doporučit článek
hodnotit článek
diskuse k článku
tisk
Ve Švédsku budou volat z minaretů
ilustrační foto EPA
Muezzin mešity na předměstí Stockholmu Botkyrka dostal povolení k volání z minaretu. Dosud to bylo v Švédsku zakázané. Experti se domnívají, že to vytvoří precedens pro celou Evropu.
Imigrantů, kteří vyznávají islám, je v Evropě stále víc. Často se jejich obyčeje dostávají do rozporu s místními tradicemi a dokonce legislativou. V Švédsku dosud k ostrým konfliktům kvůli náboženství nedocházelo. Povolením k volání z minaretu chtěla švédská vláda zřejmě předejít možnému vzniku krizových situací. Jenže způsob vybrala, mírně řečeno, podivný, míní ruský expert Roman Silantjev: „Z technického hlediska to nemá žádný smysl. Oznámení pro muslimy o zahájení modlitby se koná po příchodu mobilních telefonů bez žádného volání z minaretů. Ve většině případů muslimové výborně vědí, kdy je třeba se pomodlit.“
Avšak precedens vznikl. Muslimové nejen v Švédsku, ale v jiných evropských zemích, mohou nyní trvat na vykonání svých obřadů v obvyklé pro ně formě. A pro evropské úřady bude stále obtížnější jim v tom bránit, myslí ruský politolog Alexej Makarkin: „Evropské státy, kde většina obyvatel vyznává tradičně křesťanství, ztrácejí postupně svoji náboženskou identitu. Všude dochází k její krizi.“
A tak otevírají v starých evropských klášterech restaurace a hotely a nefungující francouzské katolické chrámy přebudovávají na mešity. Evropská mládež se stydí víry svých předků. Kdežto přívrženci islámu, naopak, prohlašují o svých právech stále hlasitěji a vytrvaleji, pověděl přední moskevský odborník na šariátské právo Leonid Sukijajnen: „Muslimové dnes tvoří závažnou část sociálního, ekonomického a politického života v Evropě. Evropané mají hledat takové formy koexistence s islámem, jež by umožňovaly zachování evropské kulturní identity, dodržování lidských práv a svobod. Nezávisí to, samozřejmě, jen na Evropanech, ale i na muslimech.“
Nakolik dovolí taktika ústupků vůči islámu zmírnit náboženské a kulturní rozpory? Zatím se dá mluvit pouze o krizi evropské politiky multikulturalismu.
Natalja Kovalenko, Hlas Ruska, 25. října 2012
v Severských listech publikováno
Související články
Muslimové řeší, jak se postit za polárním kruhem – 4. 1. 2015
Islámské kulturní centrum v Malmö – 3. 1. 2015
Rozporuplné rozhodnutí ? ředitel švédské školy zakázal státní vlajku, aby neurazil – 2. 1. 2015, 6. 3. 2015
Mešita na Islandu – 31. 7. 2014
Skupina atentátníků vyrazila ze Sýrie do Norska – 30. 7. 2014
Ve Švédsku nemají rádi mešity ani muslimy – 2. 1. 2014, 2. 1. 2015
Ve Švédsku se opět rozhořely nepokoje na protest proti imigrantům – 2. 1. 2014, 2. 1. 2015
Ve Švédsku budou volat z minaretů – 10. 12. 2012
Zatčen muž podezřelý z útoku na karikaturistu – 30. 6. 2012
V Dánsku zadrželi lidi chystající útok na noviny – 30. 6. 2012
Dánská policie zmařila pokus zabít autora karikatur – 30. 6. 2012
Plánovali útok na noviny, dostali 12 let – 26. 6. 2012, 30. 6. 2012
Střelba před mešitou v Kodani – 31. 8. 2011
Al-Džazíra připravuje dokument o islandských Muslimech – 22. 8. 2011
Teroristický čin ve Stockholmu – 13. 12. 2010
Mohamed muzikálovou hvězdou – 4. 4. 2008
Tuusulská střelba 7. listopadu 2007 – 21. 3. 2008
Švédové mezi právy a citlivostí – 21. 3. 2008
Tibetské nepokoje z pohledu Norska a Finska ? 20. 3. 2008 – 19. 3. 2008
Plakáty s karikaturou Mohameda i v Brně – 19. 3. 2008
Mohamed a jeho karikatury ? přistěhovalci se bouří – 18. 2. 2008
Dánské tresty za teroristický útok – 29. 3. 2007
Dánští muslimové – 9. 10. 2006
Policie prý zmařila teroristické útoky – 26. 9. 2006
Policie v Praze zatkla švédského občana libanonského původu podezřelého z terorismu – 13. 12. 2005, 15. 9. 2009
Švédská knihovna půjčovala knihy i lidi – 22. 8. 2005
Problémy s muslimskými šátky i v Dánsku – 24. 1. 2005
Islandské letiště Keflavík a teroristé – 24. 11. 2003
Co se stalo 11. října v obchodním středisku ve Vantaa? – 26. 10. 2002
Dánové kvůli svému předsednictví stěhují vězně – 23. 5. 2002
Parlamentní volby v Dánsku – 1. 12. 2001
Švédové identifikovali osoby napojené na terorismus – 17. 10. 2001
Bomba u Perssona – 10. 9. 2000
Hodnocení článku
Průměrná známka: 2,33 • hodnoceno: 3 ×
Klikněte na známku:
Prohlášení redakce
Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.
Autoři příspěvků odpovídají za obsah, ručí za uváděné informace a za to, že jejich příspěvek nporušuje Autorský zákon. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.
Vaše názory k článku – diskuse
Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na stanovsky@severskelisty.cz.
Upozornění:
• Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.
• Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.
Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.
Reklama
SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • michael@stanovsky.eu, tel.: +420 603 538 168
PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773
Copyright © Severské listy, 1998-2024 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552
Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01 Dřenice, Czech Rep. • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel.: +420 603 538 168
Copyright © Severské listy, 1998-2024. Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-8552