Amalgamové plomby pro lepší zdraví

S tímto poněkud nečekaným výsledkem přišel výzkumný tým Goteborské univerzity při své studii zdravotního stavu zhruba 1500 žen. (DN 98-01-2 – švédsky).

Vědci se domnívali, že dostanou opačné výsledky, že množství amalgamových plomb se ukáže být škodlivým pro zdraví. Výchozí hypotéza se však ukázala být nesprávná. Materiál je z Ženského průzkumu v Goteborgu, studie se startem v roce 1968 až 1993.

Zdravotní faktory brané v úvahu byly: nervozita, problémy se spánkem, rakovina, srdeční nemoci, diabetes, vliv na ledviny, krev a jaterní tkáň. Ve všech byl výsledek stejný – čím méně amalgamu v ústech tím častěji zdravotní problémy. Část žen ve skupině sice měla málo plomb prostě proto, že už měly jen málo vlastní zubů a ze špatného stavu zubů se dá odvodit souvislost s celkovým horším zdravotním stavem. Ale i když byla studie srovnána s ohledem na tuto okolnost, byly stále ženy s mnoha plombami zdravější. Margareta Ahlqwist, člen výzkumného týmu, zdůrazňuje, že studie neříká nic o tom, jak jednotlivec reaguje na amalgám a někteří lidé jsou přecitlivělí. Ale že by byl amalgám všeobecně škodlivý je podle ní studií vyvráceno.

Že bych do toho nekopnul. Před dvěma lety jsem si nechal odvrtat za nemalý peníz amalgamovou plombu a nahradit ji porcelánem. Všude se mluvilo o tom, jak poctivě vracíme baterie, abychom nezamořovali přírodu rtutí a v puse se nám odpařuje rtuť z amalgámových plomb, takže se otravujeme k degeneraci stejně pitomě jako staří Římané se svými olověnými vodovodními trubkami. A bác, všechno je prý jinak. Nějak se mi nechce uvěřit. Že by to bylo tím, že šlo o studii ženského zdraví a ženské jsou zkrátka nevyzpytatelné?

Ale kdož ví, třeba opravdu fungujeme tak, že do určitého množství nám prospívá kdejaké svinstvo a kdejaký jed prostě jen tím, že trénuje a udržuje v chodu opravárenské čety našeho těla. Vzpomínám si na americkou studii tvrdící, že atomoví ponorkáři vystavení nízkým nicméně trvalým dávkám ozáření měli nižší výskyt rakoviny než ostatní námořnictvo neatomové. Jáchymovské radioaktivní lázně možná nejsou taková pitomost a při občasném větříku z Černobylu bychom měli v zájmu zdraví zhluboka dýchat. Nebo aspoň dělat časté školní výlety do vlastních jaderných provozů.

Co teď? Mám vzteky rozkousnout teploměr? Vždyť už se ty rtuťové přestaly vyrábět. A matička příroda – mám snad začít házet baterie do křoví nebo je roztloukat na dětském pískovišti? Nevím, asi ještě chvíli počkám na další nejnovější a překvapivou zprávu.. Ale ekologičtí žvanilové ať se mi aspoň týden vyhýbají.

Petr Fyrborg, Švédsko, 21.1.1998

převzato z Neviditelného psa