději veškerý svůj čas tráví na své jachtě a rybaří. Dr. Holásek se však do něj pustil. Zvýšeným hlasem ho peskoval: „Co jste to za Čecha?“

Ve švédském Göteborgu nás uvítal Pavel Mrázek, starosta zdejšího Sokola. Město jsme si vychutnali až druhý den, bylo jasno, po dešti, krásný čistý vzduch, tím je pro Čecha Švédsko typické, přístavní město bylo ponořené do zeleně a kolem nás létali rackové…

Na večeři nás Pavel pozval do čínské restaurace. Záviděly jsme čínskému číšníkovi, jak pěkně umí švédsky (i když pro nás se čínština od švédštiny asi příliš neliší). Naučily jsme se první tři švédská slovíčka: Hej (Dobrý den), Hejdo (Nashledanou) a Tak (Děkuji).

V pátek jsme se přesunuli v autě se Standou Holečkem (je typickým Čechem, stále na něco nadává a nikdy není s ničím spokojen) a Alenkou Lotovou (velmi milá dáma a vynikající kuchařka) 150 km na východ k Jönköpingu. Tady se každý rok setkávají naši krajané ze Švédska. Letos se setkání konalo po sedmnácté a zřejmě přijelo nejvíce lidí – z Göteborgu, Stockholmu, z okolí Jönköpingu, Lundu, Malmö a Uppsaly. Byly tu i rodiny s malými dětmi (děti mluvily mezi sebou švédsky, ale rodiče jim kladli otázky jen česky a přísně vyžadovali i české odpovědi).

Páteční odpoledne patřilo velvyslanci ve Švédsku Tomáši Husákovi (všichni se zajímali, zda není potomek Gustáva Husáka, naštěstí není). Naši krajané ho doslova zavalili všelijakými otázkami, dokonce mu kladli za vinu něco, za co on sám nemohl a ani v nejmenším není zodpovědný. Debata skončila naštěstí smírem. Nejvíce pálila otázka volebního práva Čechů v zahraničí (pan velvyslanec nemohl vyřešit na místě všechny problémy, ale zjistily jsme, že zde je místo pro Český dialog, což uznal i pan velvyslanec). Tedy ne, že by je vyřešil (to je věcí politiků), ale může krajany informovat a případně jim poradit, což už ostatně dělá.

Večerní atmosféru zpříjemnil moravskými písničkami dr. Jiří Holásek (o jeho švédské cimbálovce jsme již v Českém dialogu psali) se svým švédským přítelem – harmonikářem, který se celou dobu tvářil velmi vážně (nepomohlo ani když ho někteří nutili k úsměvu tím, že mu ukazovali zvedlé ústní koutky). Nicméně hrál velmi dobře a procítěně. Tu a tam mu zablikala v očích jiskra.

Sobotní dopoledne patřilo sportu. V nedalekém lese se plulo na kánoích. Následovalo poetické matiné, které se stalo tradicí. Hodinka české poezie byla zasvěcena hlavně lásce a tentokrát byla procházkou staletími až k dnešku. Přednášeli Eva Římanová, Růženka Gajdošová, Jana Witthedová, Pavel Mrázek a Ota Štorch.

Oba pánové, kteří přednášeli básně vlastní, vložili do svých veršů letos řádnou dávku humoru. Bylo to milé osvěžení. Ota navíc mimo program přečetl vtipný fejeton na téma Jak poznáte, že jste starý? Kromě známých skutečností, že když se ráno probudíte a bolí vás to a to, buďte rádi, protože to ještě máte a ještě žijete, či když vaše žena někam odchází, vůbec se neptáte kam, protože jste rádi, že nemusíte jít s ní, nezaujala poslední věta těchto životních zkušeností: Víte moudré odpovědi na všechny otázky, ale nikdo je nechce slyšet! Odpoledne patřilo Evě a jejím dojmům z USA. Krajané pozorně naslouchali, aby potom mohli klást všetečné otázky.

Zajímala je nejen Amerika, ale i to, co se děje v Čechách. Přes politiku, kulturu a společenské dění. Jejich zájem byl opravdu nenucený. Vždycky se těší, že pojedou „tam dolů“, tak říkají, když míří do Čech. Čechy se stále cítí. Při našem setkání se totiž konalo v Norsku mistrovství světa v hokeji. Naši přátelé sledovali zápas Švédsko-ČR. Po utkání nám sdělovali „…tak jsme to těm Švédům nandali“.

Sobotní táborák plápolal ještě za světla, protože se stmívalo v jedenáct (to se ve Švédsku děje jen když celý den svítí slunce, což je ale tady zážitkem). V neděli se všichni loučili s pozdravem, tak zase za rok.

Do Malmö, na návštěvu k našemu milému sponzorovi dr. Polákovi, nás vezla Růžena Gajdošová s manželem. Nejen, že to vzali mimo dálnici, abychom mohli vychutnat krásu země zvané Skåne, ale ještě nám řekli mnoho zajímavého o jejich historii.

Jak cestou „dolů“, tak předtím na setkání jsme měli možnost v mnoha rozhovorech srovnávat české a švédské politické poměry. Vážení, ve Švédsku je to téměř stejná socialistická hrůza! Namyšlenost politiků, kterým jde jen o svá křesla, lhaní voličům, korupce, nezaměstnanost, špatná a drahá lékařská péče, podivné školství atd. atd. A hloupí občané. Malý příklad: komunistická poslankyně, známá svým alkoholismem, se opila v určité společnosti natolik, že už šlo o skandál. Hrozilo jí odvolání. A víte co učinili občané? Postavili se za ní, protože jim jí bylo líto. Jinak je ve Švédsku pěkná příroda…

Julie Vaicová s dobnými dodatky Evy Střížovské,  srpen 1999
www.cesky-dialog.net

---

Setkání Čechů a Slováků ve Skandinávii

Ve dnech 14. až 16. 5. 1999 se uskutečnilo krajanské setkání ve Skandinávii a jako obvykle v posledních létech, v kanoistickém středisku Sörgarden u řeky Tidan.

Po zahájení s dortem, kávou a informacemi o programu následovala beseda s hosty z velvyslanectví ve Stockholmu. Mimo pobytu v krásné přírodě, pádlování, různých těch sportovních dopolední i odpolední, mnoho krajanů ocenilo i možnost společně si zazpívat české písně a pohovořit si.

V pátek večer hrál k tanci i poslechu Jiří Holásek s orchestrem Dunaj až dlouho do noci. V sobotu bylo pro návštěvníky uspořádáno poetické matiné. Otakar Štorch, který matiné uváděl, přivítal mimo věrných i nových posluchačů, také velvyslance pana Tomáše Husáka se spolupracovníky a zástupce Českého kulturního centra pana Zdeňka Lyčku s rodinou, a dále paní Evu Střížovskou, šéfredaktorku Českého dialogu, která i tentokrát poctila krajanské dny svou návštěvou.

Tématem pásma byla láska.

Eva Římanová a Růžena Gajdošová nás provedli českou poesií od čtrnáctého až do minulého století. Otakar Štorch, Pavel Mrázek a Jana Witthedová recitovali poezii od začátku 20. století až po tu nejsoučasnější a také předvedli několik ukázek vlastní tvorby. Paní Eva Střížovská se s posluchači rozdělila o své dojmy z konference SVU v USA. Na krajanských dnech byla též podána informace o Všesokolském sletu v Praze v roce 2000.

Jana Witthed, 5. října 1999